Česko rozhoduje o budoucnosti cykloturistiky

Foto: Jitka Vrtalová Foto: Jitka Vrtalová

Pamatujete si ještě na článek o budoucnosti dopravy*, který v COT vyšel před rokem? Nabídla jsem tehdy hru na představivost. Poslední rok ale mnoho věcí změnil a dnes už s určitostí můžeme říct: Hra skončila.

„Neříkejte mi, jaké jsou vaše priority. Ukažte mi, kde utrácíte vaše peníze, a já vám hned řeknu, jaké jsou.“

James Frick.

Jako příklad mohou posloužit investice na bezpečné cyklostezky a jejich značení. Někteří z čtenářů si možná vzpomenou na debaty „miliardy do cyklostezek nebo šaten pro sportovce“. Diskuse, kam investovat v rámci okamžité pomoci Evropské komise REACT-EU, skončila patem. V Česku se nakonec celá kapitola škrtla a přidělené peníze budou investovány jinak a jinde.

Obce a kraje mají přitom připravené projekty v celkovém objemu přes 7 miliard korun. Podle průzkumu na webu CityChangers.eu může Česká republika v následujících 3 letech postavit více než 450 projektů stezek v souhrnné délce téměř 660 km. V rozpočtech obcí a krajů se ale prostředky na ně najdou jen stěží. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) každoročně vyhlašuje výzvu na cca 150 milionů, tedy 3 % z celkové potřeby. Uslyší na tohle volání česká vláda, která právě rozhoduje o rozdělení financí na příštích sedm let?

Stejně jako jiná odvětví, ani cestovní ruch už nebude takový, jako jsme ho znali. Život nás všech se nenávratně změnil. Události posledního roku už byly mnohokrát analyzované, teď všichni svištíme do budoucnosti a jen doufáme, že jsme na ni připravení.
Co jsme si nedokázali před rokem ani připustit, je dnes realita. Alespoň v mnoha evropských zemích.

Evropa hledá cestu od COVID k udržitelnosti

Státy i jednotlivá města napříč Evropou své investice do moderní mobility včetně cyklodopravy naopak stupňují a vidí v nich cestu z krize, způsobené koronavirem, směrem k prosperitě a úspěšnější, udržitelnější budoucnosti. Od jara už vlády a regiony v Evropě alokovaly jednu miliardu eur (27 miliard korun) a další zdroje připravují na roky 2021 a dál.

Razantní byl nástup Irska, Portugalska, Velké Británie, ale i třeba nám blízkého Německa. Například náš poslední zmíněný soused chce v nejbližších třech letech podpořit vedle alternativních pohonů také aktivní mobilitu a pohyb. Německo vyhradilo na výstavbu stezek pro pěší a cyklisty investice ve výši 660 milionů eur. Irsko zase plánuje v následujících letech investovat 10 % svého rozpočtu do cyklistiky. V letošním roce nastartuje podporu pěší a cyklodopravy částkou 360 milionů eur (9,4 miliardy korun).

Vláda Velké Británie vloni v létě schválila program na podporu aktivní mobility, kterým reagovala na aktuální situaci kolem koronaviru. Podle předsedy britské vlády Borise Johnsona potřebuje země k docílení zdravějšího a aktivnějšího národa především bezpečnou infrastrukturu, školení a podporu, která mu dá důvěru k cestování s využitím vlastní síly. Británie vloží do programu s příznačným názvem „Měníme rychlost“ 2,2 miliardy liber (více než 66 miliard korun), a to během následujících pěti let.

Podobné změny v orientaci na bezmotorovou a především cyklistickou dopravu a turistiku zaznamenaly státy a města napříč Evropou včetně Maďarska, Portugalska a nejnověji také Slovenska. Ptáte se, kde jsou tradiční „cyklistické velmoci“, jako Nizozemí nebo Skandinávie? Dlouhodobě podporují cyklodopravu na základě jednoduchého vzorečku, který ověřila řada studií: jedna investovaná koruna se vrátí v podobě přínosů znásobená v průměru sedmkrát. Pomalu a vytrvale tedy jen pokračují v nastaveném kurzu, který řada jiných zemí teprve objevuje v reakci na pandemii koronaviru.

Nejsme Dánové ani Nizozemci. Opravdu?

Možná si říkáte, že nejsme Dánsko nebo Nizozemí. Nebo v některých částech země ano?
Své o tom ví Ústecký kraj, který za posledních deset let protáhl Labskou stezku z Německa o 82 kilometrů na českém území. Bezpečně tak po ní dojedete z Dolního Žlebu na česko-německé hranici bezmála 100 km až do Litoměřic. 85 % z její délky je přitom v režimu cyklostezky.

Druhým je bez diskuse Jihomoravský kraj, který v posledních několika letech vložil do infrastruktury pro cykloturistiku 180 milionů korun. Jako vůbec první začal značit u nás i tematické trasy EuroVelo. Ve spojení s pravidelnými akcemi, službami pro cyklisty i marketingem se tak zaslouženě stal symbolem regionu přívětivého pro cyklistiku.

Zmínit musíme i Plzeňský kraj, který patří k těm menším, pokud jde o počty obyvatel, ale právě v přepočtu na hlavu je podpora cyklodopravy a cykloturistiky nejimpozantnější.

Navzdory rozšířenému předsudku, že „v Praze se jezdit na kole nedá“, sdílená kola ve spojení s lepšími a propojenými cestami si získala i obyvatele hlavního města. A když se podíváme na bezmotorovou dopravu, v posledních letech se toho dost povedlo právě v Praze.

 

Financování cyklodopravy a cykloturistiky z rozpočtu krajů v jednotlivých krajích ČR

Finanční podpora z krajů 2015-2019 (v mil. Kč) Investice/počet obyvatel (Kč/hlavu)
Praha 315,5 238
Jihomoravský 180,8 152
Ústecký 118,3 144
Plzeňský 109,0 185
Olomoucký 75,0 119
Královéhradecký 61,9 112
Středočeský 46,1 33
Liberecký 35,0 79
Pardubický 30,0 57
Vysočina 25,5 50
Moravskoslezský 18,0[1] 15
Karlovarský 16,7 57
Zlínský 14,0 24
Jihočeský 10,0 16

[1] Pouze rok 2019

Ptáte se, co má společného cestovní ruch se stezkami? .
Stačí si představit turistický produkt jako domeček. Počet lidí, kteří přijedou do regionu, je postavený především na bezpečné a přívětivé infrastruktuře, nad kterou pak lze stavět služby, v první řadě ubytovací a stravovací, značení a orientační systémy a na samém vrcholku značka, která obsahuje i hodnoty jako je ohleduplnost k životnímu prostředí, přátelskost k dětem, zábava…
I proto je dobré mít strategii, a nebudovat jen cyklostezky krátké, mnohdy nekoncepčně stavěné, které vedou odnikud nikam a nenavazují na sebe nebo jsou v různé kvalitě a v zimě jsou neudržované.

Počet lidí, kteří mají chuť do regionu přijet, strávit tu svůj čas a utratit své peníze, je přímo úměrný tomu, jak dobře se podaří ten domeček postavit. Jestli stojí, obrazně řečeno, spíš na podmáčeném a nestálém základu, nebo na pevném základě. I to rozhodne o tom, jestli se česká značka #VisitCzechRepublic v zahraničí prosadí. O tom, že tento stabilní domeček přinese peníze zpět, ví dobře každý, kdo sledoval rychlost, s jakou se v blízkosti nově postavených stezek objevují nové stánky, „občerstvovny“ a nakonec i hotely a ubytovny.

Foto: Jitka Vrtalová Dunajská cyklostezka Foto: Jitka Vrtalová

Miliardy do stezek

Zatím byla řeč jen o vlastních financích investovaných samosprávou. Česká republika ale má dnes mimořádnou příležitost.
V rámci posílení odolnosti a rekonstrukce po #COVID19 visí teď ve vzduchu 172 miliard, které mimořádně přitečou z Evropské unie a které Česká republika může využít v souladu se schváleným Národním plánem obnovy.

Restrukturalizace průmyslu, služeb a s tím související dopravy, je na pořadu dne.
Místopředseda Evropské komise a hlavní garant projektu Green Deal Frans Timmermans to vyjádřil například 30. října 2020 na setkání se starosty významných evropských měst: „Doprava je jedním z největších zdrojů emisí skleníkových plynů v Evropě. Máme závazek být do roku 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem, cesta k tomu povede mimo jiné přes výrazné navýšení podílu aktivní a udržitelné dopravy, tedy pěšky a na kolech. Investice do moderní, bezpečné a oddělené infrastruktury jsou z kategorie těch, kterých se nikdy nelituje, protože mají jasný přínos.“

Že to zatím český plán obnovy zcela opomíjí? Možná jen nevíme jak na to a pro tyto případy …. Aby to vládám (včetně té naší) usnadnila, připravila Evropská cyklistická federace průvodce pro využití financí z EU. Díky evropskému projektu #DanubeCyclePlans je materiál přeložený i do češtiny a každý si jej může stáhnout na webových stránkách dobramesta.cz.

Stojí za to ještě zmínit, že průvodce je založený na třech dokumentech:
• Zprávě EU pro Českou republiku 2020 (Evropský semestr)
• Doporučení pro ČR 2020 (Evropský semestr)
• Národním energetickém a klimatickém plánu

Například na Slovensku Národní plán obnovy počítá se 600 miliony eur na modernizaci železniční infrastruktury, 100 miliony na podporu cyklodopravy a 50 miliony na elektromobilitu (zejména v rámci veřejné osobní dopravy). Dalších 200 milionů eur bude směřovat na obnovy budov železničních stanic. Ty by se měly stát přestupními centry, a posílit tak dopravu nejen po železnici, ale napojit ji na „poslední míli“, převážně ve spojení s aktivní, tedy pěší a cyklistickou dopravou.

Česká republika vede mezi jiným popularitou cykloturistiky. Téměř tři čtvrtiny Čechů aspoň občas vyrazí na kole na výlet. Jestli se nám podaří vybudovat z tohoto základu ucelený turistický produkt, podobně jako se to povedlo Švýcarům nebo Rakušanům, na to, věřím, stále máme.
Máme na to něco přes měsíc.
Diskuse končí a finální podoba Národního plánu obnovy ukáže, jestli Česká republika chce být #CountryForTheFuture.
Game is over.

* Kudy dál s bezmotorovou dopravou? | CELYOTURISMU.CZ

Nejnovější články z rubriky Cyklistická

Foto: Petr Manuel Ulrych

Radka Žáková: Český cyklista lpí na svém kolu

O aktuálním stavu a perspektivách cyklistiky a cykloturistiky jsme hovořili s osobou z nejpovolanějších – s neúnavnou propagátorkou různých forem cyklistiky Radkou Žákovou, cykloprůvodkyní a editorkou webu Plzenskonakole.cz. V obsáhlém interview se mimo jiné dočtete, že čeští cykloturisté už dávno nejsou „řízkaři“,...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Může se Česko stát centrem terénní cyklistiky?

Češi jsou dlouhodobě považováni za národ cyklistů. Alespoň někdy vyráží na cyklovýlety téměř tři čtvrtiny z nich. Proto je cykloturistika jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících typů rekreace v České republice. A na popularitě získává i její adrenalinovější odnož – terénní...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Přitečou z plánu obnovy miliardy na cyklostezky?

Krajští hejtmani a města společně požadují vyčlenit v připravovaném Národním plánu obnovy alespoň 2,5 miliardy korun na cyklodopravu, která v době pandemie covidu-19 zažila nebývalý vzestup.

Číst více