Benátky přemýšlejí o změnách fungování

Benátky jsou známé tím, že počet návštěvníků mnohonásobně převyšuje počet rezidentů. V důsledku koronavirové krize se ale život ve městě jako mávnutím kouzelného proutku změnil. „Na hřištích si hrají děti, rybáři prodávají své úlovky přímo místním a vodní autobusy převážejí lidi v rouškách a rukavicích do práce,“ popsala situaci z konce května agentura AP. Pověstné černě lakované gondoly od konce února, kdy město opustili turisté, kotví u nábřeží, hotelové pokoje zejí prázdnotou, dveře muzeí jsou uzamčené a náměstím svatého Marka, jež v tuto roční dobu obvykle překypuje lidmi, prochází jen hrstka chodců.

Benátky čelily v posledních letech téměř existenciální krizi. Město se muselo vyrovnat s náporem až 30 milionů lidí ročně a příval turistů začal paradoxně ohrožovat věci, které sem přitahovaly cestovatele po staletí. Nakonec se návštěvníkům postavila do cesty koronavirová pandemie – a ta také pošramotila ekonomickou situaci města.

Foto: Shutterstock.com Dříve rušné kanály byly na konci dubna témě prázdné

Obyvatelé Benátek doufají, že současná krize je zároveň příležitost pro to, aby zde mohla vzniknout udržitelnější forma turismu a město přitáhlo více lidí, kteří by se zde chtěli nastálo usadit. Starosta Benátek Luigi Brugnaro na konci května uvedl, že je čas zamyslet se nad životem historického centra.

Po první ráně, kterou hospodářství nejnavštěvovanějšího italského města zasadila série nebývalých listopadových záplav, následoval koronavirus. Ten zastavil tok tří miliard eur (téměř 82 miliard korun), které městu z turismu každoročně plynou a představují většinu jeho příjmů. Dodatek redakce: Praktické informace o městě najdete v průvodci Benátkami.

V historickém centru Benátek žije přibližně 53 000 obyvatel, což je asi o třetinu méně než před dvaceti lety. Brugnarovi se líbí návrh místní Univerzity Ca’ Foscari, aby se byty, které byly vyřazeny z městského fondu a sloužily jako turistické apartmány, začaly pronajímat studentům. Starosta doufá, že ti, kdo do města přijdou za studiem, se do něho zamilují a budou zde chtít zůstat.

Brugnaro by také chtěl v Benátkách založit výzkumné centrum pro klimatické změny vzhledem k tomu, že je pravidelně ohrožují záplavy. To by mohlo přilákat odborníky, kteří by se zde mohli natrvalo usadit. Starosta si představuje něco jako návrat do renesance a chce přitáhnout do města umělce ze zahraničí, kteří byli po staletí mízou města.

Foto: Shutterstock.com Provoz pláží byl přizpůsoben novým pravidlům

Podle Brugnara by se také mělo změnit to, do jaké míry ekonomika města závisí na překotném masovém turismu. „Benátky jsou pomalé město. A právě to je jejich krása,“ říká.

Debaty o tom, jak turismus zvládnout, zde vždy vyvolávaly vášně a nyní jsou obzvlášť napjaté. Kontroverzní návrh, že by lidé, kteří sem přijíždějí jen na den, platili spe­ciální poplatek, byl zatím odsunut. Mnozí si myslí, že to by městu dalo ještě větší nádech zábavního parku.

Starosta a představitelé turismu se domnívají, že bude trvat ještě alespoň rok, než se do města turisté navrátí v hojnějším počtu. „Bude to boj o přežití,“ myslí si Claudio Scarpa, hlavní představitel benátské asociace hotelů. Například gondoliéři, kteří na několik měsíců přišli o možnost obživy, dostali od státu pouze jednorázovou pomoc ve výši 600 eur (necelých 16 400 korun). Dodatek redakce: Podmínkám provozu benátských gondol se věnuje text Benátské gondoly smí vozit už jen pět pasažérů.

Starosta Brugnaro doufá, že v červenci vyšle signál o ozdravení oblíbená slavnost Redentore. Tato každoroční událost, během níž kanály brázdí regaty a jsou odpalovány velkolepé ohňostroje, připomíná konec moru v roce 1577, jedné z nejtemnějších kapitol benátské historie.