Při čtení následujících řádků prosím o jistou shovívavost vážených čtenářů. Opravdu se nejedná o příspěvek do aprílového čísla. Jde jen o první zamyšlení nad návrhem novely o registračních pokladnách z dílny ministerských úředníků. Nejedná se o úplný rozbor, např. pasáže časového charakteru ponechám záměrně bez komentáře. Ono však i to ostatní je, bohužel, ilustračně plně dostačující.
Vlastní návrh zákona má celkem 9 § a jednu přílohu. Na první pohled splňuje základní předpoklad, tj. jednoduchost a srozumitelnost. Velmi diskutabilní ale je důvodová zpráva, která nabývá téměř charakteru prováděcí vyhlášky s prvky, jež snad ani nemohou být myšleny vážně. Snaha vykládat návrh zákona tak, jak se to hodí, svádí již nyní k domněnce, že zákon je vytvořen pouze proto, že to obsahovalo vládní prohlášení. A pak i proto, že tak lze snadno korumpovat, eventuálně i zcela zničit podnikatelské subjekty. Ať již přímo, nebo prostřednictvím jejich zákazníků, neboť sankcionovat zákazníka může vést i ke skutečnosti, že provozovnu postupně zcela „vylidním“.
V § 2 (Vymezení pojmů) je definováno mnohé, ale nikde není definováno, co všechno je „maloobchod“. Ubytovací služby, nejsou-li provozovány v rámci „hostinské činnosti“, pak nemusí mít kupříkladu tuto evidenci vůbec. Nenahráváme tím náhodou právě té „problematické skupině“ nikde neidentifikovaných „zimmer frei“ apod., které mj. porušují i podmínky hospodářské soutěže? Totéž u hostinské činnosti platí např. pro různá školní zařízení, která nejenže využívají dotační politiku státu, ale současně poskytují i utajené a nekontrolované stravovací služby veřejnosti. I oni berou přece úhrady za poskytované jídlo.
Současný trend nápojových a občerstvovacích automatů, automatů na cigarety apod. též není postižen, i když zákazník hradí v hotovosti a nedostává žádný pokladní blok. A tak by šlo pokračovat dle povahy činnosti.
V § 3 (Evidence plateb na registrační pokladně) jsou mj. popsány vlastnosti pokladny. Je zcela jisté, že pokladna musí být alfanumerická (kvůli § 4 a 5 žádná numerická nevyhoví). Bohužel však nevyhoví ani žádná současně distribuovaná na našem trhu. Kvůli skutečnosti, že kontrolní páska musí obsahovat slovo „kopie“, jedná se vlastně o dva originály. Podtisk eventuální kontrolní pásky popiskou „kopie“ též na trhu neexistuje. Dokonce ani tiskové výstupy z počítačových pokladen (tzv. POS) toto neumožňují a je naprosto běžné, že pro splnění všech atributů by musel být vytvořen nový SW produkt, který by neumožnil opakovaný tisk.
V § 4 je umožněno požádat o povolení použít pokladnu bez zobrazovacího zařízení. Např. ve všech restauracích je zobrazovací zařízení zcela nadbytečné, neboť vzdálenost hosta od pokladny většinou přesahuje schopnosti lidského oka rozlišit předmětné částky (v důvodové zprávě se hovoří pouze o luxusních restauracích).
V § 6 se přiznává právo pokutovat povinný subjekt pracovníkům FÚ na základě sdělení jiných kontrolních subjektů. Již to samo o sobě je přímo výzva ke korupci.
A pokutovat zákazníky, jak je navrženo v § 7, je prvek, který nelze ani komentovat.
Na jedné straně se hovoří o skutečnosti, že maloobchodní a hostinská činnost patří mezi nejproblematičtější z hlediska utajování tržeb. Na druhé straně je evidentní, že mnoho státních kontrolních orgánů umožňuje vinou své liknavosti podnikat i těm, kteří neplní mnoho základních podmínek. Počet podnikajících subjektů by se zcela změnil. Důvodová zpráva zcela jasně zmiňuje, že očekávaný přínos bude finančně asi nulový, zpočátku dokonce „minusový“ – náklady do pokladen (A.5). Patrně bude morální. Lze si proto dovodit, že kdo podniká v těchto komoditách, je dopředu zařazen do skupiny problémových a je nutné jej co nejvíce sešněrovat a otrávit. Pokud ano, tak nechť se stejnou důsledností stát zajistí vymáhání veškerých práv, zejména nekalé soutěže, vymezení striktních práv souvisejících s úpadkovým právem apod. Tato opatření budou pravděpodobně mnohem efektivnější než zavedení pochybného a v této podobě i velmi nekvalitního návrhu zákona o pokladnách.
A nyní důkaz, že návrh je opravdu mimořádně „vydařený“. Dle přílohy k zákonu má „povinný subjekt“ umístit na pokladní místo následující sdělení:
Vážení zákazníci,
Zákon č. .. .. / .. Sb., o registračních pokladnách, uložil i Vám povinnost přebírat bloky vydané touto registrační pokladnou, popřípadě si je vyžádat, nebudou-li předány automaticky. Nesplnění této povinnosti lze postihnout uložením pokuty do výše 500,- Kč.
Dovolte mi, prosím, lehkou nadsázku: již vidím, jak luxusní hotely a restaurace s převážně zahraniční klientelou překládají toto sdělení do mnoha světových jazyků včetně arabštiny, aby naplnily dikci zákona a ochránily své klienty před aktivními výběrčími pokut všeho druhu a jejich nezištnými informátory. Anebo, že by se snad zdravý selský rozum ještě nevytratil a tato podoba zákona zmizela dříve, než ji posvětí naši zákonodárci?
Ing. Václav Dort
viceprezident HO.RE.KA ČR