O maďarských lázních toho bylo v uplynulých letech hodně řečeno. Jedni o tomto fenoménu hovoří s despektem, druzí s obdivem. Do první skupiny patří většinou čeští balneologové, kteří odmítají pod termín „lázně“ zahrnout také wellness aktivity. Druhou skupinu pak tvoří marketingoví odborníci, kteří smekají před bravurou, s jakou se Maďarsku daří jeho lázeňství prodávat. Následující řádky jsou alespoň malou sondou do maďarského lázeňství.
Smiřme se už projednou s faktem, že nejen Česká republika, ale i Maďarsko se může honosit titulem „lázeňská velmoc Evropy“. Historie lázeňství v Maďarsku sahá hluboko do minulosti (tradice lázní je starší než maďarský národ samotný, některé lázně pamatují ještě Turky) a země je pátým největším producentem termálních vod na světě. Není proto divu, že Maďaři na lázeňství postavili svůj cestovní ruch a že tzv. zdravotní turistika patří (a minimálně do roku 2013 bude patřit) k prioritám tamní turistické centrály. Rozvoj cestovního ruchu postaveného na balneologii souvisí i se změnami, kterými maďarské lázeňství prošlo v uplynulých letech. Ještě před deseti lety byly léčebné programy postaveny hlavně na koupelích v termální vodě, dnes je škála technik mnohem bohatší – zahrnuje různé druhy masáží a fyzioterapeutických úkonů. A prakticky do každých lázní proniklo ono milované i zatracované wellness.
Komparativní výhodou Maďarska je velký počet pramenů. Nacházejí se na 80 % rozlohy státu. S trochou nadsázky lze říct, že kdekoli se v Maďarsku kopne do země, vytryskne termální voda. Některé lázně, například v městečku Zalakaros, takto skutečně vznikly, když maďarští inženýři při hledání ložisek ropy narazili na zdroj léčivé vody. V zemi bylo dodnes objeveno na 1300 pramenů vody, z toho 300 je využíváno pro koupele. Zhruba desetina všech pramenů je přitom na území Budapešti, což z maďarské metropole činí největší lázeňské hlavní město na světě.
Secesní lázně Gellért jsou chloubou Budapešti |
Maďarské lázeňství je postaveno především na koupelích, jež pomáhají léčit nemoci pohybového ústrojí, gynekologické obtíže či kožní problémy. Jen výjimečně jsou prameny využívány pro pitné kúry. Zvláštní kapitolou jsou jeskynní lázně určené pro léčbu respiračních problémů. Specialitou severního Maďarska jsou „suché lázně“ v Mátraderecske. Z otvoru v zemské kůře, tzv. mofety, tam uniká kysličník uhličitý, jenž přiváděn do speciálního „bazénu“ pomáhá lidem s poruchami krevního oběhu, s problémy s krevním tlakem či kožními problémy.
Kvalita a množství léčebných zdrojů samy o sobě ale prosperitu lázeňství nezaručí. V Maďarsku jsou si toho vědomi, takže velké prostředky věnují na rekonstrukce historických lázeňských zařízení, na rozvoj lázeňského personálu i na výstavbu nových lázeňských a wellness ubytovacích kapacit. V uplynulých letech šlo o částku cca 40 milionů eur! A výsledek? Kapacita lázeňských zařízení a hotelů se ztrojnásobila. V současné době je v Maďarsku 67 lázeňských a 31 wellness hotelů, které nabízejí celkovou kapacitu 18 tisíc lůžek. Jen v roce 2004 došlo k meziročnímu nárůstu počtu zahraničních hostů v lázeňských a wellness hotelech o 10 %, u domácí klientely pak o 20 %!
Széchenyiho lázně jsou jedním z největších lázeňských |
Maďarské statistiky sledují odděleně lázeňské a wellness hotely. V lázeňských hotelech se za období leden až září 2005 v těchto zařízeních ubytovalo přes 544 tisíc hostů, počet přenocování překročil 2 miliony. V praxi tak dvě pětiny všech hotelových hostů bydlely v lázeňských hotelích. Průměrná doba pobytu v těchto zařízeních je 3,8 noci, průměr za všechny ubytovací kapacity v Maďarsku je přitom 2,9 noci. Nejčastějšími zahraničními hosty jsou Němci (47,5 %), Rakušané, Švýcaři, Britové a Japonci.
Wellness
O maďarském lázeňství si každý může pochopitelně myslet cokoli, avšak před způsobem, kterým se rozvíjejí žádané, a tudíž výnosné wellness aktivity, je třeba rozhodně smeknout.
O wellness se přitom v Maďarsku začalo mluvit teprve nedávno, wellness hotely se objevily jako nový fenomén až v roce 2004. Maďarská turistika ve spolupráci s Maďarskou wellnessovou společností pak stanovila kritéria pro zařazení hotelu do této kategorie. Přídomek „wellness“ může používat ubytovací zařízení, které má alespoň jeden bazén a jednu saunu či parní lázeň, nabízí přinejmenším pět druhů beauty a stylingových procedur a minimálně jedenáct procedur léčebných či relaxačních.
Termální jezero v Hévízu je evropským unikátem. |
Přímo vzorovými ukázkami jsou například hotely Pólus Palace Thermal Golf Club Hotel v městečku Göd nedaleko Budapešti, zámecký Szidónia Castle Hotel v Röjtökmuzsaj poblíž rakouských hranic či Radisson SAS Birdland Resort & Spa Hotel v nedalekém Büku. Všechny nabízejí luxusní ubytování v klidném venkovském prostředí, výtečnou gastronomii, širokou škálu wellness aktivit a u všech najdete golfové hřiště.
Wellness ovšem není zdaleka jen otázkou hotelů. Prakticky v každých veřejných lázních najdete také nabídku těchto aktivit, jež přilákají i jinak prakticky zdravé jedince, často dokonce i z ostatních lázeňských velmocí. Tedy i z České republiky. To je důvod, proč se propagaci lázeňství věnuje Maďarská turistika, informační středisko pro maďarský cestovní ruch, i v České republice.
Lázeňská ochutnávka
Na počátku prosince loňského roku uspořádala Maďarská turistika, a.s. mezinárodní studijní cestu pro zástupce vybraných médií z Evropy a Asie, kteří mohli na vlastní kůži otestovat vybraná lázeňská zařízení v Budapešti a v západní části Maďarska. Jako jedinému odbornému médiu z České republiky se dostalo pozvání i redakci COT Business.
Pólus Palace Thermal Golf Club Hotel je typickou |
Budapešť – metropole lázeňství
Jak již bylo řečeno, Budapešť drží co do počtu termálních pramenů primát mezi evropskými metropolemi. Dá se říct, že dle svého naturelu a potřeb si z nabídky dvou desítek budapešťských lázní vybere snad každý. Zřejmě nejznámějšími veřejnými budapešťskými lázněmi jsou Széchenyiho lázně, fungující od roku 1881. Jde o jeden z největších lázeňských komplexů v Evropě, postavený v neoklasicistním stylu. Zdejší voda je vhodná zejména pro léčbu chorob kloubů a páteře a pro poúrazovou či pooperační rehabilitaci. „Nemám potřebu pro nikoho lobbovat, ale za vodu v Széchenyi bych dal ruku do ohně,“ říká maďarský novinář Richárd Bogdán. Před časem měl nehodu, při které si poškodil kloubní pouzdro. Tvrdí, že právě díky pooperační rehabilitaci v těchto budapešťských lázních nemá žádné problémy. Hostům je k dispozici 12 termálních a 3 plavecké bazény, sauny, parní lázně, ale také široká škála masáží a dalších lázeňských procedur a sportovních aktivit. Teplota vody dosahuje až 38 °C, díky čemuž jsou i venkovní bazény využitelné celoročně. A věřte, že je velmi příjemné takhle v zimě, kdy teploty klesnou pod nulu, se ponořit do horkého bazénu, z něhož stoupají oblaka páry, a nechat se masírovat různými vodními proudy. Mimochodem – právě v Széchenyiho lázních byly pořízeny ony notoricky známé snímky lidí hrajících šachy ve vodě.
Podobného věhlasu dosáhly také secesní lázně Gellért. Třináct zdejších bazénů je napájeno z pramene, který je podle některých zdrojů znám a využíván již dva tisíce let. Vnitřní část lázní je propojena se známým hotelem téhož jména, venkovní bazény jsou přístupny samostatným vchodem. Zvláštností Gellértu je bazén s umělými vlnami.
Řada budapešťských lázní vznikla v době turecké nadvlády. Některé z nich přežily v takřka nezměněné podobě do dnešních dnů a zachovaly si prý svoji typickou atmosféru. Tuto skutečnost si účastníci prosincové studijní cesty nemohli ověřit, neboť z plánované návštěvy čerstvě zrekonstruovaných lázní Rudas, využívajících stejného pramene jako Gellért, sešlo. Ženám již sice není vstup do těchto lázní tak striktně zakázán jako dřív, nicméně nikdy nemohou do lázní vstoupit současně s muži. Už proto, že do lázní Rudas se vstupuje tradičně bez oděvu…
Specialitou lázní v Sárváru jsou skotské solné masáže |
Šestici historických budapešťských lázní doplňují ještě lázně Király, Lukács a Rác. Posledně jmenované procházejí nyní rozsáhlou rekonstrukcí, po které by se měly stát opět chloubou maďarské metropole.
Za léčivou vodou nemusejí návštěvníci Budapešti jen do veřejných lázní. Balneoprovozy mají i některé hotely – Corinthia Aquincum Hotel, Thermal Hotel Helia a Thermal Hotel Margitsziget.
Go west, young man
Za lázněmi se můžete vypravit i do západní části Maďarska. Koneckonců pro české a zejména moravské návštěvníky jsou nejblíže. Například do takového Sárváru jezdí autobusy koupáníchtivých Moravanů – ráno tam, večer zpět. A co že je tam čeká? Moderní lázně, jež byly v roce 2004 přijaty do prestižního společenství Royal Spas of Europe. Nabízejí dva léčebné bazény o celkové ploše 900 m2 (léčí se v nich problémy pohybového ústrojí) a soustavu dalších „zážitkových“ bazénů s rozličnými atrakcemi pro děti i dospělé, několikero saun, fitcentrum a bohatou škálu léčebných a wellnes procedur. Vyhlášené jsou kupříkladu zdejší masáže – v jejich dlouhém výčtu nechybí ani masáž medová či skotská, při které je používána speciální sůl získávaná ze sárvárské minerální vody. V Sárváru a blízkém okolí je 17 hotelů a penzionů, ubytování nabízí i řada apartmánů. Přesto ještě podle zástupců lázní není ubytovací kapacita dostatečná, a vznikají proto nová zařízení.
V Sárváru, podobně jako v dalších lázních, čekají na hosty |
Ve výčtu západomaďarských lázní nesmí chybět evropský unikát – termální jezero Hévíz. Nedaleko jihozápadního cípu Balatonu najdete největší (47,5 tisíce m2) jezero s horkou vodou v Evropě. Zdejší lázně, jejich historie sahá hluboko do středověku, jsou mezinárodně uznávány jako jedno z prvotřídních lázeňských středisek a jsou častým místem lékařských konferencí. Voda o teplotě 33–34 °C je mírně radioaktivní a obsahuje síru, alkálie, hydrogenuhličitany a soli vápníku. Jako koupelová kúra je voda vhodná pro léčení kloubových onemocnění, revmatických potíží, nemoci pohybového ústrojí a páteře a při gynekologických potížích. Jako pitná kúra pomáhá při léčení poruch zažívacího systému a poklesu dásní. V uplynulých měsících prošly lázně v Hévízu rozsáhlou rekonstrukcí (za provozu). Hlavní část rekonstrukčních prací je již hotova, poslední úpravy proběhnou do konce roku 2007. Voda z jezera je používána i v balneoprovozech některých hotelů v jeho okolí.
O poznání kratší tradici v léčení mají již zmiňované léčebné lázně Zalakaros, když byl v šedesátých letech minulého století při hledání ropy objeven zdejší pramen na brom, jód a fluor bohaté (a nepříliš voňavé) vody. Návštěvníci zde kromě jiného najdou kryté koupele, tři venkovní bazény a moderní wellness část se saunami, parními lázněmi a dalšími službami. Hostům slouží také moderní zážitkový bazén s měnícími se proudy a vířivými koupelemi. Ve formě koupelí je zalakarošská voda vhodná pro léčení pooperačních stavů, pro léčení nemocí pohybového ústrojí, pro rehabilitace a je účinná při léčení chronických gynekologických potíží, ale další aplikace zahrnují také dásňové spreje a uhlíkato-parafinové lázně.
Toliko alespoň velmi malá ukázka toho, co maďarské lázeňství nabízí. Komplexní přehled není možné na takto malé ploše přinést (a koneckonců ani během jediné studijní cesty získat), neboť v Maďarsku je k dnešnímu dni 22 měst a 62 obcí se statutem lázeňského místa. Za návštěvu, minimálně pro inspiraci či pro srovnání, jak k lázeňství přistupují jinde, maďarské lázně určitě stojí. Koneckonců nejsou přeci tak daleko…
Petr Manuel Ulrych
Foto: autor, Hungarian National Tourist Office – Photogallery, archiv