Podpora cyklistiky v ČR

Ve dnech 14. – 17. 9. 2005 se uskutečnila v Hluboké nad Vltavou konference o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR. Konference demonstrovala komplexnost a průřezovost dané problematiky. Cyklistiku vnímáme jednak jako cyklodopravu a cykloturistiku, ale často ji také spojujeme s podporou ochrany životního prostředí či s podporou fyzické aktivity obyvatelstva. Všechny čtyři úhly pohledu mají však jedno společné – je nutná výstavba kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury. Proto je velmi pozitivní, že v rámci konference z úst místopředsedy vlády a ministra dopravy Milana Šimonovského zaznělo, že v rozpočtu SFDI je připraveno pro rok 2006 na cyklostezky 100 milionů Kč. Zároveň slíbil, že pokud budou připraveny kvalitní projekty, může se tato částka ještě zvýšit. Ministr Šimonovský vyzval touto cestou obce a kraje, aby se připojily k podpoře cyklistiky. Od roku 2007 bude navíc možné žádat o dotace na budování cyklostezek ze Strukturálních fondů EU, a to řádově v desítkách milionů korun. Jedinou otázkou tedy zůstává, jak na výzvu zareagují města a kraje. Cyklokonference v Hluboké nad Vltavou (září 2005) ale jasně ukázala, že z jejich strany je zájem o podporu cyklistiky. Tento článek se pak zaměřuje na popis situace v jednotlivých krajích.

Prezentace cyklistikyv rámci příspěvků jednotlivých krajů

Olomoucký kraj
(kontakt: Dalibor Horák, radní pro cestovní ruch Olomouckého kraje)
Kraj schválil v roce 2003 Koncepci rozvoje cyklistické dopravy Olomouckého kraje, ve které se zavázal k finanční podpoře budování cyklostezek. V roce 2004 vyčlenil 9,5 mil. Kč ze svého rozpočtu na cyklostezky, v roce 2005 to již bylo 15,0 mil. Kč. 8.9.2005 se Olomoucký kraj jako první přihlásil k finanční podpoře pro rok 2006!!! Tímto počinem tak zaujímá pomyslné první místo ve vztahu k financování cyklostezek. Jistě tak bude moci zrealizovat cyklostezku Bečva (délka 73,0 km a náklady 225,5 mil.Kč) nebo Moravskou cyklostezku na Olomoucku (délka 30,0 km a náklady 30,4 mil.Kč).

Jihočeský kraj a Nadace Jihočeské cyklostezky
(kontakt: JUDr. Jan Šmidmayer; Nadace Jihočeské cyklostezky)
V loňském roce založil Jihočeský kraj, 23 jihočeských měst a další partneři Nadaci Jihočeské cyklostezky. Vetknul jí do víku koordinaci rozvoje cyklistické dopravy v kraji. V letošním roce tak Nadace Jihočeské cyklostezky zahájila několik projektů. Patří mezi ně projekty na rozvoj marketingu služeb pro turisty, obnova poničeného cykloturistického značení, organizování cyklistických jízd pro veřejnost, ale i postupná příprava velkých infrastrukturních projektů – Vltavská (délka 261,0 km a náklady 350,0 mil. Kč) a Otavská cyklostezka (délka 166,0 km a náklady 300,0 mil. Kč). Ke snahám nadace se v letošním roce připojilo více jak 50 jihočeských měst, která s nadací uzavřela smlouvy o partnerství.

Plzeňský kraj
(kontakt: Bc. Žaneta Nováková; oddělení cestovního ruchu)
Na konferenci vystoupil kraj s příspěvkem zahrnujícím současný stav cyklistických tras v kraji, s jejich současným vedením a návrhy na optimalizaci vedení některých pro cyklisty nebezpečných úseků. Jedním z nosných projektů kraje je podpora přípravy realizace cyklotrasy Rokycany – Plzeň – Folmava (délka 110 km, náklady 300,0 mil. Kč). Byly prezentovány návrhy na vznik nových regionálních tras, které by propojovaly nadnárodní cyklotrasy, a došlo by tímto k ucelenému propojení Plzeňského kraje ze severu na jih a ze západu na východ. Nově byl předložen projekt výstavby cyklostezky Gerlova Huť–Nová Hůrka–Prášily–Srní.

Středočeský kraj
(kontakt: Doc. Ing. Ladislav Bína, CSc.; vedoucí odboru regionálního rozvoje)
Středočeský kraj, jakožto centrální tranzitní region, si uvědomuje potřebu vytvoření kvalitní sítě cyklostezek, neboť tímto krokem významně přispěje k propagaci svého regionu, k ochraně životního prostředí oblastí, jejichž přírodní i kulturní bohatství je třeba zachovat, a také k rozvoji sektoru služeb a drobného podnikání. Hlavními úkoly zůstává co největší separace cyklistické dopravy od ostatních druhů pozemní dopravy z hlediska bezpečnosti, vytvoření kvalitního a srozumitelného dopravního značení ulehčujícího orientaci a pohyb cyklistů a zajištění doplňkových služeb podél cyklotras. Jedním ze zásadních kroků Středočeského kraje na podporu rozvoje cyklistické dopravy a návaznosti její infrastruktury na evropskou bylo rozhodnutí o zpracování rozsáhlého a komplexního dokumentu analyzujícího současný stav problematiky na území regionu.

Praha
(kontakt: Ing. Jakub Zajíček; referent – specialista koncepce dopravy; Ateliér dopravního inženýrství Praha)
Základní systém cyklistických tras o celkové délce cca 450 km vychází ze studie cyklistických tras, zpracované již v roce 1993 a následně schválené usnesením Rady ZHMP. V uplynulých letech byl dokument postupně aktualizován. Jedná se o trasy celoměstského významu, jež jsou voleny tak, aby pokryly celé území města a aby cyklista měl minimální kontakt s intenzivní automobilovou dopravou (trasy jsou proto situovány, pokud to místní poměry dovolí, do ulic s nízkou intenzitou automobilové dopravy, na komunikace, kde je cyklistická doprava vedena společně s chodci, nebo přímo na samostatné komunikace pouze pro cyklisty). V současné době je v rámci tohoto systému vyznačeno asi 162 km cyklistických tras; z toho je 64 km (tzn. 40 %) vedeno po komunikacích bez automobilové dopravy.

Karlovarský kraj
(kontakt: Ing. Milan Zukal; odbor regionálního rozvoje)
Prvotním počinem a základním stavebním kamenem všech aktivit bylo vytvoření pracovní skupiny pro koordinaci rozvoje cyklistické dopravy v Karlovarském kraji pod vedením odboru regionálního rozvoje krajského úřadu. Dalším krokem pak bylo zpracování „Analýzy cyklistické dopravy Karlovarského kraje“. Ta byla dokončena v roce 2003. Rozhodujícím prvkem pro realizaci aktivit a poskytování podpory ze strany Karlovarského kraje bylo v roce 2004 vypracování a schválení „Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji“. Prioritou všech aktivit se však stalo řešení projektu a získání grantu z Phare CBC SFMP 2001 na zpracování studie proveditelnosti „Cyklostezka podél Ohře“ (dokončeno 11/2004; délka 102 km, náklady 308 mil. Kč).

Ústecký kraj
(kontakt: Ing. Jiří Válka; odbor regionálního rozvoje)
Je zpracována koordinační studie rozvoje cyklostezek pro Ústecký kraj, která obsahuje bilanci stávajících cyklotras a cyklostezek, bilanci plánovaných cyklotras a cyklostezek, projektovou a finanční připravenost, stanovení páteřní sítě a tras regionálního a místního významu, odhad finančních potřeb a zdrojů či informaci o koordinaci se sousedními kraji a Saskem. Středem pozornosti je realizace Labské stezky (délka 69 km, náklady 190 mil. Kč) a cyklostezka Ohře (délka 122,0 km a náklady 155 mil. Kč).

Liberecký kraj
(kontakt: Ing. Iveta Moravcová; odbor kultury,památkové péče a cestovního ruchu)
V Libereckém kraji je provedeno zmapování a analýza skutečného stavu cyklotras z hlediska jejich vedení a i bezpečnostních aspektů. Je provedena kategorizace tras včetně sítě mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů. V současnosti se dokončuje on-line tvorba pasportů jednotlivých cyklotras s informacemi o trasách včetně značení cyklistického i silničního. V Libereckém kraji je dáván velký důraz na projektové záměry vybudování cyklistických stezek. Mezi hlavní patří cyklotrasa Jizera (délka 91,0 km a náklady 100,0 mil. Kč), cyklostezka Nisa (délka 55,0 km a náklady 40,0 mil. Kč), Nová Hřebenovka (délka 283,0 km a náklady 280,0 mil. Kč), cyklostezka Ploučnice (délka 100,0 km a náklady 80,0 mil. Kč) nebo Česká Lípa – Kamenický Šenov (délka 17,0 km a náklady 80,0 mil. Kč).

Královéhradecký kraj
(kontakt: p. Pavel Mucha; odbor regionálního rozvoje)
Kraj má zpracovanou koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Vzhledem k náročnosti a rozsahu této koncepce je její realizace možná pouze v postupných dílčích krocích, při snaze o maximálně možnou koordinaci a spolupráci nejenom na všech úrovních kraje, ale mezi krajem a na jeho území působícími subjekty, včetně hledání společných zájmů vně i navenek kraje a možných zdrojů financování. Na úseku odboru strategického plánování a investic byly na základě uskutečněných jednání následně jako prioritní navrženy k postupnému řešení následující cyklotrasy: Labská cyklotrasa, Jizersko-krkonošská a Jesenicko-orlická magistrála, Orlická cyklotrasa, Žitavská cyklotrasa, cyklotrasa Jičín–Dymokury a cyklotrasa Hradec Králové – Potštejn. K naplňování postupu v koncepční realizaci páteřní sítě cyklotras byly zadány na konci roku 2003 a následně roce 2004 ke zpracování, takzvané „Projekty“, které měly mimo jiné za cíl upřesnit navržené koridory a skutečné reálné vedení cyklotras v rámci schválené „Koncepce“. Začátkem roku 2005 byl zadán „Projekt“ upřesnění cyklotras v části okresu Rychnov nad Kněžnou, dotýkající se cyklokoridorů Týniště nad Orlicí – Solnice – Skuhrov nad Bělou – Deštné v Orlických horách a Kostelec nad Orlicí – Rychnov nad Kněžnou – Velký Uhřínov – Deštné v Orlických horách.

Pardubický kraj
(kontakt: Ing. Veronika Lašková; odbor regionálního rozvoje)
Téměř na celém území kraje byly vyznačeny cyklotrasy, až na výjimky v souladu s metodikou KČT, v kraji vyznačeno 172 tras v celkové délce 3 441,7 km. Je zpracován přehled vyznačených a schválených cyklotras a cykloturistických tras Pardubického kraje s tabulkovým a mapovým výstupem. V kraji se připravují tři velké cykloprojekty: Labská stezka (Hradec Králové – Pardubice; délka 22,8 km a náklady 120,0 mil. Kč); Pardubice – Chrudim (délka 11,0 km a náklady 44,0 mil. Kč) a víceúčelové komunikace Tiché Orlice a Třebovky (délka 40,0 km a náklady 133,7 mil. Kč).

Kraj Vysočina
(kontakt: Ing. Jitka Mattyášovská; oddělení cestovního ruchu)
Cyklotrasy kraje Vysočina jsou k dispozici v digitální vektorové geografické databázi zpracované v měřítku 1 : 25 000. Mapová vrstva zachycuje již vyznačené cyklotrasy, jež se nacházejí, resp. procházejí územím kraje Vysočina. Mapová vrstva obsahuje soubor 68 cyklotras, jejichž celková délka zdigitalizovaných cyklotras dosahuje cca 2090 km, z toho 1750 km cyklotras leží na území kraje Vysočina. Ke zlepšení infrastruktury na stávajících cyklotrasách by měl mikroregionům a obcím pomoci grantový program. Mezi významné připravované projekty kraje patří cyklotrasa Jihlava – Třebíč – Raabs (délka 167 km; náklady 124 mil. Kč).

Jihomoravský kraj
(kontakt: Ing. Jaroslav Keprt; odbor regionálního rozvoje)
Kraj má zpracovanou studii dobudování cyklistické infrastruktury a specifických forem cyklistiky v JM kraji. Výsledky studie slouží JM kraji především pro splnění těchto cílů:
1) Stanovení nejvhodnější strategie pro rozvoj cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji
2) Stanovení role Jihomoravského kraje v rozvoji cyklistické dopravy
3) Navržení finančního rámce pro rozšiřování sítě cyklotras a pro zajištění financování jejich údržby
4) Zajištění systematického monitoringu nad realizací cyklotras v Jihomoravském kraji
5) Dalším cílem je vybudování kvalitní datové základny cyklotras, která bude sloužit pro GIS analýzy nad sítí cyklotras spolu s dalšími digitálními mapovými podklady
6) Poskytování informací o cyklotrasách jako standardním produktu cestovního ruchu. Mezi významné projekty kraje patří cyklostezka Brno – Hevlín (Wien) (délka 70,0 km; náklady 95,0 mil. Kč) nebo cyklostezka podél Baťova kanálu (délka 28,0 km; náklady 130,0 mil. Kč).

Zlínský kraj
(kontakt: Ing. František Brachtl; odbor dopravy)
Rozvoj cyklistické dopravy ve Zlínském kraji je založen na schváleném Generelu dopravy Zlínského kraje a z něj vycházející navržené Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje, která se nyní připravuje ke schválení v orgánech kraje. Významné jsou rovněž aktivity mikroregionů, obcí a podnikatelských subjektů, které se nejvíce projevily při přípravě projektu „Cyklostezka Bečva“ (délka 49,0 km; náklady 49,0 mil. Kč), dále při rozvoji sítě cyklistických stezek v okolí Baťova kanálu (délka 43,9 km; náklady 150,0 mil. Kč), při realizaci stavby Staré Město – Velehrad, která napojila toto významné poutní místo na síť cyklistické dopravy a konečně při vybudování několika staveb na spojení Veselí nad Moravou – Staré Město, zejména v okolí Uherského Ostrohu.

Moravskoslezský kraj
(kontakt: Ing. Libor Částka, odbor dopravy)
Byly zahájeny práce na Koncepci rozvoje cyklistické dopravy v Moravskoslezském kraji. Vypracovaná koncepce bude zejména zobecněním problematiky v krajském měřítku, definicí krajského zájmu a návodem pro jeho naplnění. Ve své podstatě budou zformulovány zásady „cyklopolitiky“ kraje a určena odpovědnost za jejich plnění. Mezi významné projekty kraje patří cyklostezka Krnov – Opava – Velké Hoštice (délka 33,0 km; náklady 64,0 mil. Kč) nebo koridory Greenways; Ostravou a podél řeky Odry (délka 35,0 km; náklady 102,0 mil. Kč).

Závěr
Co více dodat? Finance jsou ve státní pokladně připraveny, zájem ze strany krajů a obcí je také. O výhodách cyklistiky víme taky. Takže stačí jen projekčně připravovat cyklostezky a finančně podpořit jejich realizaci. Teď už se tedy můžeme jen těšit, až budeme jezdit po nových cyklostezkách, které budou vybudovány v roce 2006.

Ing. Jaroslav Martínek
Centrum dopravního výzkumu
Vedoucí sekce cyklistické a pěší dopravy
Jaroslav Martínek