Ve dnech 2. – 4. října 2003 se uskutečnil ve Františkových Lázních 10. salon lázeňství a 6. konference Sdružení lázeňských míst ČR. Akci uspořádalo SLM ČR ve spolupráci s agenturou CzechTourism pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR, ministryně zdravotnictví ČR a ministra pro místní rozvoj ČR.
Úvodní tisková konference
se konala za velké pozornosti médií. Hejtman Karlovarského kraje informoval o prohlubující se tendenci omezit finance ze státního rozpočtu do oblasti lázeňství. Zahraniční klienti jsou 100% samoplátci. Pro lázně to znamená 3/4 příjmů ze zahraničí a jen 1/4 z tuzemska. Z ČR zřetelně narůstá počet samoplátců. Problémy jsou tedy značné a dlouhodobě spíše narůstají.
Předseda Sdružení lázeňských míst ČR vyzdvihl význam lázeňství pro cestovní ruch, které je též součástí léčebné a zdravotní péče. Toto hledisko zůstává prioritou. Za 12 let doznalo české lázeňství změn a vznikl prosperující podnikatelský fenomén.
Sdružení též usiluje o to, aby v citlivé otázce zvyšování lázeňských poplatků byla přenesena kompetence na města. Jejich výše by měla vyplynout z atraktivnosti místa.
Představitel ministerstva zdravotnictví hovořil o diskuzích probíhajících v evropských zemích – jakým směrem dále řídit zdravotnické systémy. Cílem není pouze poskytování pomoci nemocným, ale i prevence.
Ve financování zdravotní péče je podíl lázeňství zanedbatelný – cca 3 %. U lázeňských míst tak vzniká riziko rostoucí nezaměstnanosti. Dle sdělení starostky Františkových Lázní je z 5000 obyvatel, včetně důchodců, zaměstnáno 1 000 osob právě v lázeňství. Podíl nezaměstnanosti je zde pouze 2,5 %, a ten by neměl vzrůst.
Rizika a pozitiva vstupu do EU
Evropské lázeňství má v některých směrech odlišný styl než u nás, a vstup do EU se proto výrazně projeví. J. Houdek spatřuje riziko v ekonomickém tlaku směřujícím ke snížení lázeňské péče ve prospěch komerčních služeb. Tento trend se v Evropě projevuje. Se vstupem do EU se naše lázeňství otevře zahraničním klientům, kteří si dosud pobyt hradili z vlastních prostředků. V blízké budoucnosti by tak mohli být vytěsněni čeští pacienti. Lůžková kapacita byla navyšována jen do roku 2002. Pozitiva lze naopak vidět ve vytvoření konkurenčního prostředí a v nezbytnosti rozšiřovat služby. Svaz léčebných lázní ČR je členem Evropského svazu léčebných lázní, kde jsou procedury standardizovány. V tomto směru je naši devizou vysoká kvalita zdravotnické služby.
K zásadním otázkám patří, zda budou moci zahraniční zdravotní pojišťovny uzavírat smlouvy s českými lázněmi. Dle informace ministerstva zdravotnictví není problém vyřešen. Vyplývá to z faktu, že náklady na poskytovanou zdravotní péči v zahraničí jsou jiné než u nás. Stejně tak, pokud by si nechal český pacient zhotovit kloubní náhradu např. v Německu, musely by za to naše zdravotní pojišťovny zaplatit 5x více. Je to problém všech veřejných rozpočtů. Národní zdravotní systémy jsou chráněny legislativou, EU proto musí připravit legislativní řešení.
Lázně a zdravotní pojišťovny
Vystoupení Reinharda Petryho z Evropského svazu lázní bylo v následné diskuzi označeno za „vysocekarátové“. Přesto, že patřilo k nejzásadnějším, bylo široké a je obtížné je shrnout. Zdravotní pojišťovny se staly pojmem minulosti. Lázeňská péče financovaná prostřednictvím daňové politiky není perspektivní. Tato otázka se stala základním tématem diskuzí i při ustavení Evropského svazu lázní. Německo představuje lázeňský ráj, protože lidé v pracovním procesu stejně jako důchodci mají lázně hrazeny. Navíc 900 000 občanů SRN má trvalý pobyt v zahraničí, kam se jim převádí důchody. K prioritám proto patří nalézt řešení, co hradit z privátních a co ze státních zdrojů. V Itálii, Francii i Německu převládá názor, že náklady na zdravotní pojišťovny jsou příliš vysoké. Naopak ve Španělsku se poskytuje příspěvek na pobyt v lázních velmi nízký. Musí se proto začít šetřit a větší regulaci přenechat trhu. Těm, kteří se na trhu pohybují seriózně, je třeba poskytnout šanci.
Evropské lázeňství v minulosti a současnosti
Dle názoru R. Salamanczuka, místopředsedy Evropského svazu lázní, patří ke společným znakům nejen architektura, parky a zeleň, ale zejména lékařský přístup k pacientům. Našemu pojetí je nejblíže lázeňství rakouské a německé, i když ve Španělsku se pojímá rovněž výrazně medicínsky. V českém lázeňství se bohužel projevuje chátrání stavební substance, zaostává technické vybavení a kapacity. Přibližujeme se západní Evropě v hledání lepšího postavení v systému financování zdravotnické péče a v otázkách ověřování účinnosti a kvality. K tomu se doporučuje poskytovat i časově limitované certifikace, veřejně přístupné na internetu. Vstup do EU vzbuzuje u některých kolegů liché naděje, že se do ČR pohrnou tisíce pacientů ze zahraničí. Naopak zbytečné obavy to vzbuzuje v sousedních zemích.
Možnosti čerpání finančních fondů Evropské unie
Ruud van Enk, člen delegace Evropské komise v ČR, apeloval na management lázeňských míst. Mnohé z aktivit před vstupem do EU pokračují, budou však definitivně končit na podzim 2006. ČR profituje z fondů Phare a Sappard od roku 1996 a dosud vyčerpala 1,6 mld. euro. V Karlovarském kraji byla podpořena řada aktivit, např. zámek Kynžvart, divadlo v Karlových Varech či město Mariánské Lázně. Možnost přístupu k fondům EU nebude již nikdy tak optimální. Doporučuje se promyslet přípravu programů, konzultovat je s MMR ČR a obrátit se na správný fond.
Propagace lázeňství v zahraničí
David Gladiš, ředitel agentury CzechTourism, hovořil o lázeňství ve spojení s funkcí ekonomickou – pro region i stát. Lázeňské domy postrádají finanční rezervy, což svědčí o stagnaci: v ČR vloni přibylo pouze 440 lůžek. V Bulharsku či v Maďarsku zaznamenávají nejen větší počet přenocování, ale i lepší skladbu turistů než v ČR. Příčiny méně zajímavé klientely do určité míry souvisí i se slabší nabídkou wellness programů. CzechTourism zařadila lázeňství mezi šest hlavních témat, která podporuje. Byla zřízena nová informační zastoupení v Polsku, na Slovensku, ve střední Asii, začátkem příštího rok bude otevřeno v Izraeli. CzechTourism je otevřen všem formám spolupráce s lázněmi – lze využít dvaceti zahraničních zastoupení nabízejících zprostředkování kontaktů.
Reprezentativní účast
Přítomnost 170 osob ze 40 lázeňských míst a institucí svědčila o potřebě řešit aktuální otázky v podmínkách, kdy celá Evropa hledá směr dalšího řízení zdravotnických systémů. Kromě manažerů lázní se jednání zúčastnili zástupci vysokých škol, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva zdravotnictví, Českého inspektorátu lázní a zřídel, Odborového svazu zdravotnictví. Ze zahraničí přijeli prezident Svazu slovenské kúpele, zástupci Evropského svazu lázní EHV a starostové příhraničních lázeňských míst z Německa.
Některé příspěvky uveřejňujeme samostatně, stejně jako informaci o průběhu kontroverzní besedy na téma wellness.
Na konferenci se sešel výkvět českého lázeňství. Kursalon byl výsledkem práce, ochoty a dobré vůle. Františkovy Lázně se opět představily v roli vzorného hostitele.
Milan Mašík
