Znáte moravské vinařské podoblasti?

Vinařská oblast Morava se rozkládá na 17 450 ha. To z evropského pohledu není nikterak závratné číslo, přesto jde o oblast značně rozmanitou. Každá z jejích čtyř podoblastí má svá specifika, která se odrážejí v charakteru tamních vín i v podmínkách pro vinařskou turistiku.

Mikulovsko – sport, víno a památky

Mikulovsko nabízí krásnou krajinu, nespočet akcí, zajímavé pamětihodnosti, Nové Mlýny alias „moravské moře“ a v neposlední řadě kvalitní a svébytné víno. Přírodní dominantou tohoto regionu jsou Pálavské vrchy. Zdejší vápenité půdy jsou vhodné zejména pro Ryzlink vlašský, jenž zde získává nezaměnitelný charakter a osobitou minerálnost. Příjemně svěží jemné víno s výraznými kyselinami, které oslní plností a harmonií v chuti i vůni. Víno bývá vhodné i k archivaci. V dobrých polohách na Mikulovsku je možné sklízet hrozny velmi pozdě a vyrábět z nich přívlastková vína, která i při vysoké zralosti hroznů nepostrádají šťavnaté kyseliny a nechybí jim svěžest. Dunajovické vrchy zase oplývají spíše hlinitějšími půdami a kromě ryzlinků se tam daří také rulandským a dalším odrůdám. Zejména těmto vínům věnuje svou pozornost sdružení VOC Mikulov, které si pod svá křídla vzalo odrůdy Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Osobitý Ryzlink vlašský se pak stal jedinou odrůdou v produkci VOC Pálava. Výjimečnost a originalita právě zdejšího klimatu a půdních podmínek je vlastně to pověstné „terroir“, které dodává vínům určitou přidanou hodnotu.

Mikulov, coby přirozené centrum podoblasti, se pyšní hned dvěma vinařskými unikáty. Oba je možné vidět na zdejším zámku. Prvním je obří vinný lis, jehož konstrukce je necelé čtyři metry dlouhá a 3,6 metru vysoká. Hlavním lisovacím ústrojím jsou dvě klády, z nichž vrchní má délku přes osm metrů a na řezu rozměry 50 × 50 centimetrů. Lis stojí ve sklepení zámku po boku dalšího velikána, mikulovského obřího sudu. Obrovský renesanční desátkový sud z roku 1643 je nejstarší ve střední Evropě a má objem 1 014 hl. V Mikulově lze také každý prázdninový čtvrtek zažít „Prázdniny s vinařem“ – v historické lisovně z roku 1848 v Brněnské ulici probíhá vždy od 19 hodin řízená degustace s výkladem; pro zájemce je po předchozí domluvě k dispozici i ukázka sezonních prací ve vinici a představení typických odrůd mikulovské vinařské podoblasti. Za vidění rozhodně stojí i hlavní město vína – Valtice, kde ve zrekonstruovaném sklepení místního zámku funguje Salon vín – největší celoroční výstava těch nejlepších vín z celé Moravy i Čech.

Slovácko – vína s charakterem

Slovácko se vyznačuje dlouhými a teplými léty, která způsobují zdejší typické sušší klima. Nízká nadmořská výška a lehčí půdy způsobují, že místní vína vynikají výrazným odrůdovým charakterem. Znamená to, že ochutnáte-li Ryzlink rýnský, typickou odrůdu zdejšího kraje, najdete v ní přesně to, co tam podle všech sommelierských pravidel má být. Akátovou a medovou vůni připomínající květ lípy a meruňky. Mezi další typické odrůdy patří Chardonnay, Rulandské bílé a Rulandské šedé. Chardonnay oslní vůní čer­stvých jablek, lískových oříšků, medu či tropického ovoce a jemně kořenitou chutí. Za vyzkoušení stojí i Rulandské bílé s plnou chutí a jemným sametovým buketem, stejně jako Rulandské šedé s harmonickou chutí po koření, medu a chlebové kůrce. Všechny zmíněné odrůdy produkuje VOC Blatnice, a lidé tak mají záruku, že víno je vyrobeno z ručně sbíraných hroznů, jež pocházejí pouze z vybraných vinařských tratí.

Raritou slovácké podoblasti je bezesporu unikátní areál historických vinných sklepů zvaných Plže (viz obr. níže). Zdobené vinné sklepy se nacházejí na okraji obce Petrov a v roce 1983 byly jako naše nejstarší vyhlášeny památkovou rezervací lidové architektury. Malebné sklepy s barokně zdobenými průčelími v nezaměnitelné modro-bílé kombinaci objevíte v horní části vinohradnického areálu. V Plžích je okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století samotnými vinaři.

Slovácko nabízí stejně jako ostatní jihomoravské regiony spletitou síť cyklostezek, kterou lze využít i pro pěší turismus. Jedna z cyklostezek zavede turisty i za oblíbenou odrůdou Rulandského bílého. Stezka čítá asi 40 kilometrů, začíná i končí v Uherském Hradišti. Cestou můžeme navštívit muzeum keramiky v Tupesích, rozsáhlý klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradu, jehož návštěvu lze spojit s prohlídkou nedalekého archeoskanzenu v Modré. O nádherných výhledech na vinice ani nemluvě. Blatnice pod Svatým Antonínkem je známá jako poutní místo s kaplí sv. Antonína Paduánského zvané Svatý Antonínek. Po celé léto zde také funguje fenomén otevřených sklepů – každý víkend (a ve všední dny po domluvě) má některý z vinařů otevřeno a za vstupné 100 Kč nabídne ochutnávku alespoň šesti svých vzorků. V sobotu 8. srpna se pak návštěvníci mohou těšit na akci „Blatnické búdy pod hvězdami“, kdy bude otevřeno více než dvacet historických sklepů v areálu Stará hora a Kamenice. Za návštěvu stojí také obec Prušánky a přilehlé Nechory – unikátní vesnice tvořená jen a pouze vinnými sklepy.

Velkopavlovicko – trefa do modrého

Oblast v okolí Velkých Pavlovic se právem nazývá srdcem našich modrých vín. V severní oblasti Velkopavlovicka se pěstují i odrůdy bílé, ale tento kraj se stal cílem mnoha cest za vínem zejména díky svým červeným vínům. Typickými zástupci jsou Frankovka, Modrý Portugal a Svatovavřinecké, které zde nejlépe a nejvýrazněji odrážejí zdejší terroir. Viniční tratě Modrých hor jsou převážně kopcovité a zdejší půdy charakterizuje zejména vysoký obsah hořčíku. Teplé větry vanoucí na jižní svahy zase urychlují zrání hroznů, a to přeje právě červeným, která jsou na teplo a sluneční svit náročnější. Všechny přírodní podmínky se zde sešly v ideálních poměrech a milovníci vína tak mohou u zdejší Frankovky obdivovat typicky rubínovou barvu a aroma po třešních a višních. Svatovavřinecké zase ohromí harmonickou chutí s kulatými tříslovinami a vůní po podzimním čerstvém ovoci. Malinovým, třešňovým a ostružinovým tónům nelze odolat u Modrého Portugalu. Zajímavé jsou i kupáže neboli směsi různých odrůd, které výslednému vínu dávají to nejzajímavější z každé své složky. Vyzkoušíme-li je přímo na místě, nebudeme se chtít vrátit domů.

Cykloturisté se mohou na Velkopavlovicku vydat na příjemný třicetikilometrový okruh Modré hory, kde jim odměnou za trochu té námahy v kopcích budou skvostné výhledy z vinic nebo rozhleden. Obecně je ale stezka považována za méně náročnou a tudíž vhodnou i pro rodiny s dětmi. Při cestách po Velkopavlovicku by bylo chybou vynechat obec Vrbice. Tamní jedinečné sedmipatrové sklepy (viz obr. níže) poutají pozornost kamennými vstupy s goticky lomenými oblouky. Jsou vykopány v pískovcové skále Strážního kopce, ze kterého je překrásný výhled do okolní vinařské krajiny.

Ve Velkých Pavlovicích zase čeká ukázka současného umění. Architektura nových sklepů zvaná „la gaudiwasser“ nebo také „opilé sklepy“ představuje sklepní uličku v moderním pojetí. Ulička stojí na úpatí nejznámější viniční trati Stará hora.

Z vinařských akcí na Velkopavlovicku stojí za doporučení třeba otevřené sklepy v Novém Šaldorfu – Sedlešovicích. Až do 8. listopadu je každý týden od 17 do 21 hodin otevřen alespoň jeden novošaldorfský vinný sklep pro veřejnost. Nabídka vín, degustace, posezení a občerstvení je podle individuální nabídky vinaře. Rozpis týdnů vinaře naleznete na webu spolku Šaldorfské sklepy, na letácích a na infotabulích ve vinných sklepech Nového Šaldorfu. Na otevřené sklepy lákají také vinaři ze spolku Víno z Velkých Pavlovic. Každý týden až do 4. října mají od 18 do 21 hodin otevřeno dvě vinařství.

Znojemsko – ryzlink, sauvignon a veltlín

Znojemsko je pověstné kvalitou, rozmanitostí a stylově pestrým spektrem bílých vín, což dokládají i ocenění z mnoha světových soutěží. Charakteristiku vín Znojemska utvářejí chladnější větry z Vysočiny, které se jihovýchodní Moravě vyhýbají, a vliv místních řek s Dyjí v hlavní roli. Zejména tyto faktory ve spojitosti s písčitojílovou půdou dávají místním vínům typickou kořenitost a plnost. Sauvignony ze Znojemska oplývají tóny čerstvě posečené trávy a kopřiv, v některých lze najít také tóny černého rybízu, angreštu či citrusů. Ryzlink rýnský, jenž je dalším reprezentantem Znojemska, zase zaujme decentní a éterickou vůní s náznaky pomerančů, lipového květu, případně broskví. Příznivce Veltlínského zeleného, které je v České republice nejpěstovanější odrůdou, pak ve znojemských vínech z této odrůdy oslovují muškátový nádech či mandlové tóny, stejně jako typická kořenitost a vůně lipového květu.

Z hlediska turistiky stojí na Znojemsku za výlet tamní klenot – vinice Šobes, která má ambice zapsat se na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Rozkládá se na prosluněném úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje v samém srdci Národního parku Podyjí. V sezoně se mohou návštěvníci občerstvit v ochutnávkovém stánku. I na Znojemsku je samozřejmě možné (resp. radno) navštívit vinné sklípky. Třeba ve vinařské obci Šatov, která leží asi 10 km jižně od Znojma, láká návštěvníky sklep vyzdobený malbami místního lidového umělce Maxmilliana Appeltauera. Labyrintem chodeb Malovaného sklepa návštěvníky provázejí výjevy z historie, pohádkové postavy či fantazijní výjevy. Dalším je jeden z největších křížových sklepů na světě – přímětický vinný sklep. V Příměticích si jej nechala postavit znojemská jezuitská kolej v 18. století na půdorysu ve tvaru kříže (odtud název „křížový sklep“). Svými rozměry sklep představuje světovou raritu: hlavní chodba s obrovskými sudy po obou stranách je 110 metrů dlouhá a necelých deset metrů široká, rameno kříže pak měří 56 metrů, klenby jsou šest a půl metru vysoké, v kopuli ještě o jeden a půl metru vyšší.

Stejně jako ve všech ostatních moravských vinařských podoblastech funguje i na Znojemsku certifikace VOC. Ostatně Znojemská podoblast přišla s tímto apelačním systémem jako první u nás. Vína VOC Znojmo je možné ochutnat v informačním centru ve Vlkově věži ve Znojmě, které je letos otevřeno do 1. listopadu. Návštěvníci zde mohou získat informace o vinařstvích a vinařských akcích ve Znojmě a okolí a také ochutnat vína ze speciálního vinného baru.

Foto: -pmu-