Cestovní ruch v některých lázeňských místech ČR (II.)

Na následujících řádcích přinášíme dokončení článku o projektu realizovaném v rámci Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu, jenž si kladl za jeden z cílů zmapovat názory obyvatel k přínosu lázeňství pro cestovní ruch ve vybraných lázeňských místech a zjistit postoje samosprávy k problematice lázeňství a její vazby na cestovní ruch.

V minulém vydání jsme skončili u porovnání sezonality, tedy míry rovnoměrnosti návštěvnosti lázeňských míst v průběhu celého roku. Následně bylo zjišťováno, jak dlouho se respondenti zdrží v daném místě. Cizincům byla navíc položena otázka, jak dlouho se zdrží tentokrát v České republice. Nejdelší průměrná doba pobytu tuzemských návštěvníků byla zjištěna v Klimkovicích (21,6 dne). Získaná hodnota odpovídá skutečnosti, že respondenty v daném místě byli výhradně lázeňští hosté (100 %), výzkumu se zde nezúčastnil žádný turista ani výletník. Nejdéle se zdrží cizinci v Mariánských Lázních (průměrně 13,7 dne). Zajímavý je údaj pro Třeboň s průměrem pro domácí návštěvníky 13,3 dne, kdy respondenti – lázeňští hosté tvořili pouze 39 %. Z uvedené hodnoty vyplývá, že důvodem návštěvy tohoto města pro tuzemské hosty není jen lázeňský pobyt, ale rovněž dovolená mimo lázeňská zařízení. Celkový průměr pobytu návštěvníků všech sledovaných lázeňských míst byl téměř 12 dnů, i když je třeba respektovat, že k přesnějšímu údaji bychom potřebovali znát celkový počet návštěvníků (tedy nejen lázeňských hostů) v jednotlivých místech za rok, a tyto údaje nejsou k dispozici.

Průměrně 88 % návštěvníků je ubytováno přímo v lázeňském místě. To se samozřejmě týká i turistů. Nejvíce, tj. sto procent nebo 99 % vícedenních návštěvníků bylo ubytováno přímo v místě v Darkově, Karviné, Klimkovicích a Teplicích nad Bečvou, nejméně v Klášterci nad Ohří (59 %). V Klimkovicích bylo 100 % návštěvníků ubytováno přímo v lázeňském zařízení. Vysoké procento ubytování přímo v lázních se týkalo i dalších malých lázeňských míst (Bludov, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Mšené-lázně, Ostrožská Nová Ves). V hotelu je největší podíl návštěvníku ubytován v Janských Lázních (34 %). Oblíbeným typem zařízení pro ubytování v Třeboni jsou penziony (31 %), v Karviné je jedna pětina návštěvníků ubytována v soukromí. V Janských Lázních jsou také oblíbené kempy (23 %). U známých a příbuzných se relativně nejčastěji ubytovávají návštěvníci Poděbrad (12 %).

Při takovýchto průzkumech se tradičně pokládá otázka „Jak a s kým cestujete?". V průměru jsou výsledky vždy stejné. ­Důvodem pro položení otázky byl záměr porovnat rozdíly mezi jednotlivými lázeňskými místy. Proti jiným průzkumům je výrazně vyšší podíl „cestuji sám", protože do lázní se za léčbou jezdí nejčastěji individuálně (49 %). Druhá skupina návštěvníků jezdí obvykle s rodinou nebo přáteli (46 %). Skupinové zájezdy do lázeňských míst nejsou příliš populární ani obvyklé (5 %). Stejně jako ve všech obdobných průzkumech dominuje doprava autem. Relativně vysoký podíl zaujímá doprava autobusem (myšleno veřejnou dopravou) nebo vlakem (31 %), protože lázeňským hostům se většinou nevyplatí brát s sebou na tak dlouhý pobyt auto. Za povšimnutí stojí 20 % respondentů, kteří přijeli do Velkých Losin skupinovým zájezdem, a 12 % do Janských Lázní a Třeboně, neboť jde o důležité turistické destinace. Do Mšeného-lázní se asi těžko návštěvníci dostávají jinak než autem (88 %). Do Karviné přijelo nejvíce respondentů vlakem (46 %), protože se lázeňské místo nachází na frekventované železniční trati.

Jedním z cílů výzkumu bylo posoudit kvalitu služeb poskytovaných jak pro návštěvníky, tak i pro lázeňské hosty. Respondenti posuzovali celou řadu služeb s tím, že svůj subjektivní pocit klasifikovali (obdobně jako ve škole) známkou 1 až 5. V tabulce 9 (při číslování tabulek navazujeme na první část článku otištěnou v minulém vydání, pozn. red.) jsou uvedeny průměrné známky pro jednotlivé kategorie a pro jednotlivá lázeňská místa. Na první příčce se umístily Teplice nad Bečvou, které měly nejnižší známku pouze ve čtyřech kategoriích z 12, ale známky byly velmi vyrovnané. Na druhém místě se umístilo Mšené-lázně, které mělo nejnižší známku v celkem 9 katego­riích, ale lidé byli nespokojení s nabídkou dalších atraktivit pro návštěvníky mimo lázně a s možností nákupu v místě. Na třetím místě byly Velké Losiny – prvenství sice nezískaly ani v jedné kategorii, ale hodnocení v jednotlivých kategoriích je velmi vyrovnané. Průměrně nejhoršího hodnocení dosáhla lázeňská místa Bludov a Klimkovice, jejichž návštěvníci jsou nespokojeni s kvalitou ubytování, stravování a s nabídkou dalších atraktivit pro návštěvníky mimo lázně. Bludov dosáhl nejhorší hodnocení ve třech kategoriích, a to informační služby pro návštěvníky a lázeňské hosty a také nabídka trávení volného času – sport, kultura a možnosti nákupu. Podle našeho názoru je možné považovat za dobré hodnocení hodnoty do cca 1,9. Lázeňská místa by se měla zaměřit na ty oblasti, jejichž hodnocení bylo horší než 2.

Tab. 9 – Kvalita služeb

Z hlediska poskytovaných služeb dosáhly v průměru nejlepšího hodnocení lázeňské nebo wellness procedury (1,5) a stejného ocenění se dostalo i personálu lázeňských zařízení (1,5). Dále návštěvníci ocenili prostředí pro odpočinek a relaxaci. Nejčastěji kritizovali nedostatečnou nabídku možností pro trávení volného času (2,1), nabídku atraktivit pro návštěvníky mimo lázně (2,2) a nedostatečnou možnost nákupů v lázeňských místech (2,5).

V tabulce 10 jsou uvedeny údaje týkající se průměrné vzdálenosti místa bydliště respondenta od lázeňského místa. Lázeňská místa jsou seřazena podle průměrné vzdálenosti místa bydliště návštěvníka od obce, která byla předmětem výzkumu. Průměrná vzdálenost nepřímo charakterizuje, zda jde o regionální, nadregionální či zahraniční klientelu. Průměrné vzdálenosti od bydliště se pohybují od 238 km pro Mariánské Lázně po 44 km v případě Mšeného-lázní. Průměrná vzdálenost je jedním z kritérií hodnocení atraktivity jednotlivých lázní. Vedle Mariánských Lázní lze považovat za velmi atraktivní ještě Třeboň, Karvinou a Konstantinovy Lázně. Překvapením je průměrná vzdálenost bydliště návštěvníků od lázní Poděbrady pouze 83 km.

Tab. 10 – Vzdálenost od místa bydliště

V tabulce 11 jsou uvedeny průměrné výdaje návštěvníků při pobytu v jednotlivých lázeňských místech. Největší průměrné denní výdaje mají návštěvníci Mariánských Lázní (asi 2 800 Kč). Druhou skupinu tvoří lázeňská místa, kde návštěvník utratí denně od 1 500 do 1 000 Kč. Sem patří Klášterec nad Ohří, Karviná, Konstantinovy Lázně, Mšené-lázně, Teplice nad Bečvou a Velké Losiny. Zajímavé, je, že i když je lázeňské místo Třeboň druhé nejatraktivnější ze zkoumané skupiny, návštěvník utratí průměrně denně jen 750 Kč.

Tab. 11 – Průměrná útrata

Souhrn a závěry

• O výhodách a nevýhodách přítomnosti lázní v místě měli nejlepší znalosti obyvatelé Janských Lázní a nejhorší v Mšeném-lázních.
• O přínosu lázní pro město jsou nejvíce přesvědčeni obyvatelé Klimkovic a nejméně obyvatelé Bludova.
• Největší rozsah přínosu lázní pro město si uvědomují obyvatelé Třeboně, nejméně obyvatelé Ostrožské Nové Vsi a Teplic nad Bečvou.
• S ohledem na velikost obce se obyvatelé setkávají s návštěvníky nejčastěji v Janských Lázních a v Teplicích nad Bečvou, nejméně často obyvatelé Hodonína a Bludova.
• Na tom, co by se mělo udělat pro zvýšení atraktivity lázeňských obcí, se celkem shodují všichni respondenti: zlepšit pořádek v obci a její vzhled, dále zlepšit stav komunikací a veřejných prostranství; teprve na třetím místě doporučují vydat nějaké propagační materiály.
• Poměr lázeňských hostů a dalších návštěvníků lázeňských obcí se výrazně liší, kdy je průměrně 58 : 42 ve prospěch lázeňských hostů, ale např. v Janských Lázních je to pouze 20 % lázeňských hostů, v Mariánských Lázních 37 % a v Třeboni 39 %.
• Důvodem návštěvy nejsou jen lázně, ale např. ve Velkých Losinách tráví 30 % respondentů dovolenou. V Klášterci nad Ohří je již poměr lázeňských pacientů a wellness klientely stejný (18 %). V Janských Lázních se vyskytuje velké množství jednodenních výletníků (74 %).
• Návštěvníci se nejčastěji opakovaně vrací do Klášterce nad Ohří, Konstantinových Lázní a do Hodonína, nejméně často do Velkých Losin.
• Většinu lázeňských míst trápí vysoce nerovnoměrné rozložení návštěvníků v průběhu celého roku. Nejhorší situace je v Bludově, Janských Lázních, Mšeném-lázních a Darkově, nejlepší situace je ve Slatinicích, Hodoníně a Teplicích nad Bečvou.
• Nejdelší průměrná doba pobytu je tam, kde převažují pouze lázeňští hosté. V Klimkovicích je to průměrně téměř 22 dnů. Z míst, která jsou i významnými turistickými centry, jsou na tom dobře Mariánské Lázně a Třeboň.
• U lázeňských míst převažuje ubytování přímo v místě (průměr 88 %). Tento údaj se však týká jenom osob, které zde pobývají na více dnů.
• Struktura ubytovacích zařízení je v jednotlivých místech velmi rozdílná. Zdaleka ne všude převažuje ubytování v lázeňském zařízení, kdy lázeňští hosté mohou tvořit také jen 20 % návštěvníků. V malých lázních převažuje ubytování přímo v lázeňských zařízeních, ale např. v Třeboni je 31 % vícedenních návštěvníků ubytováno v penzionech, v Janských Lázních 23 % v kempu.
• V porovnání s průzkumy prováděnými v turisticky atraktivních místech je podíl těch, kteří cestují sami, výrazně nižší. V tomto výzkumu je jich v průměru celá polovina, z čehož do Slatinic přijede samo 85 % návštěvníků.
• Podíl těch, kteří přijeli autem, je v porovnání s dalšími turistickými cíli menší. Dokonce 31 % přijede do lázeňského místa veřejnou dopravou (autobus, vlak).
• Z pohledu vnímání kvality se na první příčce umístily Teplice nad Bečvou. Na druhém místě se umístilo Mšené-lázně, na třetím místě Velké Losiny. Průměrně nejhorší hodnocení dosáhly Bludov a Klimkovice.
• Z hlediska poskytovaných služeb dosáhly nejlepší hodnocení lázeňské nebo wellness procedury a stejného ocenění se dostalo i personálu lázeňských zařízení. Dále návštěvníci ocenili prostředí pro odpočinek a relaxaci. Nejčastěji kritizovali nedostatečnou nabídku možností trávení volného času, nedostatečnou nabídku atraktivit pro návštěvníky mimo lázně a nedostatečnou možnost nákupů v lázeňských místech.
• Atraktivitu jednotlivých lázeňských míst lze posuzovat také podle průměrné vzdálenosti mezi místem bydliště návštěvníka a lázeňským místem. Hodnoty se výrazně lišily. Zatímco pro návštěvu Mariánských Lázní museli respondenti překonat v průměru vzdálenost 238 km, do Mšeného-lázní to bylo pouze 44 km.
• V atraktivních lázních jsou také vyšší ceny a lidé jsou zde obvykle ochotni více utratit. Návštěvník Mariánských Lázní utratí denně v průměru téměř 2 800 Kč, naopak denní výdaj v Hodoníně činí pouze 350 Kč.

Jiří Vaníček, Eva Vavrečková
Zdroj tabulek: vlastní zpracování autorů
Foto: CzechTourism

Literatura

[1] BUCHAROVIČ, S. a S. WIESER. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 461 s. ISBN 80-7277-048-9.

[2] SEIFERTOVÁ, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Pragoline, 2003. 120 s. ISBN 80-86592-00-6, str. 15.

[3] VANÍČEK, J. Městské památkové rezervace a cestovní ruch. In: COT Business. Praha, květen 2011, ISSN 1212-4281.

[4] VANÍČEK, J. Profil návštěvníka hradu nebo zámku. In: COT Business. Praha, leden 2010, s. 46–49. ISSN 1212-4281.

[5] VANÍČEK, J. A study on zoo visitors and the impact of a zoo location on the structure of visitors SUSTAINABLE EDUCATION IN TRAVEL AND TOURISM Annual Conference Proceedings of Research and Academic Papers Volume XXIV, 31st Annual ISTTE Conference October 16-18, 2012. Freiburg, Germany. United States. Pp. 220–225. ISSN 1091-9120.

[6] BARBOŘÍKOVÁ, K., L. BERBR, M. HAMPL, Z. KLATOVSKÁ, L. KREJČOVÁ, V. KUCHÁROVÁ, P. MOKROŠOVÁ, J. MÜLLEROVÁ, L. PALIČKOVÁ, M. PAVLOVSKÁ, L. RÁBOŇOVÁ, I. SCHMIDTOVÁ, E. SUCHÁNKOVÁ, H. ŠIFFNEROVÁ, I. ŠŤÁVOVÁ, V. THIELOVÁ, L. THOMANKOVÁ, K. URBANCOVÁ, L. VANĚČKOVÁ, Z. VYHŇÁKOVÁ, a J. WOZNIAKOVÁ. Analýza profilu obyvatele a návštěvníka vybraného lázeňského místa. Opava: Slezská univerzita v Opavě 2013. Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě, Ústav lázeňství, gastronomie a turismu, FPF.