|
Desetitisícová Litovel je město v mnoha směrech raritní. Její středověcí budovatelé dokonale využili neobvyklou přírodní situaci a vystavěli své domy a ulice mezi šest vodních ramen, do nichž se zde větví řeka Morava. Ještě nedávno tak bylo v Litovli napočítáno na poměrně malé ploše neuvěřitelných 170 lávek, mostků, mostů a brodů. Přesto je pravda, že srovnání s Benátkami poněkud pokulhává. Některá litovelská zákoutí připomínají spíše Amsterdam.
Něco z historie
K pochopení současné podoby města protkaného vodou se musíme nejdříve přenést o mnoho století zpátky. V minulosti stávala v místech dnešního tzv. Starého města mezi rameny řeky slovanská rybářská osada. Nedaleko odtud pak v polovině 13. století založil český král Přemysl Otakar II. město nové (rybářský původ města připomíná také městský znak – kapr a štika v modrém poli). To se úspěšně rozvíjelo až do období husitských válek. Po nich ztratilo status královského města a stalo se z něj poddanství. Počátkem 16. století jej Vladislav Jagellonský věnoval Boskovicům, pod jejichž vládou přišel další rozkvět. Od 16. století však křivka přízně osudu začala opět klesat a svého dna dosáhla ke konci třicetileté války, kdy byla Litovel vypleněna Švédy. Smolné období pak pokračovalo požáry a epidemií moru. Teprve někdy od poloviny století 18. přišla opět obnova a nová barokní výstavba. Významný zlom ve vývoji města znamenala konstituce a zrušení poddanství v roce 1848. Litovel se stala okresním městem a rychle se zvyšoval počet českých obyvatel. Podnikaví čeští občané se zasloužili o vytvoření řady nových firem a rozvoj města nejen na hospodářském poli.
Svatojánský most. Tíha staletí mu na eleganci neubrala. |
Dvě nej
Mezi mnoha památkami Litovle je proslulá především její radniční věž. Stojí rozkročená nad jedním ramenem Moravy zvaném Nečíz (od staroslovanského nečeti – téci) a se svou výškou 72 metrů je vlastně nejvyšším mostem na řece Moravě. Původně tudy protékal mlýnský náhon, který byl při výstavbě náměstí postupně zaklenut a dnes téměř není vidět. Jedinou výjimkou je odkrytý vstup k podzemnímu toku před radnicí. Schody vedou až k hladině, která na obou stranách mizí pod povrchem náměstí. Vodní hladinu náhonu je pak možné opět spatřit v úzké uličce za radnicí, kam se dá z náměstí projít ještě užším průchodem.
Hlavní náměstí. V popředí za zábradlím vstup k Nečízu, v pozadí oranžový Langův dům, který představuje jeden z památkově nejhodnotnějších objektů města. Vpravo od něj secesní budova záložny. |
Druhým unikátem je Svatojánský most. Je 57 metrů dlouhý a má šest půlkruhových oblouků rozdílné výšky i rozpětí. Spočívají na nízkých pilířích vybudovaných z pískovcových kvádrů a lomového kamene, kladeného na vápennou maltu. Uprostřed mostu je hodnotná barokní socha sv. Jana Nepomuckého (byla osazena v polovině 18. století). Most sám však pochází z konce 16. století (poprvé písemně doložen 1592). Díky tomuto faktu je třetím nejstarším funkčním mostem v České republice (po mostu v Písku a Karlově mostu v Praze) a vůbec nejstarším na Moravě. Stavbu litovelského mostu nařídil patrně Jan Šembera Černohorský z Boskovic, jemuž zdejší panství koncem 16. století patřilo. Při moderním rozšiřování mostu bylo bohužel jeho velice hodnotné původní brlení nahrazeno dnešním kovovým zábradlím.
… a další zajímavosti
Mezi další vzácné památky patří také morový sloup na hlavním náměstí. Byl vystavěn v roce 1724 Václavem Renderem (tvůrcem slavného trojičního sloupu v Olomouci) na památku ukončení moru, který postihl město roku 1714. Sloup je ozdoben sedmi obvyklými sochami „protimorové jednotky“. V rozích uvidíte světce Šebestiána, Rocha, Karla Boromejského a Františka Xaverského, vrchol sloupu zdobí socha Panny Marie a ve výklenku pod ní je umístěna sv. Pavlína a před ní sv. Rozálie. Atmosféru města dotváří rovněž několik dochovaných úseků původních hradeb, které byly vybudovány ve 14. století na příkaz krále Jana Lucemburského. Opevněné město chráněné soustavou kanálů, vodních příkopů a močálů muselo působit bezesporu bezpečně. Litovel padla až pod švédskými nájezdy během třicetileté války (události připomíná tzv. Švédská deska). Pobořené hradby museli měšťané zbudovat znovu. Opravy byly dokončeny v roce 1691, čehož svědkem je zazděný kámen s tímto letopočtem.
Morový sloup a radniční věž |
Nečíz v uličce za radnicí. |
Nejstarší zachovaná památka ve městě je (po zbytcích hradeb) kaple sv. Jiří, kterou nechal kolem roku 1500 postavit Jiří z Vlašimi. Její nynější podoba je původní, pozdně gotická, okna mají pěknou plaménkovou kružbu a uvnitř je síťová klenba. Bez zajímavosti není ani vedlejší chrám sv. Marka. Kostel byl původně gotický, ale v letech 1529 – 1532 ho změnila rozsáhlá renesanční přestavba, kterou nejvíce připomíná zdobený portál sakristie z doby přechodu gotiky a renesance. Cenné jsou také některé měšťanské domy na náměstí.
Nejlepší způsob, jak poznat všechny zajímavosti města, je projít tři prohlídkové okruhy (Historická Litovel, Hvězda – podle tvaru soutoku několika ramen Moravy – a Kolem litovelských rybníků). Všechny naučné stezky na sebe téměř navazují a vzhledem k tomu, že město není nijak velké, se dají projít docela rychle.
CHKO za humny
Velkou devízou poklidného hanáckého městečka je bezprostřední blízkost Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Srdce rezervace leží právě mezi Litovlí a Olomoucí a vyznačuje se přirozeným, silně meandrujícím korytem Moravy s rozsáhlými porosty lužních lesů. Nivní louky, mokřady, slepá ramena a tůně jsou pak jedinečnými biotopy vzácné fauny, zejména ptáků. Jedinečnou přírodní scenerií vede červená turistická značka, jste-li kolmo, nabízí se například cyklostezka č. 51.
Text: Jan Pomykal
Foto: m-ARK a Milena Valušková