Více výsledků...
Především o transpozici evropské směrnice se jednalo na včerejším Klubovém dnu ACK. Přítomné představitele cestovních kanceláří překvapily nejen informace o novinkách, které přinese tato evropská norma, ale zejména zpráva o tom, že ministerstvo pro místní rozvoj plánuje zřídit garanční fond, do kterého by cestovní kanceláře musely povinně přispívat.
Hlavním hostem Klubového dne byla nová ředitelka odboru cestovního ruchu MMR Renata Králová, které připadl nelehký úkol představit směrnici EU č. 2302/2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách a vysvětlit, jaké dopady bude tato norma, jejíž obsah se musí do tuzemské legislativy promítnout v roce 2018, mít na činnost zdejších cestovních kanceláří a agentur. Ačkoliv je směrnice již skoro rok veřejně dostupná, řada informací přítomné zástupce cestovních kanceláří notně (a dlužno podotknout, že nepříjemně) překvapila. Například zpráva o tom, že v případech, kdy cestující „uvíznou“ z důvodu zásahu vyšší moci v zahraničí (podobně jako se to stalo třeba po erupci islandské sopky Eyjafjallajökull v roce 2010), musí jim cestovní kanceláře zajistit ubytování po dobu tří dnů, nestanoví-li unijní předpis jinak. A takový předpis v Evropě nyní podle Renaty Králové neexistuje. Z hlediska právního je však takového omezení spíše ku prospěchu cestovních kanceláří, neboť odstraňuje dosavadní právní nejistotu ohledně délky a výše nákladů, které v takovýchto případech musejí cestovní kanceláře nést. Vášně touroperátorů ovšem probudila především informace o záměru MMR ČR zřídit kromě pojištění pro případ úpadku a bankovních záruk ještě doplňkový nástroj ochrany klienta, totiž garanční fond, do kterého by cestovní kanceláře povinně přispívaly a z kterého by byly kryty některé náklady v případě krachu některého z touroperátorů. Aktuální návrh ministerstva počítá s ročním příspěvkem (který bude podle aktuálních informací z MMR ČR pravděpodobně nižší než jedno procento) z ročních tržeb každého z touroperátorů a s možností dodatečného plnění pro případ, že by prostředky ve fondu k pokrytí uvedených nákladů nestačily. Dodat je však potřeba, že návrh zákona (ke kterému dosud nebylo zahájeno meziresortní připomínkové řízení) počítá s tím, že náklady na činnost fondu ponese stát a dále i s možností státní půjčky. Podrobněji se s problematikou seznámíte v příštím vydání COT business.
Kromě bloku o evropské směrnici se členům ACK ČR dostalo informací o tom, jak může českým turistům, pokud se ocitnou v nouzi, pomoci Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Řeč byla zejména o systému DROZD, dobře známé aplikaci Dobrovolná registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí. Aplikace slouží MZV i ZÚ k poskytování operativní pomoci občanům, kteří se ocitli v ohrožení života, zdraví, nebo jim hrozí jiná závažná újma při pobytu v zahraničí. Aplikace umožňuje rozesílání hromadných zpráv sloužících k informování všech občanů, kteří zaregistrovali svůj pobyt v daném státu, prostřednictvím SMS či e-mailu. Systém účastníkům představili Pavel Duchoň a Markéta Meissnerová z Odboru konzulárních činností MZV. DROZD je sice primárně určen pro individuální cestovatele, ale využitelný je i pro cestovní kanceláře – registrovat se mohou jejich delegáti, aby měli potřebné a ověřené informace, které mohou dále předat svým klientům. Tento způsob využití systému ostatně ACK ČR také doporučila svým členům.
Klubový den ACK ČR proběhl v hotelu Novotel Praha Wenceslas Square z portfolia AccorHotels. Obchodní zástupkyně tohoto hotelového řetězce Naďa Moravčíková účastníky seznámila s novým produktem této firmy, totiž rezervačním systémem Leisure Group Online, který nově umožňuje cestovním kancelářím rezervovat pobyty pro skupiny.
Foto: -pmu-
Institut turismu agentury CzechTourism provedl analýzu, v které se zaměřil na problematiku místních poplatků z pobytu. Zjednodušeně řečeno, analytiky zajímalo, kolik mělo být vybráno, jaká byla realita a jak by mohl vypadat výběr poplatků v příštích letech.
Airbnb a daně 2026: kdy jde o podnikání, jaká živnost, DPH, sociální a zdravotní pojištění. Praktický přehled povinností i sankcí.
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 8,3 milionu korun, kterou rezervačnímu portálu Booking.com uložil v roce 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vyplývá to z rozsudku zveřejněného na elektronické úřední desce soudu.
