Průvodci zařazeni mezi dílčí kvalifikace

Snad jen o málokterém povolání v oblasti cestovního ruchu se v posledních letech mluví tolik jako o průvodcích. Vášně budí zejména otázka, kdo a za jakých podmínek může tuto činnost provádět. Zatímco jedni jsou pro naprostou liberalizaci, na druhé straně barikády jsou ti, kteří zastávají názor, že průvodce musí být náležitě kvalifikován a jeho znalosti a schopnosti musí být prověřeny přísnou zkouškou. Poté, co byla novelou živnostenského zákona průvodcovská činnost zařazena mezi živnosti volné, se situace nyní začíná opět alespoň trochu přiklánět na stranu zastánců regulace. Byla vytvořena nová dílčí kvalifikace pro povolání průvodce cestovního ruchu a vytvořeny podmínky pro zkoušení průvodců.

Na vytvoření standardu dílčí kvalifikace pro povolání průvodce cestovního ruchu se vedle Národního ústavu odborného vzdělávání v Praze (NÚOV) a Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) zcela logicky podílela také Asociace průvodců ČR (AP). Vytvoření standardu předcházela evaluace tuzemského vzdělávacího systému i systémů zahraničních stejně jako třeba analýza potřeb vzdělávání ve vazbě na trh práce, zejména na prostupnost vzdělávání, volný pohyb osob a služeb v rámci EU, uznávání odborné kvalifikace a udržitelnost rozvoje. Jak na speciálním semináři uspořádaném v srpnu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) pro pedagogy a další zájemce o danou problematiku konstatoval předseda Asociace průvodců PhDr. Stanislav Voleman, evaluace poukázala na nestabilní legislativní rámec výkonu průvodcovské činnosti a požadavků na kvalifikaci v národním i unijním systému, neucelený vzdělávací systém průvodců rozdělený mezi školské a mimoškolské poskytovatele nebo na roztříštěnou, nepřehlednou a neprůhlednou nabídku vzdělávacích programů odtrženou od potřeb trhu práce. Konstatován byl též nejednotný obsah a rozsah vzdělávacích programů, absence kontroly kvality nabízených programů a poskytovatelů či převažující pasivní teoretické formy výuky. Na tyto nedostatky byl brán zřetel při tvorbě standardu průvodcovské kvalifikace.

Asociace navrhla rozsah a obsah minimálního vzdělávacího programupro průvodce. Základem by měl být blok všeobecně vzdělávacích předmětův rozsahu maturitní zkoušky (400 hodin) a odborných předmětů (120hodin) doplněný o techniky a dovednosti průvodce, kulturně-historický apřírodní místopis ČR a/nebo regionu, součástí je také ekonomika a právov cestovním ruchu a technika služeb cestovního ruchu. Nedílnou součástíje také praktická výuka v rozsahu 80 hodin.

Stanislav Voleman a Taťána Vencovská na semináři k průvodcovské problematice

Dílčí kvalifikační standard byl 23. června tohoto roku schválen MŠMT a začleněn do národní soustavy kvalifikací. Ta je upravena zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který vytváří podmínky pro nové přístupy k uznávání kvalifikací. „Jeho základním principem je, že občanům mohou být uznávány jejich skutečné znalosti a dovednosti, bez ohledu na to, zda je získali ve škole, v kurzu či třeba samostudiem,“ řekla na zmíněném semináři Ing. Taťána Vencovská z Národního ústavu odborného vzdělávání. Zároveň byl vytvořen i hodnoticí standard pro tuto dílčí kvalifikaci, který stanovuje kritéria a způsoby hodnocení. Přesné znění dílčí kvalifikace průvodce cestovního ruchu i hodnoticích kritérií lze najít na internetových stránkách www.narodni-kvalifikace.cz .

Je přirozené, že osoby či instituce provádějící hodnocení kvalifikace musí být k této činnosti náležitě zmocněny, tedy autorizovány. Tím je zaručena jejich odbornost a kvalita při přezkušování osob a ověřování jejich kvalifikace v rámci procesu dalšího vzdělávání a jeho výstupů. Autorizujícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj – právě tento úřad, konkrétně jeho personální odbor, tedy musí školy a další instituce či fyzické osoby požádat o autorizaci. Bližší informace lze najít na webu ministerstva v levém menu pod odkazem Autorizace osob v oblasti dalšího vzdělávání. „V letech 2007 – 2009 vydalo MMR celkem 49 autorizací v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu. Doba platnosti autorizace je 5 let a může být opakovaně prodloužena, vždy o dalších 5 let,“ uvádí Ing. Jan Junek z Odboru cestovního ruchu MMR. „Může být ovšem také odňata,“ upozorňuje.

Asociace průvodců se nejen podílela na tvorbě standardu dílčí kvalifikace, ale přišla také s dalšími náměty. Měl by být rozpracován podrobný obsah vzdělávacího programu, zpracována metodika výuky pro odborné předměty, vypracovány inovované učební pomůcky a zaveden systém vzdělávání odborných lektorů a pedagogů. Asociace navrhla vytvořit internetovou platformu pro vzdělávání průvodců a vytvořit akreditovaný vzdělávací program na úrovni terciárního vzdělávání zaměřený na průvodcovské služby. Posílena by podle asociace měla být role školských vzdělávacích zařízení při vzdělávání dospělých na základě konkrétních potřeb trhu práce v daném regionu. Lektorům a pedagogům v oboru průvodcovství by se mělo dostat možnosti zahraničních stáží. Celoživotní vzdělávání kvalifikovaných průvodců by mělo být systematizováno, rozvíjeny by měly být rovněž alternativní formy vzdělávání vhodné pro studium dospělých při plné ekonomické, společenské a rodinné aktivitě. Problematika evaluace a metodiky by měla být rozšířena i na příbuzné profese, jako jsou třeba vedoucí zájezdu či pobytový zástupce. Pro průvodce by měly být podle představ asociace připraveny regionální a specializační kurzy. Jak na srpnovém semináři uvedl Stanislav Voleman, asociace bude i nadále usilovat o zpětné zařazení průvodcovské činnosti mezi vázané živnosti.

-pmu-

Pravidla pro práci průvodců v zahraničí

V oblasti pravidel pro výkon práce průvodců cestovního ruchu v zahraničí panuje řada nejasností a dohadů. Jasno se do této sféry pokusili vnést předseda Asociace průvodců ČR PhDr. Stanislav Voleman a RNDr. Jitka Ryšavá z Centra pro regionální rozvoj CR Enterprise Europe Network, kteří vytvořili brožuru s názvem Pravidla pro volný pohyb služeb v cestovním ruchu. Ta popisuje legislativní i daňové aspekty této problematiky, zabývá se otázkou sociálního a zdravotního pojištění, problematikou kvalifikací, věnuje se podmínkám příhraničního poskytování služeb OSVČ, činnosti turistických průvodců a vše dokladuje řadou cenných praktických příkladů. V elektronické podobě je příručka ke stažení na stránkách Asociace průvodců ČR (www.asociacepruvodcu.cz ) pod odkazem Pravidla pro zahraničí.