Horský vůdce, horský průvodce a instruktoři lezení a skialpinismu

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Zimní excesy turistů na horách v teniskách. Turisté na sněžnicích strženi lavinou. Loňská smrt turistů v polských Tatrách po zásahu bleskem. Úmrtí dětí na via-ferratách… K sepsání článku byl autor inspirován velmi špatným stavem připravenosti turistů k pohybu na vrcholcích českých hor v zimních podmínkách v sezóně 2020/2021.

Prolínání sportu a nebezpečí je v současnosti všude přítomné, o čemž svědčí počty turistů na horách či při adrenalinových sportech. Pocit pohybu na hraně, zážitek z nepoznaného, chuť posunout své limity – to vše vede sportovní veřejnost všech generací k cestám výše a dále, k objevování nových technik, jak dosáhnout horských vrcholů či překonat nástrahy přírody ve formě ledu, sněhu a zimy. Přiznejme si – riskujeme záměrně.

Přesto však nejsme v povaze úplní hazardéři. Závazky k blízkým, strach z bolesti či jen obava z neúspěchu, to vše vede k jisté opatrnosti. Na řadu tak přichází studium problematiky, četba o zkušenostech ostatních a v neposlední řadě vyhledání toho správného „průvodce do hor“.

„Průvodce do hor“ (a záměrně zde píšeme tento termín v uvozovkách, protože ho lépe vysvětlíme dále), může být kamarád, který se prostě v horách vyzná. Ty slova „vyzná se“ však nelze přesně klasifikovat. Případů, kdy sebevědomí a kladné sebehodnocení vysoce přesahuje schopnosti „horského průvodce“, je mnoho, a proto je nutné v tomto případě doporučit opatrnost a postupné testování a poznávání tohoto „průvodce“ nejdříve na jednodušších akcích.

Cestovní trh, stejně tak jako soukromá osoba, se však může opřít o řadu lidí, kteří se v horách opravdu vyznají, absolvovali dlouhodobé vzdělávání a svoje služby nabízejí na profesionální úrovni. Podle české legislativy je rozdělujeme na horské vůdce, horské průvodce a sportovní instruktory (zde v oblasti skialpinismu nebo skalního lezení). Každá z uvedených skupin osob se vyznačuje rozdílnou úrovní poskytovaných služeb a je užitečné si je představit.

Česká legislativa rozeznává horské vůdce, horské průvodce a sportovní instruktory (zde v oblasti skialpinismu nebo skalního lezení).

Jaromír Průša

Činnost horských vůdců, průvodců a instruktorů je v České republice zakotvena v Živnostenském zákoně (Zákon č. 455/1991 Sb.) a dále v Nařízení vlády ČR č. 278/2008 (obsahové náplně činností vázaných).

Na vrcholku pomyslného trojúhelníků schopností a dovedností (ale i míry odpovědnosti a ceny za poskytované služby) stojí horští vůdci. Podle výše uvedeného Nařízení je horský vůdce oprávněn organizovat a provádět jednotlivce a skupiny ve vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách. Smí vést a organizovat skialpinistické túry a vysokohorské expedice.

Činnost horského průvodce pak spočívá v organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí, s výjimkou oblastí ledovců, skal, kaňoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu; v rámci živnosti je též možný pohyb na skialpinistických nebo běžeckých lyžích nebo sněžnicích po značených turistických cestách a trasách.

Třetí certifikovanou skupinou odborníků pro pohyb v zimních horách jsou instruktoři skialpinismu. Ti jsou oprávněni k provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí na skialpinistických lyžích, s výjimkou oblastí ledovců, skal a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků).

Horský vůdce, horský průvodce i instruktor skialpinismu mohou také v rámci živnosti uskutečňovat činnost informační, půjčování lezecké, horolezecké, skialpinistické a obdobné výzbroje a výstroje.

Z výše uvedeného pak vyplývají jistá omezení, co která skupina dělat nemůže – horský průvodce nesmí provádět klienty po via-ferratách či pohybovat se pěšky, na lyžích nebo na sněžnicích mimo značené turistické trasy (tedy nesmí provádět např. výuku skialpinismu ve volném terénu či školit na sjezdovkách).

Ani instruktor skialpinismu nesmí provádět klienty v oblasti ledovců a není oprávněn s klienty k používání stoupacích želez, cepínů a dalších jistících prostředků. Pohyb po ledovcích, via-ferratách a dalších obtížně dostupných terénech tak zůstává pouze v gesci horských vůdců.

Klíčovou otázkou pro klienta však zůstává, zda „průvodce v horách“ opravdu potřebuje. Není cílem tohoto článku vyvolávat strach. Pojďme si ale zmínit rizika, která jsou s pobytem v horách spojena. Podvědomě nejsilněji na nás působí fenomén lavin, ale laviny nejsou nejčastější příčinou ohrožení zdraví turisty v českých zimních horách. Do problémů se skialpinisti, turisté na sněžnicích nebo pěší turisté dostávají především z důvodu špatného plánování akce, nedostatků v topografii a orientaci, nedostatečného vybavení vzhledem k vývoji meteorologické situace a přecenění vlastních sil. Všechna tato možná rizika lze snížit či zcela eliminovat právě výběrem vhodného vůdce, průvodce či instruktora.

Zajímavým fenoménem letošní sezóny je např. fakt, že řada stravovacích a ubytovacích kapacit na horách není v provozu. Turistům tak odpadají „mezistanice“ během túry, kde mohou načerpat energii ve formě tepla a stravy. V plánování tak připadá nutnost detailní znalosti prostředí (kde mají výdejové okénko a kde je zavřeno), bivaků, útulen a schopností, jak vydržet v chladném prostředí, často exponovaný na větru, při silné sněhové pokrývce.

Horský vůdce, průvodce i instruktor však nemají být pouze odborníky na pohyb v horách, popřípadě na přežití v zimních podmínkách. Lze od nich vyžadovat i správný lektorský přístup, tedy schopnost empatie ke klientovi a správnou výcvikovou metodiku, jak danou sportovní činnost provádět efektivně a především bezpečně. Aspekt bezpečnosti by měl být zakomponován do každého doporučení ze strany „průvodce“ a lze zdůraznit fakt, že za svá doporučení a rozhodnutí nesou všechny tři diskutované skupiny odborníků právní odpovědnost.

Závěrem článku zmíním už pouze jen ten fakt, že i v případě sportovní aktivity pod hlavičkou cestovní agentury či kancelář, je organizátor akce povinen vedení akce zabezpečit osobou k tomu oprávněnou. Tedy pokud jedete s cestovkou na túru po zimních horách, ptejte se, kdo vaši skupinu povede a jaká k tomu má oprávnění. A naopak – jste-li v roli organizátora cesty, buďte připraveni na případné dotazy svých klientů…

 

Autor

Nejnovější články z rubriky Expert

Foto: Shutterstock.com

Instagram Messenger API nově pro všechny firemní účty!

Dlouho očekávaná novinka je tady. Na poslední červnové F8 Refresh konferenci Facebook informoval, že pro všechny firemní účty bude dostupný Instagram Messenger API.

Číst více
Foto: Letiště Praha

Stále více cestujících na pražském letišti

Na Letišti Václava Havla Praha bylo podle aktuálních statistik letos v červnu odbaveno téměř 289 tisíc cestujících. Jde o nárůst o více než 650 procent oproti loňskému roku, kdy se provoz začínal po první vlně pandemie onemocnění COVID-19...

Číst více

Tržby cestovních kanceláří rostou jen pozvolna

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předpokládá, že cestovní kanceláře (CK) letos dosáhnou tržeb za prodej zájezdů a spojených cestovních služeb nejvýše 20 miliard korun, o deset miliard korun vyšších než loni. Tržby v příštím roce by mohly být...

Číst více