V rámci 10. salonu lázeňství a 6. konference Sdružení lázeňských míst ČR uspořádala ve Františkových Lázních agentura CzechTourism kulatý stůl na téma Wellness v lázeňství. Moderátor J. Skalický z Radiožurnálu správně odhadl, že vzhledem k léčebné funkci lázní bude mnohé v sále značně svrbět jazyk.
Úvodní příspěvek z pozice cestovního ruchu přednesla N. Dolanská, ředitelka rakouské pobočky CzechTourism. Pojem wellness (Well-being a Fit-ness) vznikl v USA jako protiklad nucených tělocvičných pohybů. Člověk nechce slyšet „musíš“. Má však potřebu regenerovat síly, posilovat pocit pohody a prožívat libé pocity z jednoty těla a duše.
Do roku 2007 se má stát největší evropskou velmocí v lázeňství Maďarsko. Využívá k tomu nejen lázní, ale i hradů a zámků adaptovaných na pobytová místa s nabídkou relaxačních programů. Maďaři vsadili na to, že hodnota eura je u nich poloviční. Jedná se o výrazně krátkodobé pobyty hostů, ale efektivnější, při nichž utratí více peněz.
S. Lísková z LD Mánes v Karlových Varech zdůraznila, že wellness je především řešení stresu. Lékaři ordinují antidepresiva, léčitelé bylinky a přátelé sklenku. V moderním pojetí je řešením osobní zodpovědnosti za zdraví. Postihuje oblast fyzickou, duševní a volní. Při lázeňském pobytu užíváme placebo efekt – důvěru v působení léčivých sil základních elementů, kterými jsou oheň, voda, země a vzduch. Cílem je naplnit pojem Sebastinana Kneippa – ganzheitliche Wohlbefinden.
V lázních přetrvává hektika v časování procedur a stravování, v nepřizpůsobení diety návykům pacienta a nesouladu mezi časovým plánem procedur a osobnostními zvyky.
V. Seifertová z Vysoké školy cestovního ruchu a lázeňství charakterizovala 21. století jako věk rychlosti. Jedinou jistotou v tržní ekonomice je změna. Proto je třeba nahlížet na lázeňský produkt segmentovaně. Analýzy dokazují, že investice do marketingu se vysoce vyplácejí. Světový trend je takový, že marketingové náklady rostou, zatímco u ostatních položek se dociluje pokles.
Nedostatky ovlivňující obchodní nabídku wellness shrnul P. Krč z CK ATIS. Pro lázně je pacient klientem, pro cestovní kancelář to je zákazník. Z toho vyplývá i rozdílný přístup k produktu. Lázně vyžadují nastoupení pobytu v pracovní den, čerpají se rovněž pouze v pracovní dny. Řadu věcí lze zlepšit vyšší operativností personálu, bez finančních nákladů – načasování programu s ohledem na pohodu zákazníka, který musí např. hodiny čekat na masáž, není zajištěno vyžití pro doprovázejícího člena rodiny, nelze ubytovávat děti. Lázeňská sezona se nekryje se sezonou společensko-kulturní, stravování není přizpůsobeno wellness programu. Zákazník obvykle vyžaduje přítomnost partnera či možnost navštívit bazén bez přikoupení procedur. Namísto dlouhodobých pobytů na 1 – 2 týdny očekává nabídku víkendových programů vč. možnosti odvozu zavazadel z nádraží. Šanci uspět u zahraničních zákazníků snižuje nedostatečná jazyková vybavenost personálu. Díky limitované nabídce netradičních procedur se do popředí dostávají firmy specializované právě na tyto služby. Českých pacientů přicházejících prostřednictvím zdravotních pojišťoven ubývá. Přitom právě z nich lze vytvořit kmenový základ, např. formou balíčku služeb s ubytováním ve 3* hotelu. K nekorektním praktikám obchodních oddělení lázní patří, že prodávají pobyty českým CK za stejných podmínek jako zahraničním. Wellness je důležitým zdrojem financí, ale též otevřeným oknem do lázní. Každý, kdo přijede na wellness program, se stává jejich potenciálním zákazníkem.
P. Petr z Jihočeské univerzity vyslovil názor, že kalokagathie se má prodávat zdravým. Wellness není třeba do lázeňství zavádět, je tam už stovky let. Pojem se užívá pro různé entity, což někteří diskutující nerespektují, a vzniká riziko nedorozumění. V názorné tabulce dále představil jednotlivé české lázně zhodnocením docilovaného zdravotního efektu. Měřitelnost efektu balneoterapie, kterou zdravotní pojišťovny kupují, lze využít v marketingu.
L. Mlejnková z VŠE Praha upozornila na specifiku lázeňského produktu Maďarska. Přestože nelze odhadnout další vývoj, v maďarském lázeňství převažuje rekreačně zábavný prvek. Jejich obchodní úspěch je důsledkem dlouhodobě kvalitního marketingu. 60 % zákazníků představuje zahraniční klientela, která však dosahuje pouze 1/3 pobytových dnů ve srovnání s ČR. Konkrétně 3,8 dne ve srovnání s 15 dny v ČR.
Podle názoru H. Heydukové, Lázně Františkovy Lázně a.s., nedostatky uvedené ve vystoupení CK ATIS nelze zevšeobecnit. Wellness může dělat každý, zatímco základem českého lázeňství jsou přírodní zdroje, kterými v Evropě mnozí nedisponují. Obtížným a přetrvávajícím problémem zůstává oblast financování s přímými dopady i do propagace. Přestože máme Evropě co nabídnout, podpora od státu i agentury CzechTourism je minimální – účast na mezinárodních veletrzích si z 98 % hradí lázně samy a i zbývající 2 % jsou sporná.
J. Houdek, město Třeboň: I když podpora cestovního ruchu je řádově desetkrát menší než v Maďarsku, neměli bychom transformaci lázeňství na produkt rekreace následovat. Zdravotnické hledisko nechceme měnit, dají se však budovat nová zařízení s využitím strukturálních fondů. Wellness je fenomén, který při oddělení od nemocných pacientů patří právě do lázeňských míst.
Před zaváděním wellness programů do lázeňských míst naopak důrazně varoval M. Keprta z Českého inspektorátu lázní. Jedná se o životní styl, kdežto lázeňství nabízí prověřené postupy. Procedura při výstavbě nových lázní je přesně stanovena zákonem, který je třeba dodržovat. Obdobně negativní stanovisko hájil J. Krůžela z Lázní Luhačovice a někteří další diskutující.
K. Nejdl z Vysoké školy hotelové doporučil rigidně rozlišit oba produkty, nezaměňovat je a hledat symbiózu. Krátkodobé pobyty přinášejí riziko ohrožení dobrého jména. Zákazník může oprávněně vyhodnotit léčebný přínos lázní negativně. K podobnému efektu došlo v Bad Gastein, kde začali v pol. 19. století uvádět kasina jako hlavní produkt. Otto von Bismarck hazardní hry zakázal, a tak Karlovy Vary, kde nebyl hazard povolen, přežily a získaly novou klientelu.
R. Petry z Evropského svazu lázní doporučil pojem wellness do českého lázeňství začlenit. Německý svaz lázeňských míst vytvořil desetibodový program Wellness v lázeňských místech. Jeho hlavním cílem bylo ochránit lázně před „kšeftaři“. Každý lázeňský hotel však poskytuje masáže, má salon krásy a nabízí wellness program.
Závěry diskuze zformuloval Ing. J. Houdek do tří bodů:
1) Wellness je součástí celistvého přístupu v lázeňských místech.
2) Patří do lázeňských míst, nikoliv však
do lázeňských zařízení.
3) Nová zařízení je třeba stavět odděleně
od léčebných provozů.
M. Mašík