Jak se do kraje volá, tak se z kraje ozývá: Karlovarský kraj

V tomto pokračování seriálu o domácím cestovním ruchu v tuzemských regionech se v souladu s tématem vydání zaměříme na Karlovarský kraj, potažmo na turistický region Západočeské lázně. Stejně jako v předchozích dílech seriálu vycházíme z výsledků loňské letní etapy monitoringu domácího cestovního ruchu, který zpracovává společnost Ipsos pro Institut turismu ČR agentury CzechTourism.

Charakteristiky pobytu

Nejvíce návštěvníků přijelo i loni do regionu ze vzdálenosti větší než 100 km, ačkoli se dojezdová vzdálenost od předloňska mírně snížila. Nejužívanějším dopravním prostředkem bylo auto, dominovalo ale méně než dříve. Loňské výsledky hovořily o rostoucí důležitosti železniční dopravy. Většina návš­těvníků loni přijela do regionu Západočeské lázně s partnery či známými, čtvrtina přicestovala sama. Dodatek redakce: Další data o domácím turismu v kraji přibližuje text Domácí turismus pod drobnohledem: Karlovarský kraj.

Od léta roku 2012 se zvýšilo využití restaurací – celkem 94 % návštěvníků je ke stravování loni využívalo alespoň občas, 46 % dokonce téměř vždy. Průměrná denní útrata se také zvýšila, nejvíce návštěvníků ale stále utratilo 201 až 1 000 Kč denně. V regionu převažovaly vícedenní pobyty nad jednodenními výlety, nejčastěji návštěvníci zůstávali na 3–7 nocí. Ubytovací zařízení tedy byla využívána většinou návštěvníků, nejužívanější byly loni v létě hotely vyšší kategorie a penziony.

Nejčastějšími důvody k cestě do regionu byly poznání, relaxace, turistika, sport a zdraví (např. lázně). Nejlákavější aktivitou byla poznávací turistika, region ale nabízí i další atraktivní aktivity. Oproti předminulému létu se snížila atraktivita pěší turistiky, více než předloni lákaly návštěvníky koupání, cyklistika a jiné aktivní sporty, venkovská turistika a kulturní a společenský život.

Návštěvníci byli k regionu loajálnější než předloni. Více než polovina tu v minulosti byla již více než 3krát, 46 % se podle loňské etapové zprávy chtělo v brzké době vrátit, 3/5 návštěvníků region řadily mezi své preferované destinace.

Hodnocení regionu

Celková spokojenost byla v posledních dvou letech vyšší než dříve, i když od předloňska se opět snížila – ubylo velmi spokojených návštěvníků (nyní 56 %).

Spokojenost návštěvníků s cílem výletu/pobytu

Zdroj: Institut turismu ČR, CzechTourism, 2013, n = 2 202

„Většina oblasti domácího cestovního ruchu s celkovou spokojeností souvisí, je tedy třeba udržovat současnou úroveň a dále pracovat na rozvoji regionu," uvádí se ve zprávě. Jednotlivé oblasti si buď udržely předloňské hodnocení, nebo v nich došlo ke zlepšení (hlavně ve vnímání cenové úrovně a vybavenosti regionu atrakcemi pro děti). Nejvíce spokojení byli loni návštěvníci s úrovní poskytování informací a s přátelskostí místních lidí. Nespokojeni byli nejčastěji v oblasti dopravní infrastruktury, cenové úrovně služeb a nákupních možností.

Mezi nejsilnější lokality patřily Františkovy lázně, Sokolov, Boží Dar a Aš.

Informační zdroje

Zásah reklamou se od předloňska zvýšil (55 % » 66 %), především v případě dvou nejčastěji zaznamenaných typů: venkovní a internetové reklamy.

Informační zdroje byly hojně využívány, nejvíce internet (hlavně vyhledávače), informace od příbuzných či známých a turistická informační centra. Využití těchto tří nejčastějších zdrojů se však od předloňska snížilo.

Propagaci regionu zaznamenali respondenti nejčastěji formou reklamy na internetu (29 %), venkovní reklamy (23 %) a reklamy v tisku (16 %). Žádnou reklamu nezaznamenalo 45 % návštěvníků.

Regionální otázky

Řada návštěvníků plánovala v rámci výletu/pobytu v Západočeských lázních návštěvu hradu či zámku (60 %), galerie či muzea (52 %) i kulturních akcí (56 %).

Pokud návštěvníci využili při výběru výletu/pobytu turistická informační centra, byli spokojeni s kvalitou jimi poskytovaných služeb – podle 77 % z nich byla kvalita velmi dobrá.

Významné rozdíly od roku 2010

• Od roku 2011 klesalo procento návštěvníků přijíždějících do regionu autem (73 % » 65 % » 61 %). Oproti tomu rostl podíl těch, kteří přijíždějí vlakem (13 % » 17 % » 18 %).
• Od roku 2011 klesalo procento těch, kteří navštíví region v doprovodu s partnerem/partnerkou, přáteli či známými (77 % » 74 % » 71 %). Zatímco předloni přibylo návštěvníků s malými dětmi (18 %), loni přijelo více lidí samo (26 %).
• Jednodenních výletů bylo v posledních dvou letech méně než dříve (37 % » 30 % » 27 % » 27 %). Od roku 2011 přibývalo kratších pobytů na 1–2 noci (17 % » 21 % » 23 %) a naopak ubývalo delších na 3–7 nocí (40 % » 36 % » 34 %).
• Od léta 2010 přibylo návštěvníků téměř vždy využívajících stravovací zařízení (33 % » 41 % » 40 % » 46 %).
• Dlouhodobě rostlo procento návštěvníků, kteří využívají k ubytování turistické chaty, ubytovny či hostely (2 % » 3 % » 5 % » 7 %).
• Po propadu v létě 2011 opět rostlo procento těch, kteří navštíví region z důvodu poznání (29 % » 14 % » 17 % » 21 %). Postupně ubývalo návštěv za účelem návštěvy příbuzných či ­známých (10 % » 8 % » 6 % » 4 %).
• Celková spokojenost byla v posledních dvou letech vyšší než dříve, od předloňska se však opět snížila (39 % » 40 % » 62 % » 56 % velmi spokojených návštěvníků).
• Zásah reklamou se od roku 2012 zvýšil (55 % » 66 %), především v případě venkovní reklamy (23 % » 42 %) a reklamy na internetu (29 % » 36 %).
• Využívání dvou nejdůležitějších informačních zdrojů se postupně snižovalo: internet (70 % » 68 % » 62 %), příbuzní a známí (59 % » 53 % » 43 %). Naopak čím dál tím více byl využíván tisk (22 % » 27 % » 29 %) a rozhlas (13 % » 17 % » 24 %).

Jakou reklamu na region zaznamenali návštěvníci před příjezdem (v %)

Zdroj: Institut turismu ČR, CzechTourism, 2013, n = 2 202
 

Doporučení

• Udržovat vnímání regionu jako místa tradičního českého lázeňství, které ale nabízí také další bohatou nabídku aktivit pro krátké i delší pobyty.
• Propagovat různé možnosti vyžití, relaxace, turistické atraktivity i místní akce. Kromě tradičního lázeňství představovat i další nabídku regionu.
• Využít zvýšeného zájmu o aktivní trávení volného času v regionu k přilákání dalších návštěvníků (cyklistika a další aktivní sporty, koupání).
• Vzhledem k opakovaným návštěvám přinášet aktuální informace o kulturních i společenských akcích, výstavách a novinkách v regionu.
• Využít rostoucího zájmu o venkovskou turistiku k propagaci lokálních atraktivit, udržovat čisté prostředí a pečovat o památky s ohledem na to, že řada turistů přijíždí za poznáním.
• Přilákat rodiny s dětmi, představit nabídku vyžití pro malé i starší děti.
• Posilovat celkovou spoko-jenost návštěvníků, a usilovat tak o jejich návratnost i doporučení regionu blízkým.
• Pokračovat v pozitivním trendu rozvoje jednotlivých služeb, dostupnosti regionu i péče o jeho rozvoj.
• Podporovat místní prodejce, rozšiřovat nákupní možnosti.
• Udržet lepší vnímání cenové úrovně návštěvníky, zpřístupnit návštěvu regionu všem skupinám.
• Nadále pracovat na zlepšení dopravní infrastruktury.
• Nadále propagovat region a informovat návštěvníky pomocí různých informačních zdrojů. Udržet vliv internetu a venkovní reklamy, které zasáhnou nejvíce návštěvníků.

(Zdroj: Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch, Souhrnná etapová zpráva – léto 2013, Institut turismu ČR, CzechTourism. Dostupné z: http://monitoring.czechtourism.cz)

Reakce kraje

Vzhledem k tomu, že v Karlovarském kraji nefunguje na krajské úrovni organizace destinačního managementu, požádali jsme o komentář k výsledkům monitoringu představitele krajského úřadu. Rukou společnou a nerozdílnou se pod následující vyjádření podepsali Ing. Edmund Janisch, uvolněný člen zastupitelstva pro oblast cestovního ruchu, Ing. Radim Adamec, vedoucí odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu, a také Ing. Elena Hávová, vedoucí oddělení cestovního ruchu:

„Za Karlovarský kraj můžeme konstatovat, že výsledky výzkumu ve své podstatě odpovídají našim poznatkům, opírajícím se o informace profesních sdružení AHR, SLL, Medispa, od ubytovatelů, průvodců, pracovníků restaurací, zaměstnanců kulturních památek, poskytovatelů služeb a dalších osob, pohybujících se v našem kraji v oblasti cestovního ruchu. Údaje z grafů znázorňují trendy, pozorované zpravidla už v delším časovém horizontu, než probíhal výzkum, a souvisejí se změnou skladby klientely jako takové, ale i se změnou věkové struktury návš­těvníků a sociálně-ekonomickým vývojem v naší republice.

Karlovarský kraj má tradičně co nabídnout v oblasti poznávací turistiky, sportovních aktivit i návštěv kulturních a sportovních akcí a společenského života. Jsme rádi, že údaje z grafu č. 3 to potvrzují. Částečné přelévání zájmu ve směru od pěší turistiky přes cykloturistiku až po koupání a vodní sporty hodně souvisí s budováním cyklo-­stezek a cyklotras v kraji, budováním akvacenter a zvyšováním podílu mladých lidí a rodin s dětmi na celkovém objemu návštěvníků.

Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Karlovarského kraje (%)

Zdroj: Institut turismu ČR, CzechTourism, 2013,
n = 2 202 (léto 2013), n = 2 464 (léto 2012)

Se zvyšujícími se nároky na kvalitu pobytu koresponduje trend využívat ve vyšší míře stravovací zařízení a to také u mladé generace návštěvníků, a to i za cenu toho, že stráví z ekonomických důvodů v regionu nižší počet nocí. Statistické snižování počtu strávených nocí ale může souviset také se změnami v oblasti lázeňství, kde došlo v roce 2013 k omezení čerpání služeb na náklady zdravotních pojišťoven a také na to může mít vliv vytížení manažerů, kteří místo prodloužených víkendů vyjíždějí pouze na víkend. Především sběr dat v lokalitě Františkovy Lázně mohl mít výrazný vliv na tyto statistické údaje.

Naopak trend využívat ubytování v turistických chatách, ubytovnách a hostelech souvisí s faktem, že si kraj vybírá za místo své dovolené větší množství sportovněji založených a zpravidla mladších jedinců, o což už delší dobu usilujeme.

Velice nás těší, že je region chápán návštěvníky jako přátelský a zlepšující svou nabídku pro rodiny s dětmi. Karlovarský kraj na podporu těchto snah vydal ve 4 jazykových mutacích spe-­ciální materiál s tipy na výlety pro děti a za dětskými atrakcemi s názvem Živý kraj pro děti. Žel Karlovarský kraj jako instituce nemá přímou možnost ovlivnit kritizovanou oblast – tj. cenovou úroveň služeb a počet nákupních možností – to je záležitost podnikatelského sektoru a investorů. Kolegové z Odboru dopravy intenzivně usilují o nápravu v oblasti dopravní infrastruktury, ale jedná se o finančně i časově velice náročnou záležitost. Meziroční statistické výkyvy v celkové spokojenosti považujeme za přirozený jev, ale vždy jim věnujeme pozornost a snažíme se o jejich kladný obrat. Trochu překvapivá je pro nás informace, že se snižuje využívání internetu jako informačního zdroje ve prospěch tisku a rozhlasu. Může to být dáno malým nebo místně lokalizovaným vzorkem respondentů, ale může jít stejně tak o náhodu, jako i o nástup nového trendu. Možná by to chtělo podrobnější analýzu statistických vstupů, v každém případě budeme sledovat, jak se tento segment nástrojů propagace vyvine.

Nepochybujeme, že spuštění turistického portálu Karlovarského kraje s názvem Živý kraj (www.zivykraj.cz) rozhodně přispělo k předávání informací potenciálním zájemcům o pobyty. Současně ale stále udržujeme s drobnými alternativami přibližně stejnou skladbu a rozsah reklamy v tisku – odborném i pro širokou veřejnost. Venkovní reklamu a reklamu v rádiu využívají více jednotlivé podnikatelské subjekty přímo pro klienty, kteří už jsou v konkrétním pobytovém místě. My jako kraj se orientujeme spíše na druh médií s větším dosahem a všeobecněji zaměřenou nabídkou informací. Věříme, že ke spokojenosti s prací turistických informačních center přispěli také propagační materiály, které poskytujeme TIC bezplatně nebo umožňujeme TIC nakupovat od nás za nákupní ceny. Jedná se především o všeobecně zaměřené informační materiály na zajímavosti a památky regionu, mapy od cyklistických přes památkové až po lyžařské. Nicméně z našeho pohledu je právě v infocentrech ještě dost příležitostí pro zlepšení, protože od jejich práce hodně záleží, jak si návštěvník pobyt v našem regionu užije a zda se do něj opět vrátí nebo ho doporučí svým známým a příbuzným. I z tohoto důvodu jsme rádi, že pracovníci IC se účastní konferencí cestovního ruchu, které organizujeme pro odbornou veřejnost s cílem předání informací o novinkách v oboru. Také nás těší, že v čím dál větší míře je i přes IC využíván systém krajského kulturního kalendáře.

Doporučení, která vyplynula z monitoringu domácího cestovního ruchu, který zpracovávala společnost IPSOS pro Institut turismu ČR agentury CzechTour-­ism jsou ve své podstatě v souladu s našimi koncepčními záměry od prvního do posledního bodu. Udržet spojení pojmu Karlovarského kraje a tradičního českého lázeňství považujeme za čest i naši povinnost současně. Ruku v ruce s tímto záměrem se ale snažíme propagovat kraj také jako ideální destinaci pro relaxaci, turistické atraktivity, kulturní, poznávací i kongresový cestovní ruch, místo pro konání širokého spektra sportovních i společenských akcí a aktivit. Věříme, že si ve zvýšené míře najdou cestu do našeho regionu další rodiny s dětmi a mladá generace návštěvníků, neboť jim máme co nabídnout v oblastech, které jsou pro ně zajímavé. Pečujeme intenzivně o památky a jsme relativně blízko k zápisu na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO ve dvou oblastech – za mezinárodní projekt Hornická kulturní krajina Krušnohoří – Erzgebirge (www.montanregion.cz) a v rámci Transnacionální sériové nominace evropských lázeňských měst (www.spaarch.cz), do které by měl být přiřazen náš tzv. Lázeňský trojúhelník.

Rozhodně i nadále budeme kvalitními službami usilovat o dobré mínění návštěvníků kraje a jejich následnou pozitivní reklamu ve svém okolí, stejně jako o jejich opakované návštěvy. Uvědomujeme si, jak je v tomto směru důležitá dostupnost regionu, jeho dopravní infrastruktura, péče o rozvoj regionu jako celku, podpora podnikatelského sektoru ve svém širokém slova smyslu, vše podpořené kvalitní propagací.

Jsme přesvědčeni, že byť jsme krajem malým, máme skvělé přírodní a historické i velice dobré materiálně-technické podmínky pro existenci trvale udržitelného cestovního ruchu. Toto vědomí nám dává sílu a současně nás zavazuje nesložit ruce do klína, ale dále budovat to, co zde předchozí generace vytvořily a zanechaly."

Text: -pmu- a -CzT-
Foto: CzechTourism, Thinkstockphotos.com