Letní kempy Ministerstva školství? Záměr dobrý, ale…

Snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání a podporu duševního zdraví u dětí, které ve školním roce 2020/2021 plnily povinnou školní docházku, v důsledku pandemie covid-19. Takový byl chvályhodný motiv Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pro vypsání dotace na realizaci letních „doučovacích kempů“. Věc má však řadu „ale“.

Na snížení nerovnosti v přístupu ke vzdělávání vyčlenilo MŠMT v první verzi svého projektu nazvaného „Letní kempy 2021″ rovných 100 milionů korun. Když úřad zjistil, jaký je o dotace zájem (přihlásilo se 400 zájemců), narychlo domluvil s Ministerstvem financí navýšení alokované částky na 270 milionů korun. A ministr školství Robert Plaga si pochvaloval, že letních kempů se bude moci během léta zúčastnit až 100 tisíc dětí. A to bezplatně. Zní to idylicky? Možná, v reálu ale projekt od samého počátku provází řada otazníků.

Vše na poslední chvíli

Z pohledu organizátorů těchto „doučovacích kempů“ bylo problematické už samotné načasování projektu. Výzva byla vyhlášena 6. dubna a zájemci museli žádosti podat do konce onoho měsíce. Projekty tak vznikaly v potu tváře. Přesto se nakonec našlo asi 400 zájemců, kteří stihli žádost podat. Z jejich řad ovšem zaznívala kritika načasování a také obavy, zda stihnou pro kurzy sehnat patřičně kvalifikované pracovníky. Podle podmínek musí být každý z takových kurzů zajištěn alespoň dvěma takovými pracovníky (učiteli, pedagogy, studenty pedagogických oborů apod.). A shánět personál pro prázdninové kurzy v průběhu května či června už zavání problémem. Stejně jako získávat pro kurzy frekventanty, totiž děti. Aby byla dotace přiznána, musel být každý kurz obsazen minimálně 15 dětmi. Pořadatelé měli z pochopitelných důvodů obavy – poukazovali na to, že kurzy by měly být určeny především dětem, které se neúčastnily distanční výuky, což jsou podle dosavadních zkušeností hlavně děti z rodin, v kterých rodičům na vzdělání potomků tolik nezáleží.

Nefér konkurence?

Výše zmíněná obava organizátorů se nakonec ukázala jako lichá. Podle zpráv, které prošly v uplynulých dnech tuzemským mediálním prostorem, se kurzy setkaly s velkým zájmem. V kontextu toho, že byly a priori koncipovány jako bezplatné, tato informace příliš nepřekvapí. Jenže to je z našeho úhlu pohledu další problematický bod tohoto projektu – ministerstvo jím de facto připravilo neférovou konkurenci pro pořadatele komerčních příměstských táborů, resp. klasických letních táborů jako takových. Na druhou stranu je asi pravda, že v době, kdy byly nabídky letních kempů zveřejněny, měla nejspíš většina rodičů klasické tábory pro své potomky zajištěny a zaplaceny.

Komerční provozovatelé mimo hru

Výše uvedení komerční organizátoři dětských pobytů nejsou z ministerského projektu letních kempů nadšeni ještě z dalšího důvodu. MŠMT se stalo terčem jejich kritiky kvůli tomu, že dotační výzva „Letní kempy 2021“ byla otevřena pouze žadatelům z neziskovému sektoru, zejména školám, spolkům, ústavům, nadacím, účelovým zařízením církví, střediskům volného času apod. Mezi oprávněnými žadateli byste ale marně hledali komerční subjekty a už vůbec ne cestovní kanceláře, které jsou ze zákona oprávněny svým klientům organizovat pobyty. Ve finále totiž mají letní kempy v mnoha případech podobu klasických, nikoli příměstských táborů. „V případě výzvy Letní kempy 2021 jsme aktivně žádali skrz asociace, aby byly cestovní kanceláře do výzvy zařazeny. Dokonce proběhlo mezi resortní jednání mezi MŠMT, MMR a oborovými asociacemi, kterého jsme se účastnili, kdy bylo konstatováno, že běžící výzvu nelze měnit, ale MŠMT bude na dalších výzvách více spolupracovat s MMR,“ vysvětluje Adam Gebauer z CK2, kterážto je jednou z cestovních kanceláří specializovaných na právě takovéto produkty. „Určitě jako cestovní kanceláře nyní chceme být možnými dodavateli služeb pro spolky, neboť příměstské tábory jsou další z našich činností a vyloučení z výzvy považujeme za nespravedlivé a diskriminační,“ zlobí se Gebauer.

Takto zaměřené cestovní kanceláře podle něj po dvou ztracených sezonách přicházejí o další příležitost jak pro vlastní vyškolené profesionály, instruktory, pedagogy volného času a vychovatele zajistit práci, která je jak šitá jim na míru. „Pokud nesmíme vydělat, smíříme se s tím, ale nesmíříme se s tím, že nemůžeme oprávněným lidem dát práci. To je zarážející. Mnohé školní cestovní kanceláře mají zpracovány vzdělávací programy, dokážou zajistit stravovací služby, dopravu, vstupenky, sportovní aktivity apod.,“ říká Gebauer. Vyloučení specializovaných cestovek z okruhu oprávněných žadatelů u zmiňovaného projektu je podle jeho slov nesrozumitelné, zvláště pokud jsou v jejich nabídce sportovní, teambuildingové a adaptační kurzy, které přesně řeší vzniklou problematiku rozpadu sociálních vazeb, ztráty radosti ze sportu a pohybu. „Byli bychom tedy velmi rádi, kdyby MŠMT začalo školní cestovní kanceláře vnímat jako partnery a součást vzdělávacího a výchovného procesu,“ uvádí Adam Gebauer a dodává, že podobný obrat se podařil u ubytovatelů škol v přírodě – pro ty nyní dle jeho slov většinu pobytů zajišťují právě cestovní kanceláře a odvádějí tu dlouhé roky dobrou a prospěšnou práci. Letní kempy jsou v tomto ohledu již uzavřenou kapitolou, zraky komerčních organizátorů příměstských táborů a podobných akcí se ale upínají k podzimu, kdy má dorovnávání rozdílů ve vzdělávání probíhat formou adaptačních pobytů. Ministerstvo školství pro tyto účely vyčlenilo 250 milionů korun, jimiž chce posílit rozpočty škol. Alespoň takto citovala na začátku června ministra Plagu televizní stanice CNN Prima News. Svěří školy organizaci adaptačních kurzů profesionálům, nebo vše pořeší vlastními silami? Budeme se o to zajímat…