Na následujících řádcích přinášíme deset tipů na tuzemské vinařské rarity, unikáty a „nej". Věříme, že se vám mohou stát inspirací jak pro vaše soukromé výlety, tak při přípravě nabídky pro vaše zákazníky.

Plže – nejstarší vesnická památková rezervace

Unikátní areál historických vinných sklepů zvaných Plže je po právu klenotem Slovácka. Leží asi 4 km jihovýchodně od Strážnice a 14 km od Hodonína. Areál původních vinných sklepů se nachází na okraji obce Petrov. V roce 1983 byl vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury, a je tak nejstarší vesnickou památkovou rezervací u nás. Malebné sklepy s barokně zdobenými průčelími v nezaměnitelné modro-bílé kombinaci objevíte v horní části vinohradnického areálu.

Tvar průčelí připomínající šnečí ulity dal jméno na kraji Petrova

V Plžích je okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století samotnými vinaři. Sklepy sloužily jak ke zpracování a uchovávání vína, tak ve válečných časech i jako úkryt zdejších obyvatel. Vinné sklepy vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky. Areál je hojně navštěvován turisty a po celý rok je přístupný veřejnosti. Během léta bývá ihned při vstupu do areálu otevřena vinotéka, kde mohou návštěvníci ochutnat vína z místní produkce.

Největší křížový vinný sklep v Česku

Na Znojemsku najdete mnoho historických zajímavostí a památek, mezi nimi i další vinařský unikát. V Příměticích na dohled Znojma se nachází největší křížový vinný sklep u nás, jehož návštěvu vám při poznávání jihomoravských krás rozhodně doporučujeme.

Hlavní chodba křížového sklepa v Příměticích měří 110 m

Přímětický vinný sklep patří k největším křížovým sklepům na světě a je rozhodně největším tohoto druhu u nás i v Evropě. Zrají v něm špičková znojemská vína, která zde můžete i ochutnat za odborného výkladu sklepmistra. Unikátní je i zdejší akustika, na jejíž adresu nešetřil chválou dokonce slavný dirigent Rafael Kubelík. Raritou je zejména takzvaný jezuitský telefon – když potichu promluvíte do zdi, váš hlas se po klenbě donese na opačnou stranu chodby.

Křížový sklep v Příměticích si nechala postavit znojemská jezuitská kolej v letech 1740 až 1756 na půdorysu ve tvaru kříže (odtud název „křížový sklep"). Svými rozměry sklep představuje světovou raritu: hlavní chodba s obrovskými sudy po obou stranách je 110 metrů dlouhá a necelých deset metrů široká, rameno kříže pak měří 56 metrů, klenby jsou šest a půl metru vysoké, v kopuli ještě o jeden a půl metru vyšší. Jedinečné je i zdejší klima; stěny a stropy Křížového sklepa totiž pokrývá silná vrstva ušlechtilé sklepní plísně Rhacodium cellarae, která je tak dokonalým regulátorem vlhkosti, že není potřeba žádné klimatizační zařízení.

Nechory – vesnice jen z vinných sklepů

Zavítáte-li na Slovácko, určitě si nechte čas na návštěvu obce Prušánky a přilehlých Nechor. Nechory jsou unikátní vesnicí, jež je tvořena jen a pouze vinnými sklepy. Ty vytvářejí ráz malé obce s vlastním náměstíčkem a přiléhajícími uličkami. Jsou ojedinělou lidmi vytvořenou lokalitou, kde nikdo nebydlí. Všechna stavení slouží pouze k výrobě vína a pěstování révy vinné. V dnešní době jsou již tak velké, že se ještě dělí na Horní a Dolní Nechory. Dolní Nechory tvoří onu obdivovanou vinařskou vesničku, zatímco Horní Nechory se rozkládají podél vinohradnické cesty, vedoucí přímo mezi vinohrady.

Nic než sklepy v Dolních Nechorech opravdu nehledejte

Historie a vznik Nechor je velmi pikantní. Prušánecké vinné stavby ležely nejdříve hned u vesnice při cestě do Čejkovic, kde se nacházel nejbližší kostel. Ale prušánečtí občané, zejména muži, se v nich zastavovali cestou k nedělní bohoslužbě a velká část jich na mši vůbec nedorazila. Proto nechali tehdejší majitelé panství sklepy zbourat a vystavět nové v dnešních místech a pro jistotu nařídili postavit kostel přímo v Prušánkách.

V Nechorách se pořádá i mnoho zajímavých kulturních akcí, vinařských i folklorních. V dnešní době je v Nechorách více než 450 vinných sklepů a nacházejí se v nich i soukromé zájezdní vinárny nebo penzion a různá ubytování. Přes Nechory vede také vinařská cyklistická stezka.

Šobes – nejmalebnější vinice Česka

Podobně jako jiné evropské vinařské oblasti i Znojemsko může za svou novodobou slávu poděkovat starým Římanům, kteří s největší pravděpodobností založili v kraji nedaleko dnešního Znojma první vinice. Položili tím základy pro pěstování a výrobu mimořádně kvalitních vín, do nichž se promítá jak mistrovství místních vinařů, tak i jedinečné půdní a klimatické podmínky.

Vinici Šobes najdete na skalním ostrohu v meandru Dyje

Vinice Šobes se rozkládá na prosluněném úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje v samém srdci Národního parku Podyjí a je celoročně přístupná. V sezoně je zde v provozu jako příjemné zpestření ochutnávkový stánek.

K vinici Šobes se můžete dostat například po Znojemské vinařské stezce. Výchozím bodem 30km cyklistického okruhu je Moravský sklípek v Šatově, odtud vede trasa do Znojma. Dále pokračuje přes Konice po okraji Národního parku Podyjí až k vinici Šobes, pak přes Hnanice zpět do Šatova.

Trasu lze projet za víkend, stejně jako za týden – to závisí na tom, kolik času věnujete pamětihodnostem nebo ochutnávání jedinečných vín zdejšího regionu.

Nejvýše položená vinice v Česku

Vinice pod Sádkem leží z tuzemských vinic v nejvyšší nadmořské výšce

Pokud jste milovníky vína i pozoruhodností, vydejte se za poznáním do Kojetic na Moravě, kde leží nejvýše položená vinice v České republice.

Réva vinná patří k teplomilným rostlinám. Životní děje se v její nadzemní části začínají odvíjet až při průměrné denní teplotě nad deset stupňů Celsia a nejdůležitější pro správné zrání hroznů je teplý podzim bez větších déletrvajících srážek. V České republice se proto pěstuje v nížinách. Náš stát právě z důvodů teplotních leží na severním okraji pěstování révy, která zde roste na osluněných svazích jižní Moravy a ve velmi malém měřítku také na některých lokalitách v Čechách. Podobně jako zeměpisná šířka, ovlivňuje teplotní parametry daného místa i nadmořská výška. Se stoupající výškou teplota klesá a jednotlivé fáze růstu a vývoje rostliny i hroznů se zpožďují. Zatímco například v subtropických zemích lze pěstovat révu v nadmořské výšce nad 1 000 metrů, u nás se za ideální považuje rozmezí 250–300 m n. m. I přes tato omezení se místy najdou i výše položené vinice. Tu, jež se nachází úplně nejvýš ze všech, ve 420 až 480 metrech, najdete jižně od zámku Sádek ve vinařské obci Kojetice na Moravě a rozkládá se na třech hektarech. Viniční trať Pod Sádkem byla poprvé osázena révou v roce 1987 a zdejší stejnojmenné vinařství tak letos slaví pětadvacetileté výročí svého založení. Původně šlo o vinici o třech stovkách rostlin, v současnosti už čítá na 12 000 hlav.

A na jaká vína se zde můžete těšit? Obecně tu díky delší době zrání a specifickým půdním a klimatickým podmínkám (teplota, sluneční záření a srážky) vinaři získávají nezaměnitelná aromatická a kořenitá vína. Na zdejších svazích převažují vína bílá – Muškát moravský, Irsai Oliver a Ryzlink rýnský, červenou výjimku tvoří Modrý Portugal. Ale Pod Sádkem můžete nalézt zhruba 40 dalších odrůd – chráněná poloha jižního svahu totiž umožnila zdejšímu vinařství vybudovat 2km vinařskou naučnou stezku, která je zároveň unikátní přehlídkou evropských odrůd vinné révy.

Obří lis a sud na víno

Obří sud v Mikulově je nejstarším ve střední Evropě

Lis byl až do konce 19. století jediným vinařským strojem vůbec. Sloužil k získávání šťávy z hroznů révy vinné. V průběhu let vznikly dva základní typy lisů – vývojově starší kládový a novější vřetenový. Kládový lis byl vynalezen v Řecku už v období těsně před počátkem našeho letopočtu a některé jeho typy dosahují kolosálních rozměrů.

Úctyhodné míry má například kládový lis pocházející z obce Diváky na Hustopečsku. Jeho konstrukce je necelé čtyři metry dlouhá a 3,6 metru vysoká. Hlavním lisovacím ústrojím jsou dvě klády, z nichž vrchní má délku přes osm metrů a na řezu rozměry 50 krát 50 centimetrů. Na volném konci klády je v mohutné dřevěné matce dubový šroub, na kterém visí kamenné závaží o průměru osmdesát centimetrů a váze jeden a půl tuny. Otáčením šroubu prostrčenou tyčí bylo možné kládu zvedat a spouštět. Mísa na hrozny (okřín) má rozměry 2,2 krát 1,8 metru a je zhruba třicet centimetrů hluboká. Lis původně stával v zámecké lisovně a sloužil ke zpracování hroznů z rozlehlých panských vinohradů. Byl vyroben v roce 1751 a svému účelu sloužil až do první světové války. V padesátých letech minulého století byl rozebrán a převezen do Mikulova, kde byl po čase na základě prohlídek jiných lisů podobného typu sestaven, dokonce za pomoci členů vojenské posádky.

Dnes stojí ve sklepení zdejšího zámku po boku dalšího velikána, mikulovského obřího sudu. Obrovský renesanční desátkový sud z roku 1643 je nejstarší ve střední Evropě a má objem 1 014 hl. Jeho stavbu si objednal majitel mikulovského panství Maximilián kníže z Dietrichsteina (1596–1655) a hodlal do něj ukládat víno vybrané jako daň od poddaných, kteří měli pronajaté jeho vinice. Sud se stavěl z dubového dřeva přímo ve sklepě a ihned po svém vzniku se stal středem obdivu.

Víno napříč staletími

Unikátní vinařskou expozici najdete na zámku v Mikulově

Na mikulovském zámku vás čeká také vůbec první stálá ucelená vinařská expozice u nás. V expozici s názvem Víno napříč staletími, otevřené loni, budete moci zavítat do doby starého Egypta, navštívit románský sklep, gotickou kapli či barokní divadlo. Všude budou navíc k dispozici obrazové bohatě zpracované dobové informace. Komu by to nestačilo, vřeledoporučujeme filmové projekce, které přiblíží zábavnou formou rozmach vinohradnictví a vinařství v jednotlivých obdobích historie. Na závěr jepřipravena interaktivní „projížďka" na kole vinařskými cyklostezkami, kdy návštěvník opravdu usedne do sedla a nechá se unášet krásnými výhledy na vinice. Výstava je umístěna do nově zrekonstruovaných barokních koníren, jejichž prostor dostal v kombinaci s citlivým nasvícením a komponovanou dobovou hudbou zcela nový rozměr.

Autoři mysleli i na handicapované návštěvníky, proto jsou výstavní prostory bezbariérové. Pro zrakově postižené jsou navíc připraveny různé interaktivní a hmatové prvky. Tuto vůbec první souhrnnou stálou vinařskou výstavu připravila společnost Praga Mystica za podpory Jihomoravského kraje a Vinařského fondu pro Regionální muzeum v Mikulově.

Šatov – nejestetičtější vinný sklep

Jen 10 km jižně od Znojma leží vinařská obec Šatov, známá svým sklepem, vymalovaným fantaskními malbami místního lidového umělce Maxmilliana Appeltauera. Labyrintem chodeb Malovaného sklepa návštěvníky provázejí výjevy z historie, pohádkové postavy či fantazijní výjevy.

Malovaný sklep v Šatově od počátku sloužil „jen" k posezení u vína

Sklep byl vyhlouben v pískovcovém svahu nad Šatovem, kousek od silnice na Havraníky. Ani zdejší rodáci netuší, kdo původní podzemní prostory vlastně vyhloubil a kdy – podle rozlohy chodeb však práce musela trvat několik desítek let. Ač je Malovaný sklep samozřejmě – jak jinak ve zdejším kraji – sklepem vinným, víno v něm nenajdete. Ani se v něm prý nikdy nevyrábělo, ba ani nedozrávalo v sudech uskladněných v pískovcových chodbách. Zdá se, že již od začátku byl sklep vyhlouben s cílem posloužit jako místo k příjemnému posezení. Tedy jako – dnešními slovy – vinárna.

Velké Bílovice – největší vinařská obec v Česku

Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v celé České republice, a to jak rozlohou, tak i největším počtem pěstitelů vinné révy. Dnes v celém katastru obce obdělává 1 056 vinařů celkem 710 hektarů vinic.

Velké Bílovice dělají čest adjektivu ve svém názvu

Svá vína vyrábějí a uchovávají ve vinných sklepích, tvořících jakési samostatné vinařské městečko, které se dělí na sklepní trati Belegrady, Pod Předníma a Púrynky. Vinice se zde rozprostírají zejména ve zvlněném okolí v osmi viničních tratích: Přední hora, Zadní hora, Pod Belegrady, Nová hora, Široká hora, Vinohrádky, Dlouhá hora a Obory. Pokud máte víno v lásce a rádi je poznáváte po všech stránkách, pak jste tady správně. Kraj proslul především výbornými modrými odrůdami révy vinné, tedy červenými víny. Za všechny jmenujme zdejší vynikající Frankovku či Zweigeltrebe, ovšem Velké Bílovice prosluly také skvělými bílými víny, například Veltlínským zeleným nebo Tramínem červeným. Můžete je ochutnat u jednotlivých vinařů třeba při akcích Ze sklepa do sklepa či Za vinařem.

Vinařská tradice ve Velkých Bílovicích sahá hluboko do historie. Horenská práva této obce se zachovala již z roku 1550. V 16. století se zde usadili reformní novokřtěnci, tzv. habáni. Byli pilní a zruční řemeslníci, mimo jiné i vinaři. Zavedli nové technologické postupy, budovali zde podzemní sklepy jak pro zrání vína, tak i jako úkryt, neboť byli pro svoji víru pronásledováni. Několik z těchto historických sklepů se zachovalo dodnes, používají se pro zrání vín a po domluvě si je lze i prohlédnout.

Od roku 2009 vede mezi velkobílovickými vinohrady naučně-poznávací stezka a cyklostezka. Na svých 15 km představí všechny tři sklepní tratě a většinu viničních tratí. Na stezce je 10 odpočinkových míst s 13 infotabulemi. Každá z nich obsahuje informace vztahující se k vínu, výrobě vína, pěstovaným odrůdám, k zajímavým místům na trase nebo k tradičním vinařským a kulturním akcím ve Velkých Bílovicích.

Velkopavlovicko – oblast nejkoncentrovanější produkce červených vín

Vydáte-li se na Velkopavlovicko, určitě zamiřte do Modrých hor vyhlášených vínem i specifickým místním humorem. Je to mikroregion sdružující pět známých vinařských obcí – Velké Pavlovice, Bořetice, Kobylí, Němčičky a Vrbici. Jejich občané zde vyhlásili recesistickou Svobodnou spolkovou republiku Kraví Hora. Kromě pořádání velkého množství folklorních, sportovních i společenských akcí mají i vlastní poštovní známky, pasy či měnu. Podrobněji se s tímto recesistickým počinem můžete seznámit na výstavě ve spolkovém sklepě v Bořeticích.

Sklepní kolonie ve Vrbici

Místní krajinu si můžete prohlédnout z rozhledny na Kraví hoře. Na jejím úbočí směrem k Bořeticím se rozkládá na 260 vinných sklípků. Druhá rozhledna s půvabnýam názvem Slunečná se nachází v blízkosti Velkých Pavlovic. Protiváhou k jejich výšce je sklepní kolonie v nedaleké Vrbici. Zdejší unikátní historické sklepy se táhnou až v sedmi patrech nad sebou.

Jedinečnost modrohorských vín dokládá i fakt, že získala označení VOC Modré Hory. Pod touto značkou se vyrábějí vína ze tří modrých odrůd, typických pro zdejší kraj: Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Z těch se uvádí na trh červená vína po 18měsíčním zrání a oblíbená mladá růžová vína.

Milovníci aktivního trávení volného času si zde mohou projet cykloturistickou trasu Krajem André a Modré Hory. Kromě nich je v terénu vyznačeno i několik vycházkových chodníčků a turistických tras po pěší – např. Kravihorská turistická stezka.

Text: -red-
Foto: Národní vinařské centrum, CzechTourism,
Palickap / Wikimedia Commons