Pivní turistika je jistým druhem zážitkové turistiky, jejíž účastníci jsou motivováni gurmánským zážitkem z konzumace různých druhů piva a z typického hospodského prostředí, případně poznáváním historie a současných technologií výroby piva. Fenomén českého piva působí jako turistické lákadlo a představuje druhý nejvýznamnější motiv zahraničních turistů pro návštěvu České republiky (atraktivnější jsou pouze historické památky).
Na pivo do Česka
Podle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven potvrzených výzkumy v cestovním ruchu se spotřeba piva cizinci pobývajícími v České republice v současnosti pohybuje kolem 12,5 % celkové domácí spotřeby a tento podíl neustále roste. V České republice působí několik desítek průmyslových pivovarů a minipivovarů. Ve srovnání s velkými pivovary, které jsou známé i za hranicemi Česka, mohou mít menší pivovary problémy s vyrovnáním se s konkurencí, která ve většině případů disponuje mnohem většími finančními prostředky. Na druhou stranu je ovšem zejména v domácím cestovním ruchu patrná tendence turistů upřednostňovat právě malé pivovary z kvalitativních důvodů.
 Pivo vaří sládek, ale dělá ho hospodský |
 Pivovarská sklepení jsou vděčnou kulisou nejrůznějších kulturních a společenských akcí |
Malé pivovary totiž často vaří pivo podle tradičních receptur a nepoužívají moderní průmyslové postupy. Tradiční technologií vaření je zachována vysoká kvalita piva, což je patrné především na jeho chuti. V posledních letech vznikají v České republice po vzoru z Bavorska a Rakouska tzv. „Pivní stezky“. Cílem stezek je nabídnout domácím i zahraničním turistům nová zajímavá místa vhodná pro návštěvu v kombinacis pivními degustacemi. Mezi nejčastější klienty těchto zájezdů po pivovarech v Česku patří především návštěvníci z Německa.
Zlatavý mok jako turistický produkt
Historie vzniku pivní turistiky v Česku je spojena s obdobnými aktivitami, které ve Skotsku odstartovaly exkurze do palíren tradiční whisky. Odtud se postupně tyto prohlídky rozšířily i do dalších oblastí světa. Samotná pivní turistika má však své kořeny v sousedním Bavorsku, kde se mohla snadno rozvinout díky pestré nabídce pivovarů. Pivní stezky začaly na našem území vznikat od roku 1995 (tzv. Česká pivní stezka). V posledních letech je patrný narůstající zájem o pivní turistiku, organizovanou samostatně i prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur. Pivovar by v dnešní době neměl jen produkovat pivo, ale měl by si důkladně zmapovat své okolí a hledat budoucí potenciál pro svůj další rozvoj.
 Pivo představuje pro Plzeň marketingový symbol i turistický produkt číslo jedna. Na snímku budova Pivovarského muzea |
 Pivní slavnosti spolehlivě přilákají stovky návštěvníků |
Do pivovaru za kulturou
Lze konstatovat, že se mnohé české pivovary v posledních letech otevírají široké veřejnosti a mají vybudované kvalitní zázemí pro cestovní ruch. Pořádají mnoho společenských, kulturních a zábavních akcí, které mají posílit povědomí domácí veřejnosti i zahraničních turistů o českém pivu. Nejoblíbenější jsou pivovarské dny, často nazývané pivními slavnostmi, které se konají na nádvořích pivovarů, případně na náměstích, v parcích a dalších vhodných místech. Jejich návštěvníci mohou ochutnat řadu pivních speciálů, které pro tyto příležitosti sládkové připravují. Program pivovarských dní zahrnuje koncerty populární i vážné hudby, soutěže a další formy zábavy pro celou rodinu. V případě, že se pivní slavnosti konají v pivovarech nebo jejich blízkosti, mají návštěvníci příležitost prohlédnout si technická a technologická zařízení pro výrobu piva.
Jak se dělá pivo
V posledních letech také výrazně roste počet pivovarů, které vytvořily prohlídkové trasy a celoročně na nich představují návštěvníkům historii i nejmodernější technologie výroby piva. Patří mezi ně giganty jako Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Pivovary Staropramen, Starobrno a Královský pivovar Krušovice, ale také menší pivovary – Chodovar, Černá Hora a jiné. Roste také počet cestovních kanceláří, které nabízejí tyto prohlídkové trasy spojené s ochutnávkou piva zejména zahraničním návštěvníkům. Odhaduje se, že návštěvnickými centry pivovarů v České republice projde minimálně 450 000 zahraničních návštěvníků ročně. V mnoha případech převažují zahraniční turisté. Lze očekávat, že programová nabídka zábavních akcí českých pivovarů se bude v budoucnu dále rozšiřovat. Dalším účinným marketingovým nástrojem pro získání nových zákazníků jsou výše zmíněné pivní stezky. Příkladem může být přeshraniční projekt „Pivní -stezky“, který zvýšil přitažlivost regionu a příjmy z cestovního ruchu na česko-rakouském pomezí v jižních Čechách. Jde o provázání nabídky Horních Rakous a jižních Čech. Financování bylo z projektu Phare CBC. Projekt „Pivní stezky“ navázal na již dříve obdobně úspěšný podnik, který vznikl v Rakousku. Cílem záměru bylo i na české straně vytvořit obdobný soubor pivní turistiky a oba pak vzájemně propojit. Turisté tak mohou pohodlně navštívit během pár dní hned několik lokálních pivovarů v obou zemích s tradiční pivní kulturou.
Do pivovaru pro ponaučení
S pivovarnictvím jsou spojeny také další formy cestovního ruchu a typy atraktivit. Původní historické pivovary mohou být samy o sobě významnou atraktivitou industriálního cestovního ruchu. Výroba piva je totiž komplikovaný technologický proces, který klade zvláštní nároky na objekt pivovaru jako takový, ale také na použitou technologii. Turisticky orientované pivovary jsou si této skutečnosti velmi dobře vědomy a návštěvníkům proto nabízí prohlídku historických i funkčních pivovarských provozů. Samostatnou kapitolu pak představují pivovarské sklepy. Zatímco dnes mají pivovary k dispozici důmyslná chladicí zařízení, dříve tomu tak nebylo. Aby bylo čím pivo chladit, bylo třeba v zimě natěžit z vodních ploch velké objemy ledu, které pak byly v pivovarských sklepeních uskladňovány po celý rok. Ve 20. letech minulého století potřeboval například plzeňský pivovar na výrobu a prodej piva ročně 600 vagonů ledu. Poslední ledová kra pro plzeňský pivovar byla vytěžena před necelými dvaceti lety.
Pivovar pod pivovarem
Aby pivo správně vyzrálo, vydrželo v ideální kvalitě a mělo správnou chuť, bylo odjakživa nutné jej uskladnit v chladných prostorech. Za tímto účelem měl každý právovárečný dům rozsáhlé sklepení a pod pivovary byly budovány i několik kilometrů dlouhé komplexy. Třeba pod pivovarem Plzeňského Prazdroje v Plzni je dodnes devět kilometrů dlouhý labyrint chodeb. Pokud byla sklepení vybudována ve skále, nebylo potřeba už prostory příliš přichlazovat. V ostatních případech se pivovarníci neobešli bez rozsáhlých zásob ledu, který i v létě zaručoval teplotu kolem ideálních sedmi stupňů. Pivovar si musel udělat dostatečné zásoby ledu přes zimu, aby vydržel s chladem přes celé léto. Pivovary se dokonce snažily zajistit si led i na několik let dopředu, to pokud by další zima nebyla dostatečně studená a rybníky by nezamrzly. Kvůli dopravě ledu od rybníků do pivovaru byly dokonce stavěny železniční vlečky.
  |
Pivo se chladilo ledem jak ve spilkách a sklepích, tak v hospodách, ale například i při dopravě. Speciální pivní vagóny měly dvojité stěny, do kterých se v létě dával led a v zimě zvláštní ohřáté cihly – aby pivo při transportu nezmrzlo. Dnes jsou pivovarská sklepení atraktivním prostorem, který může připravit pivním turistům neopakovatelný zážitek. Rozlehlé podzemí lze dnes využít jako stylovou restauraci, expozici pivovarské techniky, nebo zde v atraktivním prostředí pořádat nejrůznější společenské akce, rauty, bankety a podobně. Sklepy jsou také ideálním místem pro přednášky či koncerty – pivovarské podzemí totiž mívá zpravidla výbornou akustiku. Jedním z učebnicových příkladů takto využitého prostoru je restaurace pivovaru Chodovar.
Fenomén pivo
Pro skutečně efektivní využití potenciálu, který pivní turistika skrývá, je důležité si uvědomit, že pivo není jen lákadlo na zahraniční turisty, ale že mnohem větší potenciál se skrývá v domácím cestovním ruchu. Pivo jako český fenomén pochopitelně oslovuje poměrně širokou cílovou skupinu napříč všemi geografickými i socioekonomickými charakteristikami. Pro propagaci produktu pivní turistiky lze s úspěchem využít stávající infrastrukturu vybudovanou přáteli zlatavého moku. Čeští příznivci piva hojně navštěvují specializované internetové stránky jako je Pivní info (www.pivni.info ), Pivní web (www.pivni-web.cz ), či Přátelé piva (www.pratelepiva.cz ). Kromě obsáhlých informací s pivní tematikou zde lze nalézt například interaktivní pivní mapu České republiky, kterou lze s úspěchem použít při plánování cesty.
 Expozice historické hospody v Pivovarském muzeu v Plzni |
Pivní turistika je svérázný typicky český fenomén cestovního ruchu, a řadí se mezi nejvýraznější konkurenční výhody České republiky na globálním trhu. Přesto však pivo samo o sobě produktem cestovního ruchu není. Pivo je výrazný marketingový symbol, ale teprve v kombinaci s dalšími službami a zážitky může dát vzniknout skutečně jedinečnému produktu cestovního ruchu.
Text: Mag Consulting
Foto: CzechTourism a Petr M. Ulrych
Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/chlazeni-piva-v-minulosti-a-dnes