Gastroturismus – když se prolne láska k jídlu s cestováním

Světová asociace pro cestování za jídlem (WFTA) a Mezinárodní asociace gastroturismu (ICTA) definují gastroturismus jako vyhledávání jedinečných a nezapomenutelných kulinářských zážitků všech druhů, často během cest, ale gastroturistou může být člověk i doma. Uvádí se také, že gastroturismus souvisí s dějinami, výživou, kuchařským uměním, pohostinností, psychologií i sociologií.

Gastroturismus je relativně novým pojmem, přestože jídlo a pití již dříve patřilo neodmyslitelně k cestovním zážitkům. V poslední době se můžeme setkat s neustále se rozšiřující skupinou zkušenějších a vzdělanějších spotřebitelů, kteří vyhledávají specializované produkty odpovídající jejich specifickým potřebám a zájmům. Přístup k novinkám v oblasti gastronomie je dnes díky internetu, odborné literatuře nebo počtu televizních pořadů o vaření jednodušší než v minulosti. Vzniká tak relativně nová skupina účastníků cestovního ruchu, kteří se seznamují s tradicemi a kulturou navštívené destinace prostřednictvím potravinářských produktů gastronomie. Kromě toho, že jídlo probouzí naše smysly, umožňuje také vnímat a prožívat nová místa kultury. Tato skutečnost potvrzuje, jakou důležitou roli hraje jídlo v cestovním ruchu. Jedinečnost kulinářského cestovního ruchu spočívá také v tom, že podmínky pro rozvoj nejsou v zásadě nějak územně omezené a za omezující faktor nelze považovat ani roční období.

Seznámit se s tradiční výrobou potravin, nápojů či regionálních pokrmů na různých gastronomických festivalech, slavnostech nebo veletrzích není dnes nic výjimečného. V rámci těchto událostí lze ochutnat nejen tradiční kulinářské speciality, ale i pokrmy, jež mohou nabídnout nevšední zážitek. Stejné jídlo se tak může připravovat odlišně v každém regionu. Lidé jsou dnes ochotni cestovat za zážitky spojenými s jídlem a samotný gastronomický zážitek dnes často bývá hlavním motivem k cestám do jiného kraje či destinace. Cestovatelské a gurmánské zážitky se tak vzájemně propojují.

Stěžejním požitkem může být konzumace spojená s kulturou stolování nebo s atmosférou stravovacího zařízení. Oblíbené je také testování a seznamování se s novými chutěmi či kombinacemi vybraných surovin. Často se v této souvislosti setkáváme s tzv. zážitkovou gastronomií, od které se očekává nějaká forma prožitků a dojmů. Typickými aktivitami zážitkové gastronomie jsou návštěvy zvláštních restaurací, otevřených kuchyní, pivních slavností, zabijačkových hodů, vinobraní a řady dalších tematicky zaměřených gastroeventů. 

Typickými aktivitami zážitkové gastronomie jsou návštěvy zvláštních restaurací, otevřených kuchyní, pivních slavností, zabijačkových hodů, vinobraní a řady dalších tematicky zaměřených gastroeventů.

Nejedná se tudíž pouze o drahé a luxusní podniky servírující například bretaňské ústřice či pokrmy připravované na japonském stole Teppanyaki. V poslední době je rostoucí zájem zejména o gastrofestivaly, které se stávají nezbytnou součástí kulinářského cestovního ruchu. Jejich rozmanitá nabídka a zlepšující se kvalita nabízených produktů uspokojí většinu návštěvníků. Dnešní gastrofestivaly se od sebe liší rozsahem, dobou trvání a také zaměřením.

K největším gastronomickým festivalům v Česku patří třídenní Prague Food Festival s účastí řady prestižních restaurací, Pilsner Fest zaměřený na ochutnávky lokálních piv a nelze opomenout Karlovský gastrofestival propagující regionální produkty a tradiční valašskou kuchyni, k níž neodmyslitelně patří např. kyselica, frgál či slivovice. Na druhé straně to jsou pak menší regionální gastrofestivaly, tzv. produktově zaměřené, jako je například zelnobraní, mrkvancobraní, slavnosti loštických tvarůžků, borůvkobraní, trnkobraní nebo cibulový jarmark. Postupně tak dochází v řadě destinací k uvědomování o tom, jak velký potenciál se skrývá v gastronomickém turismu.

Foto: Foto: Shutterstock.com