Více výsledků...
Vysoká škola polytechnická, jako veřejná škola neuniverzitního typu, má problémy se získáváním grantů na výzkum. Kritéria většiny dotačních titulů ministerstva školství neumožňují škole se těchto programů zúčastnit. Proto jako jednu z forem využívá zpracování bakalářských prací k řešení systematických výzkumů. Před dvěma roky byl zahájen výzkumný projekt Profil návštěvníků českých hradů a zámků. Jednotliví studenti si vyberou v rámci své bakalářské práce jeden z těchto objektů a provádějí výzkum v souladu s obecně zadanou metodikou tak, aby byly výsledky na jednotlivých památkových objektech srovnatelné. Tento příspěvek se zabývá některými výsledky výzkumu, které byly získány na prvních dvanácti objektech. Jedná se o následující hrady a zámky:1 zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Jaroměřice nad Rokytnou, zámek Jindřichův Hradec, zámek Konopiště, hrad Křivoklát, hrad Lipnice, zámek Litomyšl, hrad Pernštejn, hrad Rožmberk, hrad Špilberk, zámek Telč, zámek Uherčice. Charakteristiku památkových objektů naleznete v Příloze 1.
Hlavním cílem práce bylo poskytnout informace o návštěvnících vybraných hradů a zámků. Z tohoto důvodu byli osloveni pouze návštěvníci, kteří již prohlídku objektu absolvovali.
Vlastní marketingový výzkum byl proveden v průběhu jedné sezony s přihlédnutím k předpokládané návštěvnosti v jednotlivých ročních obdobích a samozřejmě s ohledem na provozní dobu veřejně přístupného objektu. Návštěvníci byli osloveni jak o víkendu, tak i ve všední dny. V každém objektu bylo osloveno od 150 do 200 respondentů a byla snaha nevyhýbat se ani cizincům, aby náhodný výběr co nejlépe charakterizoval průměrného návštěvníka. U všech objektů byl používán dotazník se stejnými otázkami, aby mohly být výsledky vzájemně porovnány. Dotazník byl doplněn o specifické otázky týkající se zkoumaného hradu nebo zámku.
Tato práce porovnává výsledky získané u jednotlivých hradů a zámků. Zaměřuje se především na ty údaje, které srovnávají jednotlivé veřejně přístupné památkové objekty z pohledu jejich atraktivnosti pro turisty a kvality poskytovaných služeb pro návštěvníky. Jednotlivé objekty se liší i z hlediska profilu návštěvníka. To však bude předmětem jiné publikace. Tato práce je určitým pokusem využít marketingový výzkum v oblasti kulturního cestovního ruchu k benchmarkingu provozovatelů kulturně historických objektů.
Na Grafu 1 jsou uvedeny průměrné důvody návštěvy na jednotlivých památkových objektech. Mezi jednotlivými památkovými objekty jsou však velké rozdíly. Nejčastěji přijede návštěvník na hrad nebo zámek v rámci jednodenního výletu (46 %). Zatímco zámek na Hluboké navštíví v rámci výletu 68 % lidí, v Uherčicích je to jen 13 %, což je velmi netypické, pak následuje s 30 % zámek v Jindřichově Hradci. Asi třetina návštěvníků využije k návštěvě hradu nebo zámku dovolenou. Opět atypických 79 % návštěvníků zavítá do zámku Uherčice v rámci své dovolené, kterou tráví v okolí. Také hrad Rožmberk, který leží v oblíbené rekreační zóně, zajede navštívit při dovolené velké procento návštěvníků (48 %). Ubytování u příbuzných je stále důležitou součástí trávení dovolené, což se projeví i v podílu platících návštěvníků hradů a zámků (11 %). Rekordní podíl těch, kteří k návštěvě památkového objektu využijí ubytování nebo stravování u příbuzných, je v Jindřichově Hradci (36 %). Naopak v Uherčicích je jejich podíl zanedbatelný (1 %). Ti, kteří projíždějí a cílem jejich dovolené či výletu je jiná destinace, využijí toho, aby navštívili památkový objekt, kolem kterého cestují, tvoří jen 5 % všech návštěvníků, když u jednotlivých objektů je to od 2 do 15 %. Služební cesty využijí k návštěvě hradu nebo zámku průměrně pouze tři procenta respondentů; překvapující je, že u hradu Křivoklát je to až 8 %.
Graf 1 – Důvody návštěvy hradu nebo zámku – průměr pro všechny objekty
Rozdíly ve struktuře návštěvníků jednotlivých objektů jsou lépe patrné z Grafu 2, kde jsou studované hrady a zámky seřazeny podle podílu návštěvníků, kteří navštívili památku v rámci dovolené nebo výletu. Nejvyšší podíl je u oblíbených rekreačních oblastí českých turistů. Pokud bychom však k tomu přičetli i ty, kteří navštíví příbuzné nebo se u nich ubytují, pak se pořadí změní a u zámku Jindřichův Hradec se dostáváme k 97 % a u Špilberku k 87 %.
Graf 2 – Podíl návštěvníků na dovolené a na výletě
U objektů, kde je vyšší podíl zahraničních návštěvníků, bylo možno zjišťovat některé rozdíly mezi rezidenty a nerezidenty. Jako příklad je uveden rozdíl v důvodech návštěvy zámku Konopiště na Grafu 3. I když podíl těch, kteří navštíví zámek Konopiště v rámci výletu a dovolené, je zhruba stejný, cizinci přijedou na zámek v rámci dovolené v 54 % případů, zatímco u rezidentů je to jen u 20 % tuzemských návštěvníků. Pro cizince se stává zámek Konopiště i oblíbeným cílem při jejich cestě kolem (16 %).
Graf 3 – Důvody návštěvy rezidentů a nerezidentů na zámku Konopiště
Také motivy k návštěvě oblíbených hradů a zámků mohou být výrazně rozdílné u rezidentů a nerezidentů. Tak například na zámku Telč (Graf 4) tvoří zdroj informací, a tedy motiv k návštěvě zámku vlastní zkušenost a doporučení od přátel a známých, dvě třetiny všech odpovědí. U cizinců dominují tištěné materiály (43 %), které se jim dostaly do ruky.
Benchmarking služeb poskytovaných provozovateli studovaných hradů a zámků
Marketingový výzkum jsme využili i k tomu, abychom zjistili, jak tuto návštěvu vnímají návštěvníci z hlediska přístupu personálu, ceny a kvality poskytovaných služeb. Návštěvníci, kteří již opouštěli areál hradu nebo zámku, odpověděli na sérii otázek, a to tak, že jednotlivé aspekty pobytu známkovali školní stupnicí, když 1 znamenala zcela spokojen a 5 zcela nespokojen. Respondent mohl také odpovědět „nevím“, pokud se nechtěl nebo nemohl k určité otázce vyjádřit. Průměrná známka byla vypočtena jen z těch, kteří se konkrétně vyjádřili k určité otázce.
Na Grafu 5 jsou uvedeny průměrné známky podle jednotlivých aspektů hodnocení návštěvy. Opět mezi jednotlivými památkovými objekty jsou u některých odpovědí velké rozptyly. Nejlepší známku s nejmenším rozptylem pro jednotlivé objekty dostalo hodnocení celkového dojmu z atraktivity objektu (1,36). Druhou nejlepší známkou byly hodnoceny průvodcovské služby, ale zde je již výraznější rozdíl. Nejlépe hodnotili návštěvníci průvodcovské služby na hradě Křivoklát (1,02), nejhůře dopadlo Konopiště (2,02). Z hlediska průměru pak následuje v pozitivním hodnocení přístup personálu v pokladně (1,42), kde pomyslnou jedničku dostal zámek Hluboká nad Vltavou a horší „dvojku“ (2,26) pak obdržel personál na zámku Konopiště. Možnost výběru z více tras není vždy v silách personálu, protože je to dáno velikostí objektů a jeho dispozicí. Průměrná známka byla 1,72, když nejspokojenější byli návštěvníci v Lipnici a Rožmberku a zcela logicky nejméně spokojeni v Uherčicích (2,89), které se teprve postupně zpřístupňují veřejnosti. Nikoho nepřekvapí, že na poslední pomyslné příčce se umístilo hodnocení vstupného (1,86), tedy hodnocení toho, zda cena odpovídá kvalitě poskytnuté služby. Ale i v tomto kritériu jsou výrazné rozdíly. Nejčastěji jsou návštěvníci přesvědčeni, že cena odpovídá kvalitě, na hradě Lipnice (1,22), nejméně spokojeni jsou na Konopišti (2,46), Pernštejně a v Telči (2,09). Toto vnímání výše vstupného může však být rozdílné u rezidentů a cizinců. Jako příklad uveďme hodnocení výše vstupného na Konopiště (2,52 a 2,28) a Telč (2,36 a 2,04). Vůbec nejhorší známka (2,72) z celého výzkumu byla dosažena na zámku Konopiště v kritériu „čekací doba na prohlídku“ a v tomto se rezidenti a nerezidenti prakticky nelišili. To zřejmě ovlivnilo celkové nejhorší hodnocení zámku Konopiště – 2,24 (viz Graf 6), když průměrná známka ostatních památkových objektů při hodnocení poskytovaných služeb nepřekročila 1,7. Na pomyslném žebříčku kvality skončily na prvních dvou místech hrady Lipnice a Rožmberk, následují zámek Hluboká nad Vltavou a hrad Křivoklát.
Podle našeho názoru je přínos památkového objektu pro cestovní ruch tím větší, čím déle návštěvník památkového objektu zůstane v regionu. Samozřejmě záleží i na počtu výletníků a turistů. Tuto veličinu nejlépe charakterizuje veličina, kterou jsme nazvali „Atraktivita památkového objektu“. Problematikou atraktivity turistické destinace nebo turistického místa se zabýváme několik let a řada dat z atraktivity turistických regionů a měst v České republice byla již publikována.2, 3, 4, 5, 6
Pro region je výhodnější, pokud tam přijíždí větší podíl turistů a méně výletníků, protože turista, který v regionu přespí, přinese do ekonomiky regionu více peněz. Na Grafu 7 jsou seřazeny studované památkové objekty podle toho, jaký je vzájemný poměr těchto dvou kategorií návštěvníků.
Největší podíl turistů přichází do zámku Uherčice. Problém je, že všech návštěvníků je málo. Následují Rožmberk a Telč. Nejméně příznivý je tento poměr u zámků Konopiště, Hluboká a hradu Křivoklát. Příčiny jsou však různé. Zatímco u Křivoklátu a Konopiště je to dáno tím, že sem přijíždějí na krátký výlet turisté z Prahy, převážně cizinci, na zámku Hluboká nad Vltavou je to dáno tím, že tento zámek je oblíbeným místem jednodenních výletů i pro rezidenty.
Poněkud jiné pořadí hradů a zámků dostaneme, když vyhodnotíme otázku položenou respondentům v marketingovém výzkumu: „Jak dlouho se v tomto regionu tentokrát zdržíte?“ Průměrná doba pobytu je spočítána jednak pro všechny návštěvníky, když výletníci jsou započítáváni počtem jeden den. Druhý průměr se týká jen těch, kteří v regionu alespoň jednou přespí (turisté). Největší průměrnou dobu pobytu zaznamenali návštěvníci hradu Špilberk, kteří v Brně stráví průměrně 5,7 dne. Následuje Litomyšl a Uherčice s 5,0 dny, když v Uherčicích turisté stráví průměrně 6,1 dne. Nejkratší dobu stráví v regionu návštěvníci cílů poblíž Prahy (Konopiště, Křivoklát) a oblíbený cíl pro krátké výlety rezidentů – zámek Hluboká nad Vltavou.
Abychom postihli „integrální“ přínosy hradu nebo zámku pro cestovní ruch regionu, zavedli jsme veličinu „Atraktivita památkového objektu – APO“.
Z analogie pro výpočet atraktivity destinace na úrovni města nebo regionu se atraktivita hradu nebo zámku vypočítá z následujícího vztahu:
ATD = Atraktivita památkového objektu
d = Průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace,
pro rezidenty i nerezidenty
n = Průměrný počet návštěvníků za den. Průměr počítán pouze ve dnech,
kdy byl zámek nebo hrad přístupný veřejnosti
f = Průměrná četnost návštěvy hradu nebo zámku.
Atraktivita byla vypočtena jen pro ty hrady a zámky, pro které byly k dispozici všechny údaje. Teprve u tohoto parametru vidíme výrazné rozdíly v atraktivitě turistického cíle, a tím i v ekonomickém přínosu památkového objektu cestovnímu ruchu regionu. Zde vidíme, že zcela dominuje zámek Hluboká nad Vltavou (1431), a to především díky tomu, že se sem rezidenti nejčastěji opakovaně vrací. Srovnatelné atraktivity dosahují hrad Špilberk (773), Pernštejn (763) a zámek Konopiště (719). Každý z nich však z jiného důvodu. V případě Špilberku je to dáno jeho polohou. Jihomoravský kraj je po Praze druhou nejnavštěvovanější destinací v České republice a z jeho popularity těží i hrad Špilberk. Hrad Pernštejn vděčí za svou atraktivitu především své skutečné atraktivitě a popularitě, protože jeho poloha na hranicích Jihomoravského kraje a kraje Vysočina není příliš příznivá. Konopiště pak těží ze své polohy a dobré dopravní přístupnosti po dálnici z Prahy. Jak je vidět z hodnocení služeb, tento nápor turistů však dobře nezvládá. Z naměřené atraktivity památek UNESCO Telč a Litomyšl je patrné, že tato značka nestačí ke skutečné atraktivitě a jejich „handicap“ je dán polohou a dopravní dostupností. Stálo by za to podrobněji studovat tak výrazný rozdíl mezi atraktivitou zámku Konopiště a hradu Křivoklát, které oba mají výhodnou polohu vzhledem k Praze, která „absorbuje“ téměř 60 % incomingového cestovního ruchu v České republice. Zřejmě hlavní roli bude hrát rozdílná dopravní dostupnost obou objektů z Prahy. Pořadí dalších objektů není velkým překvapením.
Byl zkoumán profil návštěvníka následujících hradů a zámků: zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Jaroměřice nad Rokytnou, zámek Jindřichův Hradec, zámek Konopiště, hrad Křivoklát, hrad Lipnice, zámek Litomyšl, hrad Pernštejn, hrad Rožmberk, hrad Špilberk, zámek Telč, zámek Uherčice.
Profil byl zkoumán pomocí dotazníkového šetření prováděného v prostorách objektu a tím, že bylo v průběhu jedné sezony osloveno 150 až 200 respondentů, kteří odcházeli z prohlídky některé z tras hradu nebo zámku. Z porovnání výsledků získaných u jednotlivých veřejně přístupných památkových objektů vyplývá:
Text: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.
Foto: CzechTourism
Původně zde ve 13. století stával hrad Frohnburg. Z královského majetku přešla Hluboká do držení Pernštejnů a posléze pánů z Hradce, za kterých byl také hrad postupně přeměňován v zámek. Od roku 1661 patřilo panství Schwarzenbergům, kteří provedli další úpravy: Adam František nechal zámek přestavět v duchu vrcholného baroka. Důkladná novogotická přestavba ve windsorském stylu pochází z let 1841 – 1871. Součástí nového zámku byla i úprava parku a okolní krajiny.
Do Jaroměřic nad Rokytnou se jezdí ze dvou důvodů. Známějším z nich je jaroměřické baroko, reprezentované zámkem s parkem a kostelem sv. Markéty. Druhým důvodem je osobnost básníka Otokara Březiny a muzeum v domě, kde žil a zemřel. Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny.
Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci byl prohlášen za národní kulturní památku v roce 1961. Řadí se na třetí místo ve velikosti v České republice. Objekt obsahuje 320 místností. Původním majitelem hradiště ve 13. století byl král Přemysl Otakar I. Král nařídil přestavbu hradiště na středověký hrad a jako dozorce neboli kastelána zvolil Jindřicha z rodu Vítkovců. Jindřichovi se brzy podařilo získat rozestavěný hrad do vlastních držav. Páni z Hradce zde sídlili až do roku 1604.
Státní zámek Konopiště patří k nejnavštěvovanějším památkám v ČR. Návštěvníky přitahuje zejména jeho romantická podoba, kterou mu na přelomu 19. a 20. století vtiskl poslední aristokratický majitel, arcivévoda František Ferdinand d’Este. Počátky zámku se datují až do 13. století. Pražský biskup Tobiáš z Benešova jej založil kolem roku 1294 jako pevnost s válcovými věžemi na všech čtyřech nárožích a uprostřed obvodových hradebních zdí. V roce 1327 se Konopiště dostalo do držení Šternberků. V průběhu 17. až 19. století se na Konopišti vystřídala řada majitelů z vlivných šlechtických rodů. Definitivně Konopiště ztratilo svůj pevnostní charakter v období, kdy panství vlastnili Vrbatové.
Historie hradu je dlouhá více než 900 let. První zmínka pochází z roku 1109 z Kosmovy kroniky. Kamenný hrad na skalnatém ostrohu začal budovat na počátku 13. století Václav I. Velkého významu nabyl za doby Václavova syna Přemysla Otakara II., který v budování pokračoval. Za husitských válek vyhořel. Hrad byl přestaven na pozdně gotický Jagellonci na přelomu 15. a 16. století. Po požáru přešel do majetku Schwarzenbergů a později Valdštejnů. Hrad se nachází v CHKO Křivoklátsko, která je též biosférickou rezervací UNESCO.
Strážní hrad Lipnice byl založen kolem roku 1310. Hrad Lipnice byl vybudován na skále mezi dvěma kopci v neprostupné zalesněné krajině vysočiny 15 kilometrů od tehdejšího Německého brodu. První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1314. Hrad byl postaven ve stylu vrcholné gotiky a jeho mohutnost znamenala přelom ve vývoji české hradní architektury na počátku 14. století. Dnešní podobu hrad získal v 16. století, kdy byl přestavěn ve stylu pozdní gotiky, a poté prošel ještě renesančními úpravami a nešetrnou rekonstrukcí v 70. a 80. letech dvacátého století.
Podle pověsti stával na slovanském litomyšlském hradišti starší kostel, zasvěcený sv. Klimentu, jenž se spojuje s cyrilometodějskou tradicí, která značí, že kostel sv. Klimenta založil sám Metoděj na své pouti do Čech. Litomyšlský hrad přešel postupně z rukou knížecích do rukou církevních. Budovy hradního návrší byly pobořeny za dob husitských válek a jejich zkázu dokončil v roce 1460 zhoubný požár, který vyšel z města a zničil také hrad. Vybudování nového objektu bylo již úkolem dalšího staletého vývoje. Přední husitský diplomat Vilém Kostka z Postupic dostal celé panství do vlastnictví a vystavěl zde pozdně gotický hrad. Později se Litomyšl ocitla v rukou předních českých pánů z Pernštejna. Základní kámen zámku byl položen v roce 1568. Během desetiletí vystavěli renesanční palác podle severoitalské inspirace. Od roku 1753 – 1855 připadla Litomyšl dědictvím pánům z Valdštejna. Asi polovina zámecké zahrady byla přetvořena v anglický park.
Nejstarší zmínka o hradu se datuje kolem roku 1285. Název Pernštejn je odvozen od německého Bärnstein (Medvědí kámen). Původní raně gotický hrad byl stavebně upravován. Nejstarší hrad, dobudovaný koncem 13. století, ve druhé polovině 15. století a první polovině 16. století za Viléma z Pernštejna a jeho synů výrazně přestavěn a rozšířen. K největší přestavbě hradu došlo za Jana I. z Pernštejna. V 16. století byl hrad doplněn o renesanční palác. Hrad se podařilo dochovat do dnešní doby v jeho goticko-renesanční podobě, i přesto, že byla plánována romantická přestavba, ke které nedošlo. Hrad Pernštejn je situován v Jihomoravském kraji. Do 1. ledna 2005 byl Státní hrad Pernštejn spolu s městysem Nedvědice součástí kraje Vysočina, ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem.
Hrad Rožmberk, který byl poprvé písemně zmíněn v roce 1250, patří k nejstarším hradům v jižních Čechách. Byl založen Vokem z Prčice a stal se hospodářským i správním centrem celého jeho panství. Přestože byl hlavním sídlem Rožmberků hrad v Českém Krumlově, byl Rožmberk dále budován a rozšiřován, bylo vylepšeno i hradní opevnění a po roce 1310 za vlády Petra byl přistavěn. Hrad byl upravován i v 17. století. Dalšími obyvateli hradu byli Buquoyové, kteří hrad jen udržovali a neprováděli žádné větší stavební změny. Velkou stavební změnu provedl až Jiří Jan Buquoy, který nechal Rožmberk přestavět v duchu romantizující gotiky. Stavební úpravy probíhaly až do roku 1870 a během nich bylo ještě přebudováno renesanční křídlo.
Ve 13. století nechal král Přemysl Otakar II. na kopci Špilberku založit královský hrad. Jako sídlo šlechty začíná být využíván až ve 14. století, kdy se zde zabydlel moravský markrabě Jan Jindřich a později jeho syn. Po jejich smrti vzrůstá vojenský význam hradu. Za husitských válek zde ještě pobýval král Zikmund, ale od konce 15. století hrad upadá. V roce 1560 se hrad ocitá v majetku města Brna. Ale hned po stavovském povstání 1620, kdy se město přidalo na stranu šlechty, je císařem zabaven. V té době jsou také na Špilberku vězněni významní moravští účastníci tohoto protihabsburského povstání. V období třicetileté války je hrad postupně přestavěn na nedobytnou barokní pevnost, která odolá všem švédským a později i pruským nájezdům. Díky tomu také vzroste strategický význam hradu i města. Nová epocha hradu nastává v roce 1783, kdy se císař Josef II. rozhodl, že v pevnosti vybuduje vězení. Tuto novou roli hradu ukončil roku 1855 císař František Josef I., který zrušil vězení a Špilberk se stal na dalších sto let vojenskými kasárnami.
Zámek v Telči, rezidence pánů z Hradce, přestavěná ve druhé polovině 16. století ze středověkého hradu, patří mezi klenoty italské renesanční architektury v České republice. Architektonická hodnota komplexu, která přesahuje český význam, se roku 1992 odrazila v zařazení Telče do fondu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve druhé polovině 14. století vybudovali páni z Hradce v Telči starý gotický hrad. Majitelé hradu zde až na výjimky nebydleli, protože jejich hlavní rodinnou državou byl Jindřichův Hradec. Od roku 1550 v Telči sídlil Zachariáš z Hradce, který ho nechal přestavět a rozšířit o nově postavené renesanční paláce. Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku Slavatové (1604 – 1693), kteří stejně jako ostatní majitelé zámek zdědili.
Obec Uherčice se nachází dvanáct kilometrů jihovýchodně od Jemnice. Leží na území Jihomoravského kraje, na západě okresu Znojmo, pět kilometrů severně od rakouského města Drosendorf. Státní zámek Uherčice leží na východním okraji obce. Kdysi to býval krásný, honosný zámek nazývaný „perla jižní Moravy“. Vlivem nedůstojného zacházení připomínal zámecký komplex na prahu devadesátých let 20. století spíše zříceninu určenou k zániku. V polovině 90. let se našli lidé, kteří zabránili, aby zámek dál chátral a aby došlo k jeho totálnímu zániku. Toto historicky významné dílo převzal Národní památkový ústav v Brně a zařadil jej do Programu záchrany architektonického dědictví. Jeho rekonstrukce bude probíhat ještě dlouho.
Ajeto Lindava, Preciosa, Rautis i Lasvit: kam na Liberecku za sklem a šperky, ceny exkurzí a kdy se konají otevřené dny.
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Výpustek 2026: 3 trasy, ceny, rezervace zážitkové trasy i historie krytu. Vše, co potřebujete vědět před návštěvou.
