Máte-li pocit, že v České republice v posledních dvou desetiletích ubývá pivovarů a tuzemské pivovarnictví začíná zacházet na úbytě, jste na velkém omylu. Pivovarů naopak přibývá a stále narůstá i počet obcí a měst, kde se vaří zlatý mok. V řadě případů jsou dokonce pivovary místotvorným prvkem a důležitým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu.
Měřeno absolutním počtem pivovarů, je zlatá éra tuzemského pivovarnictví už několik desetiletí pryč. Jak připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Jan Veselý, v roce 1913 fungovalo na našem území 656 pivovarů. Větší či menší pivovary se nacházely v celkem 595 obcích. Jen v Praze jich bylo možno napočítat dvě desítky, devět pivovarů měl Cheb, šest Plzeň, tři Brno. Sedmadvacet měst mělo dva pivovary. Ranou pro pivovarnický průmysl pak byly obě světové války, zejména pak druhá. „V roce 1918 nová Československá republika převzala z bývalé habsburské monarchie asi 60 procent výrobního potenciálu pivovarů, celkem 548 pivovarů bylo v poměrně špatném stavu. Katastrofu českému pivovarství jako veškerému světovému vývoji přinesla druhá světová válka," uvádí Jan Veselý a vysvětluje: „Zabráním pohraničních oblastí tzv. Sudet nacistickým Německem a vyhnáním českého obyvatelstva v roce 1938 přišel český pivovarský průmysl o více než 60 procent ploch chmelnic a okolo 30 procent veškeré osevní plochy sladovnického ječmene."
Vývoj počtu pivovarů v Čechách a na Moravě po druhé světové válce je znázorněn na grafu. Jako „činné pivovary" jsou v grafu označeny podniky, jež bývají označovány také jako pivovar „průmyslový".
Z grafu je patrné, že počet těchto pivovarů sice od roku 1950 spojitě klesal, až se ustálil na současných 44 provozech. Zároveň ale po revoluci v roce 1989 začaly jako houby po dešti vyrůstat malé pivovary a zejména minipivovary. „Stále narůstá počet obcí a měst v České republice, ve kterých se nacházejí velké pivovary a minipivovary. Zatímco v roce 2000 bylo na území 59 míst 66 pivovarů, především velkých, na konci loňského roku bylo ve 129 obcích a městech již 163 pivovarských podniků, převážně minipivovarů," uvádí Jan Veselý. Od začátku letošního roku pak počet pivovarů stoupl minimálně o pět a další, nejméně 4–6, by měly být letos ještě otevřeny.
Graf – Vývoj počtu pivovarů a minipivovarů v letech 1950–2011
Zdroj: Pivovarský kalendář, propočty ČSPS
Trendem je moderně uvažující vedení radnic a zastupitelé, kteří chápou pivovar, ať již malý, nebo velký, jako něco, co k místu patří a dotváří jeho společenskou a kulturní identitu. Řada měst, která v minulosti o pivovary přišla, např. byly zavřeny, se snaží najít pro areály zaniklých pivovarů nové funkce, a to nejčastěji právě s požadavkem zachování pivovarské výroby v místě. S tím souvisí i obnova výroby piva, která vede k obnově často velmi zanedbaných až zchátralých objektů. Vyplývá to z průzkumu, který uspořádal Český svaz pivovarů a sladoven, a z dalších dostupných dat.
„Pivo, pivovary a obce k sobě patřily od středověku a jejich význam si právě představitelé obcí jasně uvědomovali. Stáli o všechna privilegia, která k právu vařit pivo patřila, a tato práva si bránili," uvádí Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Když dnes vidíme, že si obce i jejich představitelé uvědomují proměněný potenciál pivovarů, není to překvapivé, jako spíš logické. Vždyť pivo je vyráběno pro lidi a lidé tvoří pospolitost, která souvisí s fungováním genia loci. Pivovar jej ovlivňuje dnes stejně jako ve středověku," míní Jan Veselý.
Správa obcí a měst si podle něj v mnoha případech uvědomuje, že pivovary znamenají propagaci nejen samotného pivovaru a jeho výrobků, ale že často napomáhají upevňování věhlasu místa. Znamenají příležitost zaměstnat obyvatele a přinášejí finanční prostředky formou příjmu pivovarů a daní. Proto se obce, které o pivovary v minulosti přišly, často snaží najít investory a výrobu piva obnovit – příkladem budiž Louny, Kutná Hora, Litoměřice či Znojmo. Jak dosvědčují příklady z Rychnova nad Kněžnou, Plzně, Ostravy, Přerova, Litovle, Hanušovic nebo Humpolce, znamenají pivovary propagaci jména obce či města, případně celého regionu.
Pivovary jsou však také fenoménem, který významně podporuje rozvoj cestovního ruchu, zejména domácího. Nabízejí totiž nejen nově definované možnosti výroby a konzumace piva v jednom areálu, ale stále častěji je pivovarská činnost doprovázena výstavbou dalších zařízení vhodných pro turistiku, jako jsou kongresová centra, pivní lázně atd. Příklady obnovy zchátralých budov bývalých pivovarů a jejich přeměny v nově definovaná zařízení můžete najít třeba ve Velharticích, v Sokolově, Chodové Plané, Černé Hoře, Třeboni a na dalších místech. Pivovary nově vznikají i v církevních objektech, obvykle klášterech – například v Želivi či pražském Břevnově, další se připravuje ve Zlaté Koruně apod.
Význam mají také pivní a pivovarské akce, které jsou určeny především obyvatelům místních obcí a nabízejí kvalitní lidovou zábavu. Ročně přibývá kolem 5 až 10 obcí, které u nás pivní nebo pivovarské akce poprvé pořádají. Jejich celkový počet odhaduje Český svaz pivovarů a sladoven na více než 200 akcí ročně. „Díky pivním festivalům se na mapě objevují místa, o kterých málem ani nevíme pro jejich malou rozlohu," uzavírá Jan Veselý. Pivovary podle něj budou i nadále organizátory či katalyzátory mnoha kulturně-společenských akcí, čímž budou podporovat cestovní ruch. A to je vedle přímého ekonomického přínosu jeden z důvodů, proč odborníci očekávají, že z krátkodobého i dlouhodobého hlediska počet pivovarů u nás ještě poroste.
Petr Manuel Ulrych