Bude „Jednotná a silná“ opravdu taková, jak očekávají její iniciátoři?

Již delší dobu se vlečou diskuze mezi zainteresovanými uvnitř dvou nejvýznamnějších profesních sdružení v oboru pohostinství a ubytovacích služeb, a sice HO.RE.KA ČR Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu a Národní federací hotelů a restaurací ČR. Na toto téma bylo řečeno mnoho slov a mnoho stránek bylo popsáno. A přesto, je stále dost těch, kteří tuto informaci buď nezaregistrovali, nebo nerozumí významu takového kroku, anebo ji zatím ignorantsky přecházejí. Je to škoda, protože právě v tomto čase je vhodné si názory tříbit a detailně je prodiskutovat, aby na Valné hromadě HO.RE.KA ČR dne 25. října 2006 zaznělo definitivní stanovisko od jejích členů, zda se chtějí vydat na společnou cestu, nebo ne.

Atmosféra na poslední Valné hromadě HO.RE.KA ČR napovídala spíše tomu, že si její členové uvědomují potřebu a přínos existence velké a silné profesní organizace. Pouze část přítomných přes svůj vstřícný postoj realizaci tohoto kroku podmínila širším časovým horizontem, v němž by se postupně a v klidu koncipovaly a formovaly podmínky. Ani tento názor však nepodpořila většina účastníků Valné hromady. A tak byla vytvořena pracovní skupina, jejímž úkolem bylo zpracovat co nejpodrobnější podklady, které by umožnily poskytnout členům sdružení přehled o přínosech a nedostatcích společné organizace. V této souvislosti jsou v pracovní podobě koncipovány programové návrhy, jimiž by obě organizace oslovily své členy, ale i další okolnosti, jejichž prostřednictvím by proběhla pozvolná a přitom kvalitní transformace obou organizací do nové Asociace hotelů a restaurací ČR.

Jedním ze způsobů získání názorové hladiny svých členů bylo oslovení členů HO.RE.KA ČR anketou internetovou cestou, kterou per rollam měli příležitost odpovědět na jednoduchou otázku: „Souhlasíte se vstupem HO.RE.KA ČR do nové organizace Asociace hotelů a restaurací ČR a ukončením její činnosti?“ Většinový souhlas v došlých odpovědích členů je určitým signálem, že se přiklání k názoru za vznik nové profesní organizace. Její ekonomický a zaměstnavatelský potenciál pro národní hospodářství se stane dostatečným argumentem pro vyjednávání odpovídajících podmínek pro podnikatelské prostředí, v němž se pohybujeme.

Dle stávajících reakcí členů můžeme co do objektivity konstatovat, že většiny z nich se zřejmě tato problematika netýká, resp. je jim jedno, jak to vše bude. Obvykle je mlčení chápáno jako souhlas. Teprve následná změna je vyburcuje, avšak již k opožděné reakci. Osobně považuji za velký přínos do vnitřní diskuze i jako důkaz jejího demokratického rázu stanoviska a postoje obou stran, tedy zastánců i odpůrců řečeného kroku. Je totiž stále ještě doba pro tříbení názorů, postojů, pohledů atd. na vybudování nové společné organizace. Je třeba také uznat a ocenit osobní přínos aktérů v již zmíněné pracovní skupině. V neposlední řadě nelze také pominout vynaložené prostředky potřebné pro nastartování činnosti nové organizace, a to bez ohledu na to, zda nakonec účastníci Valných hromad (HO.RE.KA ČR + NFHR ČR) nový model přijmou, či ne!

Přál bych si být alespoň pro tuto chvíli nadán jasnozřivostí a moci nahlédnout do budoucnosti dalšího trvání buď samostatných profesních sdružení, či jednoho velkého, silného… Takže nezbývá, než aby každý z nás obětoval trochu času tomu, aby se seznámil se všemi pro a proti zveřejněnými ve Zpravodaji HO.RE.KA ČR atd. A hlavně, aby si alespoň jednou za řadu let vytvořil předpoklady pro to, aby se osobně mohl účastnit Valné hromady a diskuze na ní. A dát svůj hlas pro zachování HO.RE.KA ČR, nebo její transformaci do Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR).

Na otázku, zda bude nová asociace silná tak, jak očekávají iniciátoři, svým způsobem odpoví až čas. Je totiž nejdůležitější to, zda se konečně zbaví stávající hluboké apatie a nezájmu většina našich kolegů z oboru pohostinství a ubytovacích služeb. Když se už nechávají vézt, aniž by sami osobně „přiložili ruku k dílu“, pak by stačilo, aby se stali alespoň formálními členy a umožnili tím vytvoření podmínek pro účinnější obranu zájmů a potřeb našeho oboru.

Bohužel jsem přesvědčen, díky stávajícím poznatkům, o tom, že máme ještě před sebou pěkně dlouhou „překážkovou dráhu“. Nic na světě není zadarmo – je již téměř otřepaná fráze, ale pravdivá. Nemůžeme totiž, do té doby, než se nám podaří napravit poškozené renomé oboru, očekávat ochotu veřejnosti, a především státních orgánů a zákonodárců nám pomoci. Nemusím snad nikoho o tomto přesvědčovat. To, s čím se veřejnost setkává, jak se říká „na vlastní kůži“ či v médiích, nemůže nechávat nikoho z nás na pochybách o nezbytnosti nápravy. Společně bychom se měli zasadit proti přežívajícím nešvarům kolegů, kteří nepovažují profesionální přístup za prvořadé kritérium podnikání.

Je samozřejmé, že při jednáních v zájmu svých členů představitelé organizace mluví jménem celého oboru, ne pouze za své členy. Toto by si měli uvědomit všichni ti, kteří tyto řádky čtou a nejsou dosud v řadách členů profesní organizace. Ta totiž bude fakticky silná podle toho množství a aktivity každého člena…

PhDr. Milan Rambousek
tajemník

HO.RE.KA ČR Sdružení podnikatelů
v pohostinství a cestovním ruchu
Vinohradská 46, 120 41 Praha 2
tel./fax: 224 912 225
e-mail: tajemnik@horeka.cz
www.horeka.cz