Na podzimní konferenci „Lázeňství a finance“ zazněla varovná informace o tom, že hrozí situace, kdy by lázeňští provozovatelé přišli o finanční podporu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR. Samoplátců v našich lázních sice přibývá, nicméně prostředky z veřejných zdrojů jsou pro lázně neméně důležité. O tom, co by pro lázně znamenalo omezení či zrušení této podpory, jsme hovořili s MVDr. Antonínem Plachým, předsedou představenstva Svazu léčebných lázní ČR.
Pomineme-li samoplátce, jak se to má s financováním lázeňské péče u nás? Změnilo se něco od chvíle, kdy jste na téma financování lázní hovořil na podzim na konferenci „Lázně a finance“?
V současné době je lázeňství financováno z veřejného zdravotního pojištění. Cena lázeňské péče hrazená zdravotními pojišťovnami v roce 2005 nebyla v podstatě navýšena a zůstala na výši roku 2004. Výdaje na lázeňství představují zhruba 2,1-2,4 % z kapitoly nákladů na zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny nezrušily v roce 2005, respektive v jeho prvním čtvrtletí, razantně platby za lázně, ale tichou dohodou mezi nimi je prakticky omezen počet návrhů na lázeňskou péči. Platby zdravotních pojišťoven se zpožďují, což vede k nepříznivé situaci v hospodaření, tedy k problémům s cash flow.
Jak se k této situaci staví ministerstvo a vláda?
V podkladovém materiálu místopředsedy vlády Martina Jahna týkajícím se zdravotnictví je zavedení regulačních a motivačních prvků do celého systému zdravotnictví, realizace střednědobých a dlouhodobých kroků. Na úseku lázeňství je to stanovení definice lázeňské péče a stanovení úhrad pouze na základě analýz doložitelných skutečných přínosů (tzv. evidence-based).
Názor pana místopředsedy Jahna je ten, že všechna shora uvedená opatření v lázeňství bude se Svazem léčebných lázní ČR konzultovat. Výsledkem všech společných konzultací by měla být definice standardů výkonů lázeňské péče, stanovení ceny těchto výkonů, stanovení spoluúčasti pacientů apod.
Co by se stalo, kdyby byl přivřen kohoutek, kterým do lázeňství tečou peníze?
V případě omezení návrhů na komplexní lázeňskou léčbu, přeřazení (a tím i placení) některých indikací do příspěvkové péče dojde ke snížení počtu pacientů v lázních. Především ta lázeňská zařízení, která mají pouze české pacienty placené zdravotními pojišťovnami, by se pak v hospodářských výsledcích propadla a musela by propouštět zaměstnance, nemohla by investovat apod. Propad v počtu pacientů v lázních by měl negativní dopad i na lázeňská města (lázeňský poplatek) a infrastrukturu. Vždyť v lázních je dnes zaměstnáno více než 10 000 lidí.
-pmu-