Jak sestavit a efektivně prosadit moderní plán městské mobility?

Kdo by nechtěl žít na dobré adrese? V minulosti se lidé stěhovali do měst, aby si zajistili přístup k práci, službám, vlastně lepší dostupnost ke všemu. Dobrá dostupnost znamená nejen pohodlí pro lidi, kteří tu žijí, ale přitahuje také zájem investorů, a je tak základem ekonomického rozvoje i cestovního ruchu. Doprava ale přináší také hluk, dopravní zácpy a zhoršení ovzduší. Jak jsou na tom česká města a co pomůže koordinátorům, kteří mají na starosti mobilitu?

Představa dobré adresy bývá spojená s bydlením v zeleni, zároveň ale přirozeně s neomezeným parkováním a volnými silnicemi. Mnohá americká města ukazují, jak dopadly experimenty zařídit obojí zároveň. Výsledkem byla obrovská předměstí a kapacitní dálnice, které měly zajistit hladký průjezd všem. Doprava výrazně zatěžuje například Los Angeles, které figuruje v první desítce světových měst s největšími dopravními zácpami a každý řidič tu stráví v provozu průměrně každý den 43 minut navíc.

I když česká města jsou na tom o poznání lépe, čísla hovoří neúprosně. I tady se potýkáme s rostoucí dopravou. S vyšším komfortem je spojená i vyšší mobilita. Jednoduše řečeno, komfortní doprava způsobila, že cestujeme stále více. Roste také počet automobilů. V roce 2015 připadlo 485 automobilů na 1 000 obyvatel v rámci České republiky.

Koordinátoři se pravidelně potkávají na konferencích i pracovních setkáních (Foto: Jitka Vrtalová)

To s sebou přináší stále více problémů v oblasti dopravy, územního plánování a znečištění měst. Dopravní zácpy, hluk, prach a plyny znečišťující ovzduší, to je každodenní realita. Recept na řešení se může v různých městech lišit. Řada evropských měst už desítky let pracuje na zlepšení tohoto stavu. Odpovědí je integrovaná městská doprava, jejímž základem jsou potřeby nás lidí. Všichni přece chodíme pěšky, jezdíme na kole, jezdíme veřejnou dopravou a rádi také využíváme auta. K dobré adrese tak patří dostupnost všemi dopravními prostředky, stejně jako dostatek míst k setkávání i bezpečný prostor pro rodiny s dětmi nebo seniory.

Otázkou zůstává, kdo by se měl takovou činností na úřadě zabývat. První vlaštovky se objevují v pozici koordinátorů mobility, které zavádějí například Jihlava, Třinec nebo Olomouc. Přestože jde o velmi důležitý úkol, koordinátoři si svoji pozici musejí často složitě vydobýt. Tradiční dopravní plánování nepočítá s propojením jednotlivých druhů dopravy a jejich návazností. Pokud například chceme podpořit používání jízdních kol ve městě, obvykle se to neobejde bez zřízení kvalitních parkovacích stání před železničními uzly. Čím větší město, tím vyšší jsou požadavky na spolupráci veřejné a cyklistické dopravy. V Praze, Brně či Ostravě je tak možné vzít s sebou kolo do většiny prostředků MHD. Ve velkých městech je spolupráce koordinátora mobility s dopravním podnikem doslova pravidlem. Zavedení parkovacích zón zase v mnoha městech doprovází automatické posílení systémů Park and Ride – například integrací parkovacího lístku, který současně platí jako jízdenka na veřejnou dopravu. A tak bychom mohli pokračovat dále.

Podobně fungují v několika desítkách českých měst cyklokoordinátoři. Hlavní význam jejich práce spočívá právě v koordinaci aktivit napříč úřadem, ve spolupráci s jednotlivými odbory úřadu. Zároveň komunikují s organizacemi a jednotlivci vně úřadu, hlavně s ostatními obcemi či krajem. Cyklokoordinátoři zajišťují spojení také s projektanty jednotlivých staveb nebo s dopravci či správci dopravní infrastruktury.

I když koordinace aktivit napříč úřadem je podmínkou pro fungující mobilitu ve městě, koordinátoři rozhodně nemají na růžích ustláno. Řada opatření není příliš populární a často to trvá velmi dlouho, než se podaří vysvětlit jejich dlouhodobý přínos.

Pomoci českým městům může ucelený výukový program, který zahájí Centrum dopravního výzkumu v roce 2017. Jeho obsahem je nejen akreditované školení, ale především vytvoření pracovní skupiny napříč úřadem či vytvoření webové prezentace podle vzoru mesto.dobramesta.cz nebo sada veřejných projednání a diskusí s veřejností. Silným nástrojem na pomoc koordinátorům mobility je také speciální webová stránka, prostřednictvím níž může každé město prezentovat aktuální problémy i postup. Příkladem je prezentace Otrokovic na adrese otrokovice.dobramesta.cz.

Finanční zdroje

Využít všech možností pro vytvoření sítě chráněných cest pomáhá také několik dotačních titulů, které zkráceně představujeme:

Státní fond dopravní infrastruktury – podporuje financování infrastruktury, především cyklostezek, ale také pruhů pro cyklisty, projektové dokumentace a nově od příštího roku i křížení např. s hlavní silnicí nebo železnicí. První kolo žádostí bude ukončeno v lednu 2017, uzávěrky jednotlivých programů budou mezi 6. a 31. lednem 2017. Podrobnosti jsou k dispozici na www.sfdi.cz.

Peníze jsou ke změně důležité. Hlavně ale záleží na tom, kolik energie budou mít lidé, kteří se už dnes věnují integrované či inkluzivní dopravě.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – v čerstvě vyhlášeném programu, který je zaměřený na podporu cestovního ruchu, je celkem 300 mil. Kč. Finance mohou směřovat do marketingových činností, ale také na základní a doprovodnou infrastrukturu, jako jsou například odpočívky, parkování a podobně. Žádosti lze podávat od 1. prosince 2016 do 6. ledna 2017. Podrobnosti k danému programu si každý může najít na stránkách ministerstva www.mmr.cz.

Evropské fondy – Podpora udržitelné mobility je zařazena také do programu IROP, který řídí Ministerstvo pro místní rozvoj. Počítá jak s podporou ve formě výzev pro individuální projekty, kde bylo první kolo již ukončeno a další se plánuje v roce 2017, tak s podporou přes tzv. integrované nástroje – Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). První kolo výzev pro tzv. integrované projekty je otevřené do konce příštího roku. Podrobnější informace naleznete na www.dotaceEU.cz/IROP.

Peníze jsou ke změně důležité. Hlavně ale záleží na tom, kolik energie budou mít lidé, kteří se už dnes věnují integrované či inkluzivní dopravě. U projektů je běžné počítat jejich ekonomickou návratnost na základě cost/benefit analýzy. Jak ale poznamenal jeden z koordinátorů, ta neobsahuje možná to nejdůležitější. Nově postavená cyklostezka, zlepšení bezpečnosti na cestě do školy nebo jedno kontaktní místo pro vyřizování požadavků od veřejnosti, to vše přispívá ke spokojenosti lidí, kteří zde žijí.

Ing. Jitka VrtalováCentrum dopravního výzkumu, Asociace měst pro cyklisty
jitka.vrtalova@email.cz
www.cdv.cz, www.dobramesta.cz