Budování cyklistické infrastruktury v ČR

Následující materiál by vás měl přehledně seznámit s aktuální situací v cykloturistice u nás, s formami financování cykloprojektů a v neposlední řadě s některými krajskými statistickými údaji v oblasti cyklodopravy.

Podpora Státního fondu dopravní infrastruktury

K naplňování vizí je potřeba dostatek financí, které lze získat například ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). SFDI poprvé přispěl na výstavbu cyklostezek v roce 2001 ve výši pouhých 12 milionů korun, kdy podpořil sedm akcí. Od té doby se situace značně změnila. Každým rokem se podpora neustále zvyšovala – v roce 2005 dosáhla téměř 90 milionů korun, kdy bylo podpořeno 30 projektů, v roce 2006 bylo ze SFDI podpořeno již 44 projektů a na jejich realizaci bylo vynaloženo 107 milionů korun, v roce 2007 poskytl fond příspěvek na 36 akcí v limitní výši 114 milionů korun. V roce 2008 bylo z rozpočtu SFDI financováno 68 akcí týkajících se výstavby a údržby cyklistických stezek částkou ve výši 259,748 milionu korun. Celkem tak bylo v letech 2001 – 2008 podpořeno 242 akcí částkou 671,731 milionu korun. Nicméně rok 2009 předčil veškerá očekávání, neboť z rozpočtu SFDI byly cyklostezky podpořeny částkou 436,059 milionu korun.

Čerpání ze Strukturálních fondů EU

První vlaštovkou v čerpání ze Strukturálních fondů EU byl projekt „Víceúčelové komunikace podél Tiché Orlice a Třebovky“ o celkové délce 40 km a nákladech přesahujících 130 milionů korun. Ten byl sice financován ještě ze SROP (Společného regionálního operačního programu), ale projekt byl dokončen až v dubnu 2008. Další projekty byly již doporučeny k realizaci v rámci Strukturálních fondů EU pro období 2007 – 2013. Region, který prozatím nejlépe využívá Strukturálních fondů EU, je střední Morava. Na rozvoj kvalitní cyklistické dopravy v regionu bylo vyčleněno přibližně 510 milionů korun, díky čemuž by mělo v nadcházejícím období vzniknout v Olomouckém a Zlínském kraji téměř 90 kilometrů nových cyklostezek. Mezi 32 podpořených projektů patří například dostavba úseků cyklostezek v okolí řeky Moravy a Bečvy. Kompletní seznam podpořených projektů je k dispozici na webových stránkách Regionální rady Střední Morava www.rr-strednimorava.cz pod odkazem Schválené projekty.

Tabulka 1: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích

Z čeho pramení takový úspěch v připravenosti obcí? Ve Zlínském kraji objížděl kraj osobně radní pro dopravu a upozorňoval starosty na to, aby se obce projekčně připravovaly. Tato „mise“ byla realizována dva roky před první výzvou! Olomoucký kraj zvolil jinou taktiku. Naučil obce zajímat se o cyklistické projekty jednoduše tím, že jako jeden z mála krajů v republice vytvořil dotační titul na cyklistiku. Proto ani pro obce Olomouckého kraje nebyl problém se důkladně připravit na první výzvu. Na pomyslném druhém místě je v této chvíli Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. K realizaci zatím bylo doporučeno celkem 13 projektů v celkové výši 158 milionů korun. Největším počinem je projekt z kraje Vysočina – cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs v celkové výši 70 milionů korun.

Tabulka 2: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích
dle počtu obyvatel a rozlohy

Za zmínku stojí také skutečnost, že Jihomoravský kraj se nespoléhá jen na Strukturální fondy EU, ale sám v letošním roce uvolnil na cyklistiku 48 milionů korun. Na třetím místě je Středočeský kraj s pěti žádostmi v celkové výši 110 milionů korun. V rámci další výzvy se očekává podpora dalších velkých cyklistických projektů podél Vltavy a Berounky (doposud nejsou známy výsledky). V případě Středočeského kraje je třeba ocenit, že v letech 2005 – 2008 rozdělil obcím 11,3 milionu korun na projektovou přípravu.

Příspěvky z rozpočtu SFDI na výstavbu a údržbu cyklistických stezek

Dalším regionem soudržnosti je severovýchod. Zde zatím byly doporučeny k realizaci čtyři žádosti z Pardubického kraje a jedna z Libereckého kraje v celkové výši 92 milionů korun. Překvapením je zjištění, že doposud nebyl podán ani jeden projekt z Královéhradeckého kraje. Zde ale probíhá usilovná projektová příprava. Za zmínku z Pardubického kraje stojí skutečnost, že byly podpořeny dva velké projekty v celkové výši 68 milionů korun, které navazují na již zmiňovaný projekt „Víceúčelové komunikace podél Tiché Orlice a Třebovky.“ Jedná se o úseky Choceň – Bezpráví a Letohrad – Žamberk.

Pasport cyklistických komunikací

K 25. lednu 2009 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 318,3 km cyklostezek. Jak lze vidět v Tabulce 1, nejrozsáhlejší síť cyklostezek se na našem území nachází v Moravskoslezském kraji, a to v délce 134 km. Po ní hned následuje kraj Olomoucký s délkou 131 km a následně kraj Středočeský s délkou 128,4 km. Pokud bychom přepočítali délku cyklo­stezek v jednotlivých krajích na 100 obyvatel, výsledek bude potom následující: největší délka připadá na sto obyvatel v Pardubickém kraji – celkem 24,5 km. Na druhém místě je kraj Královéhradecký s délkou 21,5 km a třetí v pořadí je kraj Olomoucký 20,5 km (Tabulka 2). Zde jsou navíc uvedeny také přepočty na 1 km2. Je však nutno poznamenat, že tato čísla nejsou zcela objektivní.

-red-
(zdroj: www.cyklostrategie.cz , Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy)