Cestovní ruch v některých lázeňských místech ČR (I.)

Projekt realizovaný v rámci Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu si kladl za jeden z cílů zmapovat názory obyvatel k přínosu lázeňství pro cestovní ruch v jednotlivých lázeňských místech, zjistit postoje samosprávy k problematice lázeňství a její vazby na cestovní ruch. Výzkum byl dokončen v následujících lázeňských místech: Bludov, Darkov, Hodonín, Janské Lázně, Karviná, Klášterec nad Ohří, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Mariánské Lázně, Mšené-lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Třeboň a Velké Losiny.

V jedné z otázek se měli obyvatelé lázeňských míst vyjádřit k tomu, jaké výhody a nevýhody obecně přináší existence lázní v obci. Měli tři možnosti odpovědi: a) nevím, b) pouze tuším, ale nedovedli uvést nic konkrétního c) vím, s uvedením konkrétních výhod a nevýhod existence lázní v obci). Výhody zná v průměru jen 21 % obyvatel, některé nevýhody bylo schopno uvést pouze 16 % respondentů. V tabulce 1 je formou průměrných známek hodnoceno povědomí obyvatel k této problematice v jednotlivých městech či obcích, kdy odpovědi a) byla přiřazena známka 1, b) známka 3 a c) známka 5. Nejlepší znalosti prokázali obyvatelé Janských Lázní a nejhorší obyvatelé Mšeného-lázní.

Tab. 1 – Znalost výhod a nevýhod – pořadí

Zdroj: vlastní zpracování

Další otázky se týkaly přínosů lázní pro město, což samozřejmě souvisí i s postojem obyvatel k lázeňským hostům. Pokud vnímají přítomnost lázeňských zařízení pozitivně, budou mít i kladný vztah k lázeňským hostům. Přínosy hodnotili obvyklou škálou odpovědí: určitě nebo spíše ano, nedovedu posoudit a spíše nebo určitě ne. Průměrně 78 % obyvatel považuje existenci lázní pro město nebo obec za přínos. Protipólem je názor, že přínosem nejsou (1 %). Postoje obyvatel jednotlivých měst byly opět „kvantifikovány" (známka 1 až 5). Průměrný počet bodů za jednotlivá místa je uveden v tabulce 2. O přínosu lázní pro obec jsou nejvíce přesvědčeni obyvatelé Klimkovic, Konstantinových Lázní a Janských Lázní, jako nejméně přínosné hodnotí lázně obyvatelé Bludova.

Tab. 2 – Očekávaný přínos lázeňských zařízení pro místo – pořadí

Tab 2

Zdroj: vlastní zpracování

V následující části dotazníku posuzovali obyvatelé konkrétní přínosy existence lázní. Průměrované odpovědi jsou v tabulce 3. Největší přínos lázní pro obec vidí obyvatelé ve zvyšování tržeb místních obchodníků (21 %) a ve vytváření pracovních míst pro místní obyvatele (19 %). Užitek pro další poskytovatele služeb pozitivně hodnotí 16 % respondentů. V neposlední řadě oceňují obyvatelé větší frekvenci kulturních akcí (11 %) díky existenci lázní (11 %).

Tab. 3 – Nejdůležitější přínosy lázeňství pro vaši obec

Zdroj: vlastní zpracování

Ke komparaci získaných hodnot posloužily výsledky dosažené v jednotlivých lázeňských místech. Každému z benefitů byl přidělen určitý počet bodů (viz tabulka 3). Následně bylo přihlédnuto k rovnoměrnosti všech zmíněných benefitů vzhledem k celkovému počtu odpovědí. Počet takto získaných bodů je uveden v tabulce 4, kdy větší číslo znamená, že respondenti vidí více přínosů lázní pro město a jeho obyvatele. Nejvíce oceňují benefity spojené s existencí lázní obyvatelé Třeboně, dále Konstantinových Lázní a Klimkovic, naopak nejmenší přínosy lázní pro obyvatele lázeňského místa hodnotí respondenti v Ostrožské Nové Vsi a v Teplicích nad Bečvou.

Tab. 4 – Rozsah přínosů pro obec z provozu lázeňství – pořadí

Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 5 – Četnost setkání s turisty či lázeňskými hosty – pořadí

Zdroj: vlastní zpracování

Dále byla hodnocena míra intenzity vnímání přítomnosti turistů, návštěvníků a lázeňských hostů obyvateli lázeňských míst. Respondenti mohli volit jednu z těchto variant odpovědí: velmi často (5 bodů), občas (3 body), zřídka (1 bod), nikdy (0 bodů). Z průzkumu realizovaného v minulosti v městských a vesnických památkových rezervacích vyplynulo, že subjektivní vnímání přítomnosti návštěvníků ve městě koreluje s počtem návštěvníků na jednoho obyvatele za rok. Průměrný počet bodů pro jednotlivá místa je uveden v tabulce 5. Nejčastěji se obyvatelé setkávají s návštěvníky (turisty, výletníky či lázeňskými hosty) v Janských Lázních, kde majoritu netvoří lázeňští hosté, ale turisté. Tyto kategorie však obyvatel není schopen rozlišit. Nejméně často potkávají turisty v Hodoníně a v Bludově. Je třeba zdůraznit, že subjektivní vnímání návštěvníků je ovlivněno i velikostí obce. Z tabulky je zřejmé, že nejvíc návštěvníků na počet obyvatel přijede do Janských Lázní a Teplic nad Bečvou, nejméně do Bludova.

Při posuzování názorů obyvatel na zvýšení přílivu turistů a lázeňských hostů do obce měli respondenti možnost označit některou z navržených odpovědí, resp. navrhnout další opatření. Po zkušenostech z minulých výzkumů jsme zařadili i variantu „nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů". V Ostrožské Nové vsi zvolilo tuto variantu dokonce 28 % respondentů. V Teplicích nad Bečvou se s žádnou variantou neztotožnilo 61 % respondentů, když 30 % si myslí, že je třeba pro lázeňské hosty zajistit lepší kulturní vyžití a zhruba stejný počet se domnívá, že pro zvýšení návštěvnosti není třeba již nic dalšího dělat. V Janských Lázních považuje třetina obyvatel za nutné zlepšit spolupráci mezi lázněmi a městem a také zvýšit počet kulturních akcí ve městě. Ve Velkých Losinách se některým lidem nelíbí otvírací doba infocentra (5 %). Je podle nich příliš krátká.

Tab. 6 – Nejfrekventovanější opatření pro zvýšení návštěvnosti obce – pořadí

Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce 6 je uvedeno pořadí nejfrekventovanějších odpovědí. Je zajímavé, že nejčetnější odpovědi jsou totožné s výsledky výzkumu v městských a dokonce i vesnických památkových rezervacích. Jde především o zlepšení pořádku a vzhledu, stavu veřejných komunikací a prostranství, na třetím místě je návrh vydat další propagační materiály.

Tab. 7– Podíl respondentů: lázeňští hosté (+ wellness)
a návštěvníci (výletníci, turisté)

Zdroj: vlastní zpracování

Druhá část výzkumu byla věnována analýze názorů návštěvníků lázeňských míst. Cílem bylo oslovit zcela náhodně návštěvníky lázeňského, abychom zjistili strukturu návštěvníka v dané obci nebo městě místa, bez ohledu na to, zda je lázeňským hostem anebo je v místě jako turista nebo jako výletník. Z průzkumu bylo možné stanovit poměr respondentů, kteří jsou v daném místě jako lázeňští hosté (všechny formy lázeňské péče včetně wellness pobytů), nebo jsou v daném místě jako návštěvníci (myšleno vícedenní turisté i jednodenní výletníci – tabulka 7). Výzkumu se zúčastnili respondenti v následujícím průměrném složení: lázeňští hosté 58 % a návštěvníci 42 %. Rozdíly mezi jednotlivými místy jsou značné. Zatímco v Klimkovicích byli zastoupeni jen lázeňští hosté, v Janských Lázních tvořili lázeňští hosté jen 20 % respondentů. Z toho je patrné, že Janské Lázně jsou i důležitým turistickým cílem. Obdobnou strukturu respondentů vykazovala řada významných lázeňských míst – např. v Třeboni návštěvníci tvořili 61 % respondentů, v Mariánských Lázních 63 % a v Konstantinových Lázních 64 %.

Tab. 8 – Četnost návštěv daného lázeňského místa

Zdroj: vlastní zpracování

Další část výzkumu byla věnována četnosti návštěv respondentů. Ze získaných údajů byla následně vypočtena průměrná četnost opakovaných návštěv. Jde samozřejmě jen o odhad. Lázeňská místa jsou seřazena podle průměrné opakované četnosti návštěv v jednotlivých místech. Vedlejší hodnota uvádí podíl respondentů, kteří navštívili lázeňské místo poprvé. Nejvyšší frekvence opakovaných návštěv byla identifikována v Klášterci nad Ohří, v Konstantinových Lázních a v Hodoníně. Jde však o opakované cesty či pobyty všech návštěvníků, nikoli jen lázeňských hostů. Do Mšeného-lázní přijely dvě třetiny návštěvníků poprvé (tabulka 8).

Další otázka se týkala „sezonality", tj. míry rovnoměrnosti návštěvnosti v průběhu celého roku. Jednak byl vypočten poměr sezonalita = (jaro + léto)/(podzim + zima), kromě toho byla vypočtena směrodatná odchylka údajů pro jednotlivá roční období. Lázeňská místa jsou seřazena podle velikosti hodnoty sezonalita. Je-li hodnota menší než 1, převažují návštěvníci na podzim a v zimě. Ideální je, pokud se hodnota blíží jedné. To nejlépe splňují Slatinice a Hodonín. Hodonín má také nejlepší rovnoměrnost návštěvnosti mezi jednotlivými ročními obdobími. Z údajů pro Janské Lázně je patrné, že jde především o zimní rekreační středisko. Největší rozdíly mezi obdobím jaro + léto a podzim + zima vykazují Mšené-lázně a Darkov. Dodatek redakce: Pokračování výzkumu přináší text Cestovní ruch v některých lázeňských místech ČR (II.).

Jiří Vaníček, Eva Vavrečková
Zdroj tabulek: vlastní zpracování autorů

Dokončení příspěvku najdete v příštím vydání COT business.