Jak nás vnímají Rusové?

Seminářem s tímto názvem obohatila agentura CzechTourism doprovodný program letošních veletrhů GO a REGIONTOUR v Brně. Vedoucí Odboru výzkumů, trendů a inovací Mojmír Mikula během semináře seznámil účastníky s výsledky nedávného unikátního výzkumu, který pro CzechTourism zrealizovala agentura Stem/Mark a který měl za cíl definovat profily potenciálních turistů v návaznosti na marketingová témata propagace Česka jako zajímavé turistické destinace a zjistit, jak turisté vnímají značku Česká republika.

Výzkum potvrdil, že Rusové k nám nejspíš nepřijedou trávit svoji hlavní dovolenou, komunikační aktivity by se tedy měly zaměřit na ty, kteří podnikají dvě či více dovolených ročně. Těchto osob je ve sledované populaci asi 20 procent, nejčastěji se jedná o obyvatele Severozápadního či Centrálního regionu.

Hlavními zdroji informací o zemi, kterou se Rusové chystají navštívit, jsou turistické informační portály na internetu a „šeptanda", tedy sdělení známých, příbuzných či přátel. To dává České republice konkurenční výhodu, neb u ruských návštěvníků Česka převládá vysoká míra spokojenosti. „Úroveň této spokojenosti se vymyká všem dostupným bench­markům a mohla by se tak stát jedním ze základních kamenů komunikace České republiky na ruském trhu," uvedl Mikula. Je užitečné využít, resp. nějakým způsobem podpořit tuto skutečnost. Je třeba angažovat ruské turisty s pozitivními zkušenostmi z návštěvy Česka do role ambasadorů a vytvořit jim jakousi platformu pro sdílení pozitivních zážitků s potenciálními návštěvníky – ať již formou sociálních sítí nebo soutěží.

Vnímání České republiky

Možná to bude pro někoho překvapivé, ale jednoznačná první asociace Rusů s Českou republikou je pivo. S odstupem se pak objevuje Praha, památky a architektura. Téměř 1/4 dotázaných nebyla schopna uvést žádnou asociaci. Česko je přitom podle Rusů země, která má zachovalé historické památky jedinečné hlavní město a příjemnou atmosféru.

Z hlediska turistické atraktivity je pro Rusy Česko srovnatelné s Německem. Na dalších místech se objevuje Francie, Itálie či Rakousko – tedy státy, které by Rusové nejraději navštívili. Výjimečnost Česka ale spočívá v image „pohádkovosti", země je také vnímána jako útulná, s poklidnou atmosférou a jako země, kde je mnoho zajímavého k vidění. Oceňována je jazyková blízkost či bezpečí. Na druhé straně je prý turistický potenciál Česka omezen tím, že nemá skutečně exotickou nabídku a že je vnímáno jako země pro poznávací, nikoli odpočinkovou turistiku. V důsledku to znamená, že Česko je v myslích ruských turistů „zapsána" jako místo krásné a příjemné, ale poněkud nudné. Tj. jako destinace, jakou vyhledávají hlavně starší a intelektuálně založení lidé. Starší generace oceňuji poklidnou atmosféru, snadné dorozumění a bezpečnou situaci. Mladí ale postrádají zábavu, silné dojmy a zážitky. Překážkou cesty do České republiky je ve většině případů vízum. Překvapivý se může zdát fakt, že Česko je v podvědomí Rusů zapsáno jako drahá země, o níž je jen malá povědomost mezi lidmi.

Informovanost o České republice

Česká republika je podle výsledků výzkumů v Rusku málo medializována, a to jak jako turistická destinace, tak i obecně. Respondenti si stěžují, že mají nedostatek informací o situaci u nás, neboť v běžných zpravodajských médiích se Česko téměř nevyskytuje. Informovanost o Česku je tedy spíše povrchní, ale nikoli horší, než o jiných evropských zemích. Podle Mikuly je založena na školních vědomostech a různých „turistických klišé" typu „stověžatá Praha" apod. U starší generace je založena na zkušenostech z dob socialismu. Informovanost mladší generace je dost různorodá; nepotvrzuje se prý předpoklad, že mladí lidé o Česku vědí velmi málo. Ve všech cílových skupinách hrají významnou roli doporučení přátel a kolegů nebo doporučení vyzkoušené turistické kanceláře. Mezi médii má největší význam internet.

V reklamním prostoru je Česko zastoupeno převážně reklamou piva. Respondenti si často asociu­jí reklamy na české produkty s oficiální propagací České republiky. „Využijme toho v komunikaci," nabádal na semináři Mikula. „Jestliže je Česko nositelem pozitivních emocí, mohla by být snaha o doopravdy řízené zakomponování propagace destinace do komerčních reklam velmi úspěšnou pro obě strany – jak pro Českou republiku, tak pro produkt," uvedl. Jako příklad uvedl reklamu na pivo, která je spojena s pozitivními asociacemi. Reklama na Česko jako destinaci obvykle příliš dobře nefunguje. Reklama propojující pivo jako český výrobek pak podle Mikuly bude fungovat velmi dobře.

Návštěva v Česku

Pětina respondentů má zkušenosti s návštěvou Česka, z nich třetina dokonce opakovanou. Návštěva Česka souvisí s věkem i vzděláním, čím jsou vyšší, tím častěji respondenti uváděli, že naši zemi navštívili. Důvodem návštěvy byla nejčastěji touha vidět pěknou zemi, pěkné město. V Česku strávili návštěvníci cca 1 týden. Většina návštěvníků přijela se známými či přáteli. Polovinu návštěvníků Česká republika příjemně překvapila (architekturou, památkami, pohostinností a čistotou), druhé polovině splnila očekávání, pouze zanedbatelná 4 procenta překvapila nepříjemně (nepříjemnými lidmi). Asi 80 procent těch, kteří Česko navštívili, by se sem rádo vrátilo.

Výzkum ukázal, že ruští potenciální návštěvníci by velmi přivítali existenci českých incomingových cestovních kanceláří v Rusku. Považovali by je za spolehlivější a fundovanější než kanceláře ruské.

Pouze 10 procent dotázaných návštěvníků nenavštívilo Prahu ani Karlovy Vary, ale jiná místa v Česku. Naopak, jen Prahu anebo Karlovy Vary navštívilo téměř 60 procent ruských turistů. Karlovy Vary mohou zůstat největším motivátorem pro návštěvu Česka, ale je třeba podpořit „vývoz" ruských turistů z těchto destinací do jiných.

Lázeňství

Asi 18 procent Rusů má zkušenost s léčebným a 3 procenta s wellness pobytem. Zkušenost s léčebným pobytem se logicky úměrně zvyšuje s věkem. Více než polovina lidí, kteří absolvovali léčebný pobyt, jej strávila v Rusku, dále v Česku nebo na Ukrajině. Ti, kteří vyzkoušeli wellness pobyt, byli nejčastěji v Rusku nebo v Turecku, na Ukrajině či v Česku. Za účelem léčebného/wellness pobytu by respondenti jeli právě do Česka, protože nabízí jedinečné léčebné podmínky (bahno, sůl, vodu), v českých lázních očekávají pěknou přírodu, počasí, kvalitní servis a pohostinnost. Problémem českých lázní by podle názoru respondentů snad mohla být jen vysoká cena. Pokud by peníze nehrály roli, pro svůj léčebný/wellness pobyt by si téměř polovina respondentů vybrala Českou republiku. Konkrétní místo při plánování léčebného/wellness pobytu si Rusové vybírají spíše podle toho, jaké nemoci se tam léčí, než podle atraktivity lázeňské destinace.

Vízová problematika

Zhruba 70 procent Rusů si zařizovalo turistické vízum do Česka přes zprostředkovatele, např. přes cestovní kancelář, 10 procent osobně na konzulátu a zbytek využil schengenské vízum. Nejvíce zkušeností s osobním vyřízením víz mají respondenti na moskevském konzulátu. Vyřízení více než 90 procent žádostí o vízum proběhlo hladce, bez administrativních či organizačních komplikací. V procesu vyřizování turistických víz do Česka je podle názoru Rusů třeba změnit zejména čekací dobu, která se jim zdá příliš dlouhá. Lidé by přivítali také omezení počtu předkládaných dokumentů a snížení poplatků. Třetina lidí je přesvědčena, že vyřizování víz funguje bez problémů a že nevyžaduje žádné změny.

V rámci výzkumu byl definován ekonomický přínos ruských turistů. Ukázalo se, že průměrný ruský turista v Česku utratí 2 300 Kč za den (bez nákladů na dopravu a předem placené ubytování) a stráví u nás sedm dní. Ročně k nám podle odhadů přicestuje půl milionu ruských turistů, výše jejich útrat na našem území proto dosahuje asi 8 mi­liard korun. Z výzkumu dále vyplynulo, že dalších 16 procent Rusů Česko dosud nenavštívilo, ale rádo by tak učinilo během příštích pěti let. Vadí jim však vízová povinnost. Podle propočtů agentury CzechTourism utratili tito turisté v České republice minimálně 20 miliard korun. V reakci na tato čísla publikovaná týdeníkem Ekonom český velvyslanec v Rusku Petr Kolář uvedl, že čeští konzulové v Rusku vydali loni rekordní počet schengenských víz – téměř 340 000 (Moskva 279 815, dalších téměř 60 000 pak konzuláty v Petrohradě a Jekatěrinburgu). Více víz podle něj v Rusku udělují jen zastupitelské úřady Finska, Španělska, Itálie a Řecka. Velvyslanec uvedl, že české zastupitelské úřady vycházejí ruským občanům při udělování víz maximálně vstříc. Je například vyžadován minimální seznam nezbytných dokumentů, který se příliš neliší od ostatních schengenských úřadů v místě působnosti. Ve srovnání s minulými roky se prý loni snížila průměrná doba vyřízení víza o dva dny na současných čtyři až pět dnů.

-pmu-