Výzkum cyklodopravy a cykloturistiky v některých regionech České republiky

S rostoucí životní úrovní obyvatelstva se zvyšuje i zájem o cestování a turismus. Mezi ně patří i cyklistika, která je dnes jednou z nejvíce rozvíjejících se odvětví cestovního ruchu nejen v České republice, ale i v zahraničí. Stala se velmi vyhledávanou formou k využití volnočasových aktivit, ale je důležitá i v oblasti dopravy do zaměstnání či za zábavou. V 90. letech 20. století zaznamenala cyklistika a cykloturistika v České republice výrazný posun, kdy se započaly budovat cyklotrasy, cyklostezky a veškeré služby spojené s touto problematikou.

Ústav lázeňství, gastronomie a turismu filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě realizuje výzkumný projekt nazvaný Cyklodoprava a cykloturistika v České republice. Výzkum je realizován formou bakalářských prací s tím, že každý student si zvolí region, většinou na úrovni okresu, ve kterém mapuje současnou úroveň cyklodopravy a cykloturistiky. V první etapě bylo dokončeno 23 prací, a tedy i 23 regionů. Jejich seznam je uveden v tabulce 1. Je z ní patrné, že jsou zastoupeny všechny části České republiky a průměrné hodnoty, které budeme uvádět, jsou dostatečně reprezentativní pro celou republiku. V tomto souboru bylo osloveno celkem 5 850 respondentů. Pokud budou uváděny celostátní průměrné hodnoty, tak byly získány váženým průměrem ze všech 23 regionů; počet respondentů se pohyboval od 120 do 350 a ve většině regionů bylo osloveno 250 respondentů, průměrně 255.

Tab. 1 – Regiony, které byly předmětem výzkumu

 
Při dotazování odpovídalo 51 % mužů a 49 % žen. Tedy oblíbenost cyklistiky je rovnoměrně rozložena mezi muže i ženy. Z 98 % byli respondenty občané České republiky, zbylá dvě procenta jsou převážně občané Slovenska, jejichž podíl je větší v moravských regionech, 3 % tvořili ostatní cizinci pouze v Praze. Celostátní průměr věku respondentů byl 34 let. Z toho je patrné, že přece jenom zájem o aktivní cyklistiku s věkem postupně klesá. Největší skupinu však tvoří lidé ve věku 36 až 45 let. Hlavním nedostatkem provedeného výzkumu je skutečnost, že respondent byl vždy osloven, když právě jel za určitým cílem na kole. Nejsme však schopni odhadnout, jaká část populace kolo vlastní a používá ho alespoň k jednomu účelu, tedy buď pro cesty do zaměstnání (školy) či za zábavou nebo pro jednodenní či vícedenní dovolenou. Nenašli jsme žádnou statistiku, která by uváděla počet jízdních kol v domácnostech. Ale ani ta by nám nic neřekla o počtu uživatelů kola, protože v řadě domácností je mnohem větší počet kol než členů domácnosti. Náš odhad je, že kolo používá alespoň někdy 80 až 90 % obyvatel České republiky. V grafu 1 je uvedena struktura respondentů podle vzdělání. Více než polovina dotazovaných cyklistů uvedla středoškolské vzdělání. Třetina se zařadila do skupiny vysokoškolsky vzdělaných osob. A zbývajících 15 % má vzdělání základní nebo jsou vyučeni. Takovéto rozložení respondentů podle vzdělání vychází ve všech průzkumech spojených s cestováním a struktura respondentů byla ve všech regionech podobná. Podíl vysokoškoláků je vždy vyšší, než by odpovídalo demografické struktuře obyvatelstva, a naopak lidí se základním vzděláním nebo vyučených je podstatně méně.

Graf 1 – Vzdělání respondentů

Graf 2 demonstruje strukturu respondentů podle zaměstnání. Téměř polovina respondentů byli zaměstnanci soukromého nebo veřejného sektoru. Podnikatelé a živnostníci tvořili přibližně pětinu respondentů. Další pětinu tvořili nezaměstnaní nebo studenti. Nízký podíl důchodců koreluje s nízkým věkovým průměrem všech respondentů, který je asi o 10 let nižší, než je věkový průměr obyvatelstva.

Graf 2 – Zaměstnání cyklistů

Chtěli jsme znát, jak často využívá respondent kolo, pokud ho používá, pro cesty do práce, do školy anebo za zábavou. Abychom mohli porovnat jednotlivé regiony a určit i celostátní průměr, stanovili jsme podle stejného vzorce průměrnou četnost. Celostátní průměr byl 60 jízd za sezonu. Obdobně jsme zjišťovali použití kola mimo sezonu. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 2, v níž jsou vedle průměru uvedeny i minimální a maximální hodnoty z jednotlivých regionů.

Tab 2 – Průměrná četnost použití kola pro cesty do práce (školy) či za zábavou

Obdobně jsme zjišťovali četnost jednodenních výletů těch respondentů, kteří kolo využívají pro tyto účely. Dále jsme se ptali, zda respondent jezdí na cyklodovolenou delší než tři dny a jak často, a to v tuzemsku i v zahraničí. Opět uvedeme jen průměrné hodnoty v obdobné struktuře jako v předchozí tabulce (viz tabulka 3). Mezi regiony jsou velké rozdíly v počtu jednodenních výletů.

Tab 3 – Průměrná četnost jednodenních výletů,
vícedenní dovolené doma nebo v zahraničí

Další série otázek se týkala vzdáleností. Chtěli jsme vědět, kolik kilometrů ujede cyklista při cestě do práce či za zábavou, dále kolik ujede průměrně na jednodenním výletě a kolik ujede průměrně denně na vícedenním výletě. Chtěli jsme také zjistit, do jaké vzdálenosti od bydliště se v průměru vydává cyklista na jednodenní výlet, zda dává přednost okolí svého bydliště, anebo dojíždí za atraktivnějším prostředím dál od svého bydliště. Tyto údaje jsou opět souhrnně uvedeny v tabulce 4. Vidíme, že dojíždět do práce je přijatelné do průměrné vzdálenosti 5 km, maximálně 9 km. Na jednodenním výletě i při vícedenní cyklodovolené jsou cyklisté ochotni průměrně denně ujet kolem 30 km, při vícedenních dovolených až 50 km/den. Největší rozdíly jsou v průměrné vzdálenosti, kterou cyklisté urazí jiným dopravním prostředkem na jednodenní výlet mimo bydliště. Zde jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Tak například na Lipensko jsou lidé ochotni ujet autem za krásami Šumavy průměrně 139 km, zatím co cyklisté z Jihlavy dávají přednost výletům do nejbližšího okolí (15 km). Naopak lidé z Chomutovska navštěvují vzdálenější regiony (118 km) než trasy v bezprostřední blízkosti svého bydliště.

Tab 4 – Průměrné vzdálenosti, které cyklista urazí při…

V grafu 3 je uvedena struktura odpovědí na otázku: „Jak se nejčastěji dopravujete při jednodenních výletech do výchozího místa vašeho výletu?“ Jde o celostátní průměrné hodnoty. Nejčastěji cyklisté vyjíždějí na jednodenní výlet přímo z bydliště nebo používají k dopravě do výchozího bodu výletu vlastní auto. Přepravu kola vlakem nebo cyklobusem využijí výletníci v jedné pětině případů.

Graf 3 – Doprava do místa výletu

Poněkud jiná struktura odpovědí při odjezdu na vícedenní dovolenou je logická. V tomto případě již převládá přeprava vlastním autem anebo vlakem a mnohem častěji se využívá služeb cestovních kanceláří (viz graf 4).

Graf 4 – Doprava na vícedenní cyklodovolenou

Co se týká forem ubytování na cyklodovolených, zjistili jsme následující strukturu odpovědí uvedených v grafu 5. Čtvrtina se ubytuje v penzionu, více než pětina využívá ubytování na chatě nebo chalupě (vlastní nebo půjčené) a téměř stejný počet turistů se ubytuje v kempu nebo na tábořišti. Znamená to, že cykloturisté využívají především levnější formy ubytování.

Graf 5 – Ubytování na vícedenní cyklodovolené

Chtěli jsme také vědět, jaké aktivity cykloturisté a cyklovýletníci dělají mimo to, že jedou na kole. Průměrné odpovědi za Českou republiku jsou uvedeny v grafu 6. Respondent měl možnost označit dvě odpovědi. Nejčastěji si zpříjemňují cestu na kole návštěvou památek a samozřejmě při cyklistickém výletu se odpočívá v některém ze stravovacích zařízení. Jen 15 %, a tedy jen malá část respondentů, se věnuje pouze jízdě na kole.

Graf 6 – Hlavní aktivity na cyklodovolené nebo cyklovýletě

Z grafu 7 je vidět, že nejčastěji se jezdí s kamarády a přáteli či s rodinou (dětmi) anebo pouze s partnerem/partnerkou. Sám nebo s hromadným zájezdem je méně častá varianta. Nikoho, kdo provozuje cyklistiku, toto zjištění nepřekvapuje, protože nejčastěji potkává na cyklostezkách skupiny cyklistů.

Graf 7 – S kým jedu na cyklodovolenou

Podle jakých kritérií plánují cyklisté trasy, je znázorněno v grafu 8. V otázce zaměřující se na plánování trasy při cyklovýletech nebo na cyklodovolených je nejpreferovanější volbou plánování trasy mimo frekventované silnice, a tedy přednostně na cyklostezkách. Cyklisté také nemají rádi průjezdy městy a samozřejmě dávají přednost trasám, které nemají velké převýšení.

Graf 8 – Jak plánujete trasu svého výletu nebo své cyklodovolené?

Dále jsme se cyklistů dotazovali, v čem vidí hlavní výhody cyklodopravy. Šlo o otevřenou otázku, takže jsme respondentům nevnucovali předem varianty odpovědi. Každý mohl uvést maximálně tři výhody cyklodopravy (viz graf 9). Bylo obtížné vytvořit obecné kategorie z tak velkého počtu odpovědí v různých regionech. Nejčastěji vidí cyklisté výhody cyklodopravy a cykloturistiky v tom, že jízda na kole zlepšuje jejich fyzickou kondici, upevňuje zdraví, umožňuje relaxaci, prostě cyklistika je součástí zdravého životního stylu. Tento argument činil téměř polovinu všech odpovědí. Druhou výhodu jízdy na kole vidí cyklisté v tom, že umožňuje velkou flexibilitu, časovou nezávislost a na kratší vzdálenosti je to nejrychlejší způsob dopravy, při němž nemusejí řešit problémy s parkováním. Pro mnohé je důležitá úspora nákladů na dopravu, je to prostě nejlevnější způsob dopravy. Je potěšitelné, že cyklisté si uvědomují, že jde o nejekologičtější způsob dopravy, který je šetrný k životnímu prostředí.

Graf 9 – Výhody cyklistiky

Obdobným způsobem jsme se ptali na nevýhody cyklodopravy. Značná část respondentů se domnívá, že vlastně žádné nevýhody nejsou. Konkrétní nevýhody, které respondenti uváděli, byly opět „shrnuty“ do obecnějších kategorií a strukturu těchto odpovědí vidíme v grafu 10. Podle očekávání je nevýhodou, že kolo jako dopravní prostředek nemohou cyklisté většinou používat celoročně a navíc zážitek z cyklovýletu či cyklodovolené je značně ovlivněn počasím. Cyklisté jsou stále nespokojení s počtem a kvalitou cyklotras a cyklostezek a se službami pro cyklisty. Lidé se také obávají úrazu, především na frekventovaných silnicích. Některým vadí fyzická náročnost, a proto jsou elektrokola velkým hitem nejen u nás, ale především v zahraničí. Lidé se také obávají krádeží kola nebo dalšího vybavení, které si s sebou vezou.

Graf 10 – Nevýhody cyklistiky

Z provedeného dotazníkového šetření ve 23 regionech bylo možné také stanovit, kolik respondentů využívá kolo jen pro jeden účel. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5. Je třeba říci, že struktura odpovědí v jednotlivých regionech byla výrazně ovlivněna místem a časem dotazování. U souboru s téměř 6 000 respondenty ve 23 regionech jsou tyty „výkyvy“ vykompenzovány, a proto průměry za celou republiku vyjadřují nejlépe objektivní rozložení účelu využití kola jako dopravního prostředku i formy relaxace a trávení volného času. Nejvíce respondentů používá kolo pro jednodenní výlety a současně pro vícedenní dovolenou. Jestliže odhadneme, že asi čtvrtina těch, kdo uvedli, že používají kolo pro více účelů, ho také využívá pro cesty do práce či za zábavou, pak můžeme odhadnout, že zhruba 35 % použití kola je využito pro cyklodopravu a 65 % je využito pro cykloturistiku. Pokud vezmeme ujeté kilometry na kole (do práce 5 km, na cyklovýletě 28 km a na cyklodovolené asi 150 km), pak podíl vnitroměstské nebo příměstské dopravy do práce tvoří asi jen 5 % cyklodopravy, zatímco dalších 95 % ujetých kilometrů na kole je spojeno s cykloturistikou, tedy s jízdou na kole ve volném čase za účelem relaxace, poznání a odpočinku.

Tab 5 – K jakým účelům cyklisté používají kolo

Seznam použité literatury

1. KRÁL, Luboš; MAKEŠ, Pavel. Velká kniha cyklistiky. Praha: Computer Press, 2002. 142 s. ISBN 80-7226-815-5.
2. MOUREK, Daniel. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. 1. vyd. Praha: CzechTourism, 2011. 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6.
3. LANDA, Pavel; LIŠKOVÁ, Jitka. Rekreační cyklistika: výběr kola, technika jízdy, děti a kolo. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 91 s. ISBN 80-247-0726-8.
4. SOULEK, Ivan; MARTINEK, Karel. Cyklistika: horská, silniční, rekreační, výkonnostní. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 111 s. ISBN 80-716-9951-9.
5. BEDNAŘÍKOVÁ I., BETLACHOVÁ R., BOUŘILOVÁ M., FANTOVÁ L., HAVLÍČKOVÁ P., HAVLOVÁ M., HAVLOVÁ S., HRSTKOVÁ K., KAŠPAROVÁ G., MATULKOVÁ K., PROTIVOVÁ J., PŮŽOVÁ A., REJCHOVÁ L., RYBOVÁ S., SIKORA O., SOBOTKA R., ŠÍSLOVÁ K., ŠTEFANIKOVÁ Š., TÁBOROVÁ A., THÖNDLOVÁ B., VONDRÁČKOVÁ A., ZACHAŘ T. Cyklodoprava a cykloturistika v daném regionu. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Opava 2014.

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu

doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc.Slezská univerzita v Opavě
vanicekji@seznam.cz