V prvním čtvrtletí letošního roku se v České republice koná několik významných akcí z oblasti cestovního ruchu. Jednou z nich byly lednové veletrhy RegionTour a Go v Brně, které se zaměřují především na podporu domácího cestovního ruchu. Oba se konají již od počátku devadesátých let a za tu dobu si vytvořily silnou a respektovanou pozici. Ještě o kategorii výše pak bude březnové International Destination Expo, jež se uskuteční v Kongresovém centru našeho hlavního města a na němž se setká více než tisíc delegátů Americké asociace cestovního ruchu (ASTA).
Naše ekonomika profituje z cestovního ruchu čím dál více. Podle výzkumů World Travel & Tourism Council (WTTC) se měl sektor českého cestovního ruchu v roce 2005 podílet na tvorbě HDP 13,8 procenty, měl zajišťovat 12,9 procenta celkové zaměstnanosti a 13,3 procenta exportu. Má průřezový charakter, takže se na jeho realizaci podílí celá řada dalších odvětví – například doprava, stavebnictví nebo kultura. Je proto nutné začít na toto odvětví pohlížet jako na jeden z pilířů národního hospodářství a věnovat jeho rozvoji náležitou pozornost nejen na vládní či celostátní, ale především místní úrovni.
Nesporně vysoký potenciál České republiky se zatím nedaří využívat na sto procent. K problémům patří například skutečnost, že ačkoli patříme podle posledních dat Světové turistické organizace (WTO) na 26. příčku na světě co do počtu přijíždějících turistů, zdrží se u nás návštěvníci v průměru čtyři dny. Do jisté míry to lze vysvětlit tím, že naše poloha motivuje zejména zámořské turisty k pokračování do některé ze sousedních zemí. Mnohem významnější a veskrze negativní roli ovšem hraje to, že kromě Prahy dokáže jen málo obcí a regionů cizince oslovit. Příčinou bývá nejen nedostatečný marketing, který stále řada lidí považuje za zbytečný luxus, ale mnohde také špatná infrastruktura, a zejména služby a přístup lidí, jež svým rozsahem a kvalitou neodpovídají evropským standardům 21. století.
Výzkum agentury CzechTourism provedený loni v létě odhaluje slabiny zcela zřetelně. Přesně třetina turistů si stěžuje na dopravní infrastrukturu, kdy nejhůře dopadly jižní Čechy, jižní Morava a západočeské lázně, každý pátý turista není spokojen s vybavením lokalit pro děti a s příležitostmi zábavy.
Domácí cestovní ruch
Domácí cestovní ruch je pro rozvoj cestovního ruchu i pro zvýšení výjezdů zahraničních turistů do regionů stěžejní. Nenaleznou-li totiž naši občané odpovídající infrastrukturu a služby doma a dovolená bude znamenat výjezd do zahraničí, těžko lze očekávat pozitivní odezvu u zahraničních turistů. Projekt na podporu domácího cestovního ruchu je postaven právě na součinnosti s regiony, které by měly být samy schopny identifikovat priority, potřeby a způsoby řešení otázek cestovního ruchu a tím logicky efektivněji využívat svůj potenciál a tvořit nové turistické produkty. V této souvislosti se jeví jako naprosto zásadní systém vzdělávání v cestovním ruchu. To je zaměřeno do tří oblastí – odborného a profesního vzdělání, oblast informačních technologií v cestovním ruchu a na odbornou jazykovou přípravu. Mohou ho využít subjekty, resp. jejich zaměstnanci působící v cestovním ruchu. Existuje však celá řada dalších podpor od dotací, katalogových projektů až po komunikační kampaně. Cíl je jediný, dostat cestovní ruch na patřičnou úroveň a reagovat na poptávku.
Ekoturistika – šance venkova
Rezervy máme také v agro a ekoturistice, které přitom představují ideální možnost pro ekonomické i sociální oživení českého venkova. Podceňování těchto směrů je vidět například v porovnání se sousedním Rakouskem, kam podle odhadů vlády míří až 29 procent cizinců právě za ekoturistikou. K dosažení podobných čísel je však nutné nabídnout více než nocleh a stravu, a to především pestrou paletu možností aktivního odpočinku. Mělo by být výsostným zájmem menších obcí toto odvětví podporovat a také propagovat. Efektivní reklama nemusí v éře internetu stát astronomické části, je spíše otázkou nápaditosti a iniciativy. Řada obcí bohužel své webové stránky dosud využívá pouze jako elektronickou vývěsku úředních zpráv, jejíž informační hodnota je nulová i pro tuzemské, natožpak zahraniční turisty.
Směr a nástroje k maximálnímu využití našich možností by měla ukázat státní politika cestovního ruchu na léta 2007-2013, jejíž návrh připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Pomoci ovšem dokáže jen tehdy, uvědomí-li si všichni aktéři cestovního ruchu význam turistiky pro rozvoj svého regionu, zesílí-li důraz na vzájemnou součinnost a vytváření vhodných organizačních struktur a učiní-li cestovní ruch jednou ze svých priorit. A finanční prostředky na budování infrastruktury je možné získat v rámci národních dotací či z fondů EU.
Mgr. Radko Martínek
ministr pro místní rozvoj ČR
Foto: Petr Manuel Ulrych