Už jste někdy měli pocit, že vidíte dvakrát? Po všech těch jednáních a akcích na veletrzích GO a REGIONTOUR v Brně by se to dalo přičíst únavě nebo příliš dlouhému zástupu panáků. Ale na rozdíl od lihovinového efektu, ze kterého se jednoduše vyspíte, se zdá, že mě tentokrát moje schopnost vidět dvojitě odmítla opustit.
Je velmi snadné pochopit proč. Trh cestovního ruchu v České republice má podivný způsob zdvojování úsilí. Máme dvě seskupení hotelů a restaurací, dva systémy kategorizace hotelů, dvě asociace cestovních kanceláří, dvě asociace průvodců et cetera.
Takže teď nemůže být divu, že byly moje zrakové orgány poněkud zmatené buď dvojitým popíjením, nebo tím, že jsem se ocitl v zemi tak veliké, že jedna skupina zřejmě neví, co dělá druhá, anebo ani nemá ponětí o tom, že vůbec existuje. Jenže Česká republika není Čína, a zvláště v cestovním ruchu se zdá, že každý zná každého. Dostatečným důkazem budiž fakt, že v Brně byly obě hlavy obou hotelových a restauračních seskupení, Roman Vacho z NFHR ČR a Miroslava Luprichová z HO.RE.KA ČR, oba byli současně na stánku COT, a dokonce seděli u jednoho stolu.
Takže v době, kdy je mnohým z nás jasné, že pokud máme efektivně využít rostoucího potenciálu tohoto dynamického trhu, je spolupráce a jednota nejvyšší nutností a musíme si položit otázku – nač ta duplicita úsilí? Nabízí se tu samozřejmě řada možných vysvětlení a některá z nich ukazují na velmi žádoucí charakteristiky – například na vysokou úroveň konkurence a na podnikatelského ducha trhu, případně vědomí toho, že když jsme tlačeni k potřebným změnám, je organizace nezbytná.
Ale jak jsem se tak den za dnem probouzel překvapen, že stále vidím Znojmo, nemohl jsem se zbavit chronického pocitu, že tato situace má velmi daleko k ideálu. Je několik naprosto jasných věcí. Čím fragmentovanější je trh, tím více potíží mají hráči na trhu jak s tím, aby vyslali do světa zprávu, že Česká republika je vhodnou destinací, tak s prosazením požadavků na potřebné změny u politických špiček.
Na nedávné konferenci to pregnantně vyjádřil ředitel České centrály cestovního ruchu Ing. David Gladiš – čím fragmentovanější je poselství, tím snadněji najdou politici vhodné alibi, proč je nevyslechnou.
Kdo by také poslouchal, když spustí takové množství obhajovacích skupin a jako na potvoru všechny najednou?
Na prvním Evropském fóru cestovního ruchu, které se konalo v prosinci minulého roku, řekl viceprezident Evropského parlamentu James Provan přesně totéž: jestliže tento průmysl nebude znít jedním hlasem, pak my, Evropská komise, nebudeme poslouchat.
Myšlenka funkční asociace asociací se může zdát příliš složitá a možná způsobí ještě větší zmatek, ale v jistém slova smyslu musím říci, že kdyby se povedla, docela by se mi líbila. Ve Spojených státech tomu říkáme deštníková skupina (umbrella group) – organizace, která hájí společné zájmy různých skupin. A těch společných zájmů je tady dost a dost – jen se podívejte na počet členů, které naše duplicita zájmových skupin přitahuje z celého spektra našeho průmyslu. To, co cestovní ruch potřebuje, je jeden autoritativní hlas, který zajistí – minimálně v našem koutě světa – aby jeden z nejdynamičtějších trhů na světě pokračoval v růstu tím správným směrem.
Správným krokem správným směrem je na tomto vysoce konkurenčním trhu samozřejmě vzrůstající úroveň spolupráce. Zvláště pak ve světle negativních dopadů teroristických akcí ve světě a posledních srpnových devastujících povodní. Ale spolupráce je jen první krok. Následovat musí konsensus.
Kip Bauersfeld
šéfredaktor