Podporu cestovnímu ruchu deklaruje Ministerstvo pro místní rozvoj dlouho, takřka odnepaměti. Leč ještě nedávno se zdálo, že ministerstvo a jeho dceřiná agentura CzechTourism kladou rovnítko mezi pojmy cestovní ruch a incoming. Domácí cestovní ruch jako by neexistoval. Teprve nové vedení MMR si je zřejmě vědomo přínosů domácí turistiky, kterou hodlá podporovat. Mají ale vůbec čeští cestovatelé zájem trávit dovolenou v domácích luzích a hájích? Co od své dovolené očekávají? Jsou spokojeni se službami tuzemských hoteliérů a restauratérů? Které oblasti preferují? Kolik jsou ochotni utratit? Na tyto a další otázky měla odpovědět série sociologických šetření, kterou si MMR objednalo u společnosti STEM – Středisko empirických výzkumů. Výsledky šetření pomohly ministerstvu formulovat záměry v oblasti podpory domácí turistiky.
Počasí – veřejný nepřítel č. 1
Šetření STEM prokázalo, že domácí cestovní ruch není v krizi, v posledních letech naopak zaznamenává mírný růst. PhDr. Věra Haberlová ze STEM ale jedním dechem dodává: „Domácí cestovní ruch má ale také mnoho problémů, zejména v oblasti rozsahu a kvality nabízených služeb. Zdá se také, že bude mít problémy obstát v konkurenci stále levnějších zahraničních zájezdů, byť tři pětiny respondentů dávají přednost dobré dovolené v České republice před dovolenou zahraniční.. Respondenti průzkumu však u domácích poskytovatelů služeb v cestovním ruchu kritizovali hlavně nekvalitní služby, nepříjemnou obsluhu a špatnou hygienu. Vadí jim také chudá nabídka aktivit, zejména při špatném počasí, a slabé zázemí návazných služeb v lokalitě. Někteří respondenti upozorňují na nevýhodný poměr kvality a ceny zejména mimo hlavní turistické regiony a to přesto, že domácí dovolená bývá levnější než zájezdy do ciziny. Naopak pozitivními motivy pro domácí dovolenou jsou pohoda a klid, jistota zabezpečení v případě nenadálých událostí, snadná doprava a menší finanční náročnost.“
Jako velký problém domácího cestovního ruchu se ukazuje sezonnost – ve špičce sezony je infrastruktura přetížena, v mezisezonním období zůstává takřka nevyužita. Sama sezonnost je dána rytmem školních dovolených a klimatickými okolnostmi. Počasí je vůbec alfou a omegou domácí turistiky. „Pro pocit úspěšné dovolené je rozhodující, nakolik se vydaří počasí. Špatné počasí je nejčastěji uváděným nejhorším zážitkem z dovolené,“ dodává Haberlová.
Chybějící služby
Budoucí prosperita domácí turistiky závisí ve velké míře na tom, podaří-li se rozvojem netradičních forem rekreace (krátkodobá rodinná rekreace, kongresová turistika, tematické a kulturně poznávací pobyty, kondiční pobyty apod.) přilákat turisty i mimo sezonní špičky. Poskytovatelé služeb v cestovním ruchu by se měli také snažit nabídnout adekvátní služby i jiným než dosavadním cílovým skupinám. Dr. Haberlová upozorňuje: „Chybí například služby, které by zaměřením a kvalitou vyhovovaly movité klientele.“
Šetření probíhalo nejen mezi uživateli služeb domácího cestovního ruchu, ale i mezi jejich poskytovateli. Z jejich odpovědí vyplynulo, že často vázne spolupráce místních správních a samosprávních orgánů s provozovateli služeb. Ti mají často sklon k názoru, že úkolem místních orgánů je „přivést jim zákazníky“, představitelé místní správy naopak k mínění, že se mají věnovat „blahu veřejnosti, nikoli blahu živnostníků“.
Výsledky průzkumu dále ukazují na fakt, že je u nás méně než 40 % lidí, kteří aktivně cestují po České republice i do zahraničí, dále zhruba 10 % obyvatel, kteří provozují výhradně domácí turistiku, a kolem 50 % respondentů uvádí, že zůstávají doma nebo jezdí pouze na vlastní chaty a chalupy. Většina lidí se o destinaci v rámci domácí turistiky rozhoduje na základě doporučení svých známých. Propagační materiály cestovních kanceláří hrají velmi malou roli a propagace české domácí turistiky je nedostačující, resp. nulová. A to by se podle záměru MMR mělo změnit.
Cíle
Pozornost, kterou MMR chce věnovat domácímu cestovnímu ruchu, vyplývá mimo jiné z faktu, že z hlediska počtu turistů připadá na domácí turistiku 52 % z celkového množství. V oblasti podpory domácího cestovního ruchu si ministerstvo stanovilo tyto cíle:
1. Stabilizovat domácí cestovní ruch – především podporou propagace a destinačního managementu.
2. Zvýšit mimosezonní turistiku u segmentu 40 % aktivních obyvatel. Nejde přitom o nahrazení zájezdů do ciziny, ale o doplnění zahraniční turistiky domácí. Průzkum totiž ukázal, že si tyto dvě oblasti nekonkurují.
3. Zvýšit četnost krátkodobých dovolených.
4. Oslovit movitější klientelu a rodiny s dětmi.
5. Rozšířit nabídku pro mladou a starší generaci.
Povinná klasifikace?
Podle ministra pro místní rozvoj JUDr. Pavla Němce má jeho úřad k dispozici několik nástrojů, kterými může rozvoj cestovního ruchu podporovat. Za hlavní považuje Státní program podpory cestovního ruchu, Společný regionální operační program a Operační program lidských zdrojů v rámci strukturálních fondů EU a v neposlední řadě i projekt standardizace a klasifikace ubytovacích zařízení. Zejména o prvních dvou nástrojích a o financích, které z nich mohou pro rozvoj cestovního ruchu a jeho infrastruktury plynout, jsme již několikrát informovali, není proto nutné je detailně rozebírat. K třetímu nástroji, Operačnímu programu Rozvoj lidských zdrojů, ministr Němec řekl: „V oblasti přípravy lidských zdrojů pro cestovní ruch můžeme získat v letech 2004-2006 zhruba 230 milionů korun, které jsou připraveny v rámci Evropského sociálního fondu. Tyto prostředky pomohou zvýšit kvalifikaci a motivaci zaměstnanců, což zlepší podmínky pro růst podniků a jejich konkurenceschopnost. V konečném důsledku to bude znamenat zvýšení počtu pracovních míst.“
Pokud jde o jednotnou klasifikaci, vrací se MMR k myšlence její obligatorizace. „Zatím certifikace funguje na dobrovolné bázi. Pro ta zařízení, která jí projdou, máme připraveny některé podpůrné prvky, jako například lepší přístup ke grantům Ministerstva pro místní rozvoj i ke grantům agentury CzechTourism. Pokud se tento systém osvědčí, předpokládáme, že by měl od roku 2005 zákonnou úpravu a byl povinný. Zvýší se tím přehlednost trhu a zlepší ochrana spotřebitele,“ shrnuje ministr Němec.
Podpora??!!
Z tiskové konference, na které byly prezentovány výsledky výzkumu STEM i záměry Ministerstva pro místní rozvoj ČR, odcházeli nejspíš novináři s pocitem, že český cestovní ruch má před sebou světlé zítřky. Zvlášť, když je ministr odpovědný za rozvoj cestovního ruchu ujistil, že vláda to s podporou tohoto odvětví, které téměř 6 % přispívá k tvorbě HDP, myslí vážně: „Situace se oproti předchozím vládám, které ani v osobách premiérů cestovní ruch vůbec nepropagovaly, zlepšila. Jsem rád, že současný premiér dává cestovnímu ruchu zatím alespoň institucionální vážnost.“ V danou chvíli však nikdo z přítomných netušil, že tentýž premiér, který svoji podporu cestovnímu ruchu podle ministra Němce vyjadřuje například během rozhovorů při svých zahraničních cestách či nedávným přijetím delegace zástupců ASTA v Praze, o pár hodin později zvedne ruku pro návrh přesunout do základní (byť „pouze“ devatenáctiprocentní) sazby DPH kromě služeb gastronomických i služby ubytovací. O tom, jak tato „podpora“ cestovního ruchu vyděsila odborníky a podnikatele, si můžete přečíst v samostatném materiálu na str. 68-73.
Petr Manuel Ulrych