V dubnovém čísle COT Businessu loňského roku jsme vám prostřednictvím vedoucího Sekce cyklistické a pěší dopravy Ing. Jaroslava Martinka představili Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy, jejíž hlavní vize spočívá v tom, aby naše republika byla bezpečná, zdravá, čistá, přátelská a atraktivní a vzdělaná. Brzy potom, od 28. do 30. května 2003 se konala konference v Srní na Šumavě, o které jsme vás informovali v červenci 2003. Na této konferenci byla Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy představena z pohledu realizátorů, delegáti se seznámili s nejzajímavějšími modelovými projekty, byl navržen postup při společném strategickém plánování, byl představen model financování a navrženy legislativní změny.
Na výstavbu II. etapy cyklostezky z Liberce do Hrádku nad Nisou
přispěla EU částkou 395 000 eur
S jedním z klíčových projevů tehdy vystoupil Oliver Hatch, člen Rady pro národní cyklostrategii Velké Británie. Poukázal na to, že při prosazování cyklostrategie ztratili Britové 5 let jen proto, že nastaly nepříznivé okolnosti. Jmenoval šest předpokladů, za nichž může cyklostrategie v kterékoliv zemi uspět. Dva z nich byly „politická vůle a dobré vedení na národní úrovni“ a „velká dávka štěstí“.
V případě naší národní strategie bohužel došlo k průtahu na straně Ministerstva pro místní rozvoj, takže proces přijetí Národní strategie na rok uvízl na mrtvém bodě. Dlužno říci, že MMR se po nějaké době vzpamatovalo, a nyní je situace taková, jaká měla být před necelým rokem.
Zeptal jsem se Ing. Jaroslava Martinka, jak práce na prosazování strategie za ten rok od konference v Srní pokročila.
Otevření cyklistické stezky z Brna do Vídně
„Vždycky, když se tak rozsáhlý materiál připravuje, znamená to v politické rovině běh na dlouhou trať,“ řekl Ing. Martinek. „Teď je vývoj v takovém stadiu, že náš materiál bude zcela určitě předložen vládě České republiky. Byl už schválen poradami ministrů dopravy, místního rozvoje a životního prostředí. Ministr dopravy jej v nejbližších dnech pošle na poslední meziresortní připomínkové řízení. Vypořádání připomínek se bude konat na další konferenci, která se bude konat ve dnech 25. – 26. května tohoto roku v Lázních Bohdaneč.“
Aby jednání konference nezůstalo jen na úřednické rovině, snažili se pořadatelé (Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a Centrum dopravního výzkumu) program obohatit tak, aby bylo jednak možno prezentovat, co se udělalo za ten rok od konference v Srní, představit nové projekty a jednak pokud možno co nejvíce motivovat všechny subjekty k tomu, že podporovat cyklistiku má cenu.
Konference v Srní měla i své vedlejší efekty. Leckde se delegáti chytli za nos, protože zjistili, že poněkud zaspali.
„Dnes už to mohu veřejně říci,“ svěřil se Ing. Martinek, „že v Srní byl můj rodný Olomoucký kraj nejhorší. Pokud mohu já sám subjektivně hodnotit, tak jsem dnes velmi rád, že Olomoucký kraj za ten rok udělal neuvěřitelný pokrok a dnes patří k nejlepším. Pokud by se mě někdo zeptal, z čeho tak troufale soudím, tak mu řeknu, že se stačí podívat na investované peníze. Olomoucký kraj nejenže za ten jeden rok stačil vypracovat koncepci rozvoje cyklistické dopravy, ale zcela jednoznačně je prvním krajem, který v tomto roce finančně podporuje vznik cyklistických stezek. Výše podpory dosáhne z mého pohledu neuvěřitelných 16 milionů korun. Když si vezmete, že Státní fond dopravní infrastruktury dává celkem 60 milionů z rozpočtu, tak to tvoří více než jeho čtvrtinu.“
Otevření cyklostezky v Patrovicích (okres Rychnov nad Kněžnou)
Další skvělé aktivity vznikají v Karlovarském kraji, který má také vypracovanou svoji strategii podepřenou rozpočtem, a tak by se dalo pokračovat dál.
Na úrovni měst Ing. Martinek vyzdvihl město Ústí nad Labem, které pokračuje ve své jasné koncepci podpory cyklistiky a v budování cyklistických stezek.
„Vybudovali další části Labské cyklostezky. Možná proto jsme ve dnech 18. – 19. března uspořádali setkání náměstků primátorů právě v Ústí nad Labem,“ podotkl Ing. Martinek. „Bylo to víceméně politické jednání, při kterém jsem využil pozvání primátora a jeho náměstka do Ústí nad Labem. Společně jsme jednali o tom, jestli bychom se nemohli v příštím roce 2005 přihlásit k podpoře cyklostrategie nejenom nějakým memorandem, ale i zvýšením finančních prostředků na podporu cyklistické dopravy v příštím roce. A to je právě jedno z opatření, které se nazývá synergický efekt.“
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky je rozpracována zhruba do stovky opatření, ale Ing. Jaroslav Martinek si je jist, že pokud nebudou uvolněny finance na výstavbu cyklistické infrastruktury, je to jenom teorie a řeči o ničem. Velkou úlohu bude hrát propagační a popularizační práce. „Teď se budeme snažit změnit naše internetové stránky www.cdv.cz, aby byly přijatelné jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost,“ nastínil Ing. Martinek jeden z následujících kroků. „Chceme, aby bylo na prvním místě vidět, jak vypadá kvalitně vybudovaná cyklistická stezka a že je zapotřebí do cyklistické infrastruktury investovat.“
Odpočívka na břehu Labe v Ústí nad Labem
Takže to je tak v nástinu, o čem bude konference v Lázních Bohdaneč. V době, kdy tyto řádky čtete, je už dávno po ní. S podstatnými věcmi, které z ní vyplynuly, vás seznámíme v červencovém čísle.
Mezitím samozřejmě cyklistická doprava, cykloturistika a zřizování cyklostezek žije svým vlastním životem. Podle údajů Klubu českých turistů, který má na starosti značení, každým rokem přibývají stovky kilometrů (jen v roce 2001 to bylo 7 000 km). České dráhy zřizují na mnoha místech půjčovny kol. Rozvíjí se i síť cyklobusů, které rozvážejí cyklisty k frekventovaným cyklotrasám (prvotním záměrem je zajisté zisk, ale vedlejším efektem je i to, že na přístupových trasách cyklisty neohrožuje automobilová doprava).
Účelem prosazení Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy je vytvoření legislativního rámce, na základě něhož by se mohla cyklistická doprava rozvíjet a musela by být brána v úvahu při všech rozhodovacích procesech. Je to snaha pochopitelná – ze stejného důvodu se Světová organizace cestovního ruchu (WTO) snaží prosadit zakotvení cestovního ruchu do ústavy Evropské unie.
A kdy že se můžeme těšit na to, že bude Česká republika považována za cyklistickou zemi? Ing. Jaroslav Martinek je realista: „Strategie rozvoje cyklistické dopravy se plánovala a připravovala 4 roky, její zavedení bude zřejmě trvat další 4 roky, a pokud se někdy bude říkat, že Česko je cyklistickou zemí, pak to bude podle mého odhadu za takových deset let.“