AHR: Na náhrady nedosáhne asi třetina ubytovacích a stravovacích provozů

Podmínky kompenzací, které včera schválila vláda, jsou podle Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) nastaveny tak, že je nebude moci čerpat zhruba třetina provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení. Kabinet by měl ještě zvážit změnu parametrů. Asociace naopak pozitivně hodnotí to, že ministři například zvýšili objem peněz ze tří na pět miliard korun. ČTK to řekl prezident AHR Václav Stárek. Hospodářská komora ocenila, že ministři vyslyšeli některé připomínky profesních svazů, ale schválené limity považuje za nedostatečné.

Podnikatelé v ubytování a gastronomii budou moci využít programy COVID Nepokryté náklady a COVID 2022. Nárok na podporu budou mít ti, kterým od 1. listopadu do 31. prosince loňského roku klesl obrat alespoň o 50 procent proti stejnému období roku 2019. Maximální výše dotace na jednoho žadatele z každého programu bude činit 1,5 milionu korun.

Hotelové řetězce nebo skupiny hotelů jsou tak z programů předem vyloučeny, což AHR považuje za diskriminaci. Utrpěly přitom ztráty v desítkách milionů korun. Navíc jde převážně o podniky, které jsou ve velkých městech a už druhý rok evidují největší propady. Převážně to jsou největší zaměstnavatelé v oboru.

„Bez rozdílu objemu ztrát byl omezeními zasažen prakticky celý sektor služeb cestovního ruchu, a to včetně jejich dodavatelů,“ uvedl Václav Stárek. Vláda by podle něj měla připustit pokles obratu o 40 procent a maximální výši kompenzace zvýšit pro firmy nad 250 zaměstnanců.

Podle Hospodářské komory je základní kostra programů nastavena poměrně přijatelně. Schválené limity ale také považuje hlavně pro velké podniky za nedostačující. „Pro řadu podniků jsou takové částky spíše symbolickým gestem než efektivní náhradou nákladů na překonání krize. Litujeme, že se nepodařilo najít cestu, jak pomoci širšímu okruhu dodavatelů firem z nejvíce zasažených oborů,“ řekl prezident komory Vladimír Dlouhý.

AHR také včera ministry vyzvala, aby se zabývali rychlým uvolněním podmínek pro příjezdy turistů ze zahraničí. Je to jeden ze zásadních kroků pro oživení odvětví. „Vláda by měla nyní seriózně a efektivně přistoupit k podpoře restartu podnikání v sektoru cestovního ruchu, na kterém je mnoho občanů a regionů existenčně závislých. Dosud poskytnuté finanční prostředky na podporu podnikatelů v době pandemie nepřesáhly částku, kterou tento obor do veřejných rozpočtů každým rokem běžného provozu přispíval,“ dodal Stárek.

Tržby v cestovním ruchu v roce 2019 dosáhly 300 miliard korun, přičemž předloni kvůli propadu v důsledku pandemie činily zhruba 161 miliard korun. Dřívější analýza dopadů koronavirové krize zpracovaná společností Economic Impact vzhledem k trvajícím restrikcím v boji proti šíření nákazy předpokládá za uplynulý rok podobné výsledky jako v roce 2020.