Jak dopadl covid na vinaře a jejich podnikání?

Odpovědi na tuto a související otázky přinesl průzkum, který po první vlně pandemie covid-19 dle zadání Vinařského fondu zpracovala agentura FOCUS – Marketing & Social Research. Na následujících řádcích přinášíme výběr z výsledků tohoto šetření. Pozornost jsme pochopitelně věnovali zejména otázkám spojeným s vinařskou turistikou.

Zmapovat dopady epidemie covid-19 a souvisejících vládních opatření na vinaře v ČR a jejich podnikání. Zjistit, jak epidemie postihla naše vinaře, a zmapovat problémy, se kterými se nyní potýkají. A v neposlední řadě také identifikovat potřeby tuzemských vinařů v době. To byly hlavní cíle výzkumu mezi 476 tuzemskými vinaři, který byl proveden v červenci a srpnu loňského roku.

Výsledky ukázaly, že pandemie covid-19 a opatření k jejímu zmírnění se do tuzemského vinařství promítly výrazným způsobem. Dopady epidemie pocítila většina tuzemských vinařů (91 %). 37 % účastníků výzkumu bylo dle svých názorů postiženo výrazně, 34 % středně silně a 29 % žádné či jen malé postižení. Hůře přitom byla postižena vinařství provozující gastro zařízení (56 % výrazně postiženo), ubytovací zařízení (42 % výrazně postiženo) a pochopitelně také ta, která alespoň část své produkce prodávají prostřednictvím segmentu HoReCa (79 % postiženo, z toho 42 % výrazně). Vinařství, která mají hotely a restaurace jako svůj hlavní prodejní kanál, byla postižena dokonce z 89 %, z toho 62 % výrazně. „Míra výrazného postižení podniků také vzrůstá společně s rostoucím podílem vinařské turistiky na příjmech vinařství – podniky, u kterých příjmy z vinařské turistiky tvoří více než 50 či 75 % jejich příjmů, jsou dopady epidemie covid-19 postiženy výrazněji,“ píše se v závěrečné zprávě z průzkumu.

A jak konkrétně dopadla protiepidemická opatření na provoz vinařství? Ti respondenti, kteří byli dle svého názoru postiženi výrazně, nejčastěji uvedli, že konkrétně došlo k (výraznému) poklesu odbytu a prodejů vína (75 %). Lichá se tedy ukazuje představa, že Češi strávili uplynulý rok zavření doma v alkoholovém opojení. Ostatně tuto konstrukci boří nejen citovaný průzkum mezi vinaři, ale třeba i data Českého svazu pivovarů a sladoven – podle těch jsme loni jako národ vypili nejméně piva na hlavu za posledních šest desítek let. Ale zpět k dopadům covidu na vinaře. Průzkum potvrdil, že do vinařství přestali jezdit zákazníci a zastavila se i vinařská turistika – tyto dopady hlásila téměř třetina respondentů (32 %). Stejně velká skupina účastníků průzkumu pak uvedla, že museli uzavřít své sklepy, vinotéky nebo provozovaná gastro či ubytovací zařízení (32 %). V důsledku protiepidemických opatření též došlo ke zrušení degustačních či jiných vinařských akcí, na kterých se prodává víno (28 %). Každý desátý respondent zmínil pokles odbytu v segmentu horeca (12 %) a ve vinotékách (9 %). Všechny uváděné negativní důsledky protiepidemických opatření mají pochopitelně zřetelné finanční konsekvence.

Výše popsané trendy pochopitelně nezůstaly bez reakce. Nejčastěji vinaři pod vlivem okolností museli hledat nové distribuční kanály pro prodej svého vína (46 %). Toho jsme ostatně svědky i sami – podobně jako v dalších oborech i v prodeji vína vzrostl počet e-shopů. Jen pro ilustraci – vlastní e-shop mělo v době průzkumu 38 % všech dotazovaných vinařů. A nejen to, vinaři začali také hledat další online cesty, jak své prodeje podpořit. Jedním ze zajímavých fenoménů doby covidové jsou třeba online degustace. Těm se věnujeme v samostatném článku, který najdete zde.

Víc než třetina účastníků průzkumu musela změnit svoji prodejní strategii (36 %), téměř třetina pak zavřít provoz či jeho část (32 %). Mnozí také sáhli po podpůrných programech typu Antivirus, COVID apod. (31 %). Část respondentů připustila i cenovou reakci – bezmála čtvrtina loni častěji prodávala víno v cenových akcích, pětina přistoupila ke snížení ceny vína (20 %).

Dotazovaní vinaři byli poměrně skeptičtí, pokud jde o eliminaci ztrát. Nadpoloviční většina nevěřila, že by se jim podařilo vzniklé ztráty do konce loňského roku eliminovat (57 %), optimističtější byla v tomto ohledu třetina podniků. Zopakujme ale, že průzkum byl realizován po první z dosavadních tří vln pandemie. Ve střednědobém horizontu se pak očekávání vinařů ukázala jako převážně pozitivní – většina respondentů vyjadřovala optimismus (68 %), skeptická byla pouze desetina dotázaných. Obavy měli vinaři nejčastěji z další vlny epidemie a souvisících omezení (85 %), problémů s cash flow (70 %), nízké poptávky na straně zákazníků (70 %), zdražování energií, nájmů či jiných důležitých vstupů (68 %), nedostatečné podpory státu poté, co uvolní všechna protiepidemická opatření (67 %), velkého přebytku zásob, který bude problémem pro nový ročník (64 %) a nutnosti snížit prodejní ceny vína (60 %).

A co by vinařům pomohlo? Respondenti se ukázali jako poměrně pragmatičtí – podle průzkumu většina z nich neočekávala výraznou pomoc ze strany státu či jiných institucí. Přesto by ji uvítali. Z konkrétních opatření by mělo z jejich pohledu jít především o podporu vinařské turistiky – 70 % by takovou pomoc uvítalo rozhodně či spíše, z toho 32 % rozhodně. Z výsledků vyplývá, že největší část účastníků průzkumu by uvítala pomoc formou větší propagace českých a moravských vín, případně propagací či podporou jednotlivých oblastí či míst.

Vedle podpory vinařské turistiky by vinaři ocenili vyšší podporu tuzemských vín v distribučním kanálu horeca (65 %, 27 % rozhodně ano), pomoc s reklamou a propagací jejich značky / podniku v době po epidemii (61 %, 21 % rozhodně ano), podporu zaměstnanosti ve vinařských oblastech (60 %, 19 % rozhodně ano) a také vyšší podporu tuzemských vín v maloobchodě (54 %, 26 % rozhodně ano).

Jaká byla realita?

Jak bylo uvedeno, průzkum Vinařského fondu byl proveden po první vlně covidu. V té době samozřejmě nikdo netušil, že přijdou ještě minimálně další dvě. O ohlédnutí za realitou uplynulých měsíců jsme proto požádali ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce. Ten uvedl: „Rozvolnění v létě roku 2020 mnohým vinařů výrazně pomohlo a návštěvnost i následný prodej vín se takřka přiblížil normálu. Nicméně dramatické zhoršení epidemiologické situace od září znamenalo další propad prodejů, a i když konec roku trochu pomohl stejně, byl propad zejména u menších a středních vinařství, která realizovala svůj prodej prostřednictvím gastronomických zařízení, velmi značný. Dopad na vinařskou turistiku, zejména ve zmiňovaném období od září do konce roku byl samozřejmě fatální.“

Účastníci průzkumu volali mj. po vyšší podpoře vinařské turistiky. V redakci nám není známo, že by například národní turistická centrála připravovala speciální kampaň na pomoc vinařům. Podpora vinařské turistiky je ostatně jednou z činností, kterým se věnuje právě Vinařský fond. Proto jsme se zajímali o to, má-li tato instituce v plánu nějaké konkrétní marketingové aktivity, jež by podpořily vinařskou turistiku. „Bohužel v této době ještě nevíme, jak bude pokračovat rozvolňování, ale doufáme, že v létě bude již možné tyto aktivity v co nejširší míře pořádat a tedy i naše každoroční podpora padne na úrodnou půdu,“ odpověděl na náš dotaz Jaroslav Machovec. „Materiály podporující tuto oblast jsou již rozvezeny na místní TIC a chystáme i komunikační kampaň včetně zapojení televizního spotu pro podporu všech aktivit. Pořadatelé různých aktivit podporujících vinařskou turistiku podali žádosti o podporu na Vinařský fond a bylo jim v celé řadě vyhověno,“ vysvětlil. Ohledně budoucnosti enoturismu je ředitel Vinařského fondu optimistický: „Jsem přesvědčen, že jakmile to situace umožní, lidé do našich krajů přijedou a vnímáme to pozitivně i z jejich deklarovaného zájmu. Vinaři a vinařská zařízení jsou na ně připravena a všichni se těší na návštěvu lidí z celé naší republiky a bude-li to možné i ze zahraničí.“