Tradiční kuchyně a pokrmy samotné jsou dnes velmi diskutovanou tématikou s obecnou snahou udržet, a dokonce i dále rozvíjet kulturní dědictví předchozích generací s cílem neztratit kontinuitu s kořeny naší kultury, připomínat si tradice, zvyky, dovednosti, umění a způsoby života našich předků, inspirovat se jimi a lépe jim porozumět. Někde na pozadí našich myšlenek víme, že porozumíme-li lépe našim kořenům, porozumíme lépe možná i sami sobě.
Vysoká škola hotelová v Praze se společně s dalšími výzkumnými pracovišti v České republice aktuálně podílí na řešení národního výzkumného projektu s názvem „Kulinární dědictví českých zemí: paměť, prezentace a edukace“ (ve zkratce Kuliděd; č. projektu: DG18P02OVV067) podporovaného Ministerstvem kultury ČR, a to v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II). V rámci tohoto projektu dochází mimo jiných také k identifikaci tradičních pokrmů jednotlivých regionů České republiky, a to na základě ověřených výzkumných metod s vysokou mírou kritičnosti. Vedle této identifikace tradičních pokrmů je pozornost zaměřena mimo jiných také na výskyt a význam těchto pokrmů v rámci realizace jednotlivých typů gastronomických eventů konaných v jednotlivých regionech České republiky.
Samotné zařazení pokrmu jako tradičního je relativně komplikovanou záležitostí, při které je nutné respektovat řadu faktorů, mezi které patří například migrace obyvatel v historii dané země a regionu, přírodní podmínky daného regionu, obchodní a politické vlivy okolních zemí (a to nejen v příhraničních regionech) a podobně. Ve světle toho se pak může například venkovská tradiční kuchyně jevit v rámci tradic a kulinárního dědictví jako podstatně lépe uchopitelná než například kuchyně měšťanská. I přes všechny tyto otazníky je možné s relativně vysokou mírou validity poukázat na vlastnosti a produkty tradiční kuchyně jednotlivých českých regionů.
V případě Plzeňska tak můžeme mezi tradiční pokrmy řadit například tzv. rozpeky, lepenici, vošouchy, chlupaté knedlíky (tzv. modráky) v kombinaci s tradičním křimickým zelím, cihly a řadu dalších. Rozšíříme-li svůj pohled také dále od města Plzně směrem na jih nebo jihozápad, shledáme se například s báčem, rýplem, točem, kucmochem, mětánkami, pučálkou, maltošněmi, chodskými koláči, štercem, uhlířinou, hnětánkami a řadou dalších.
V rámci jedné z výzkumných sond realizovaných na VŠH proběhl průzkum postojů obyvatel Plzeňského kraje k tradičním pokrmům Plzeňska, kterého se zúčastnilo více než 300 osob a v rámci kterého se identifikovaly jejich postoje ke konzumaci a udržitelnosti tradičních pokrmů jejich regionu. Více než 90 % respondentů uvádělo, že tradiční pokrmy zařazují do své domácí stravy a více než 60 % uvedlo, že je konzumují také v rámci nabídek místních restaurací. Je jasné, že i zde to souvisí s otázkou, co vlastně za tradiční pokrmy považujeme. Důvody vedoucí ke konzumaci a upřednostňování nebo naopak potlačování tradičních pokrmů, by mohly být spíše námětem pro jiný článek, dále se jimi zde tedy zabývat nebudeme.
Zajímavější je teď pro nás ovšem otázka, jakou vazbu má tradiční kuchyně regionu na cestovní ruch? Náznak části odpovědi byl již položen v samotném úvodu tohoto článku. Dle celé řady aktuálních průzkumů souvisejících se změnami chování jednotlivých segmentů účastníků cestovního ruchu, s jejich požadavky a prioritami se ukazuje stále větší důraz kladený na autentičnost produktů, unikátnost zážitků, poznávání příslušné kulturní identity regionu, a to včetně jejích kulinárních tradic a zvyků.
Jedním z účinných nástrojů zpřístupnění a prezentace kulinárního dědictví daného regionu jsou také gastronomické eventy, které mohou být součástí produktu dané destinace. Existuje mnoho různých typů gastronomických akcí zaměřujících se nejen na různé typy produktů, ale také na relativně odlišné primární cíle, jako například podpora činnosti gastronomických podniků různých typů, zvýšení úrovně povědomí o tradičních surovinách a produktech (vč. tradičních pokrmů) regionu, snaha o udržení místních zvyků a tradic, porovnání vlastností konkrétních produktů, případně schopností různých skupin i jednotlivců (soutěže a výstavy) a řada dalších. Není předmětem tohoto článku tyto eventy dále kategorizovat nebo se více zabývat jejich vlastnostmi.
V Plzeňském kraji stejně jako v dalších krajích je těchto eventů, pokud tedy z pochopitelných důvodů pomineme roky 2020 a 2021, značné množství a jejich výskyt do roku 2019 rapidně rostl. Ne zcela uspokojivou zprávou z pohledu tohoto článku je fakt, že regionální tradiční kuchyně a pokrmy hrají na těchto eventech spíše minoritní roli, a to i v případech, kdy daný event na tyto tradice alespoň částečně poukazuje. Díky řadě průzkumných sond realizovaných v rámci zmíněného projektu týkajících se nabídky jednotlivých gastronomických stanic sledovaných eventů, existují data popírající větší vliv tradiční kuchyně v rámci realizace daných akcí. Ilustrujícím, a ne jistě ojedinělým příkladem této situace, může být například jediná nabídka rybích pokrmů na jedné nejmenované gastronomické slavnosti hlásící se k „hodování“ v prostorách významného českého historického sídla, která sestávala z bujabézy a ústřic, jež doplňovala šumivým proseccem.
Určitým zdrojem inspirace garantů a organizátorů gastronomických eventů by mohla být data svědčící o vysokém očekávání návštěvníků gastronomických eventů týkající se právě tradičních pokrmů, a to právě ve vazbě na výše zmíněné obecné trendy v chování a preference účastníků cestovního ruchu. Z výše zmíněné konkrétní průzkumné sondy týkající se postojů obyvatel Plzeňského kraje k tradiční kuchyni mimo jiných také dále vyplynulo, že lidé vnímají propojení kulinárních tradic s gastronomickou akcí v daném regionu za velmi podstatné a téměř přirozené.
Je dosti pravděpodobné, že nejen vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, budou během restartu těchto akcí kulturní, a tedy i kulinární tradice respektovány ve větší míře. I díky nim totiž udržíme zmiňovanou kontinuitu s kořeny naší bohaté a inspirující kultury a uvědomíme si souvislosti, které nám mohou dále pomoci v našem dalším společenském i osobním rozvoji.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
