Lázeňská města jsou svým způsobem výkladní skříní České republiky, jedním z jejich hlavních turistických lákadel a samozřejmě i důležitým zdrojem příjmů. Možná i proto mají nezasvěcení tendenci myslet si, že řízení a hospodaření lázeňských měst jsou procházkou růžovým sadem. Jenže opak je pravdou, i světově vyhlášené lázně se musejí potýkat s řadou problémů. O některých z nich je i následující rozhovor se starostou Mariánských Lázní Zdeňkem Králem. Řeč byla například o financování lázeňské péče, o spolupráci s podnikateli či otázkách spojených s uvažovaným zápisem lázeňských měst na seznam UNESCO. Dozvěděli jsme se ale také, jaké novinky letos čekají návštěvníky i obyvatele města.
Pro Mariánské Lázně je cestovní ruch jedním z hlavních zdrojů financí, zaměstnává také mnoho jeho obyvatel. Můžete přínos cestovního ruchu pro město definovat?
 Zdeněk Král |
Význam cestovního ruchu pro Mariánské Lázně je zcela zřejmý – město nemá bohužel žádný jiný výraznější zdroj financí, než jsou daně z podnikání firem z oblasti cestovního ruchu. Říkám bohužel, protože výdaje na udržování lázeňského místa výrazně převyšují příjmy a v Mariánských Lázních překračují výdaje na komunální služby, sport a kulturu oproti jiným srovnatelným městům všechny ukazatele třikrát. Pro srovnání – stejně velké Poděbrady stojí chod lázní, údržba parků a komunální služby třikrát méně než nás.
Kde vidíte možnosti řešení tohoto problému?
Není jasné, jak dlouho si bude moct město se svým omezeným rozpočtem dovolit luxus vysokých výdajů na udržování lázeňského místa. Stát by měl změnit svoji politiku a výrazněji podporovat cestovní ruch a lázeňství. V ostatních odvětvích podnikání, pokud se otevře nová továrna a vytvoří pracovní místa, obdrží od státu pobídky. V cestovním ruchu nic takového neexistuje. Přitom náklady na opravy a renovace starých nevyhovujících objektů jsou obrovské a k tomu ještě šikana památkářů.
Částečným řešením by mohlo být i zvýšení lázeňské taxy, které nedávno navrhl váš karlovarský kolega Petr Kulhánek. Podle něj současných 15 korun za osobu a den neodpovídá potřebám lázeňských měst. Ztotožňujete se s tímto názorem, nebo vidíte situaci jinak?
 Nesporný význam pro cestovní ruch má mariánskolázeňské golfové hřiště |
 Jedním z lákadel pro rodiny s dětmi je i park Boheminium |
Ano, souhlasím s kolegou Kulhánkem, 30 korun by mělo být minimum.
Jak se stavíte k otázce případného omezení komplexní lázeňské péče? Vnímáte tyto úvahy jako riziko pro mariánskolázeňské podnikatele? Pokud ano, můžete jim být v tomto ohledu nápomocni?
S rozpaky sleduji kroky ministra Hegera, který nejdříve ustoupí lékařským odborářským vyděračům a slíbí jim peníze, které nemá. Teď je hledá rušením lůžek v nemocnicích a příspěvku na lázně. To zřejmě ustupuje farmaceutickým firmám, ty potřebují do lidí „prát“ chemii a ne preventivní a lázeňskou péči. Je známo, že lázně šetří pojišťovnám 50 miliard a stojí 3 miliardy. Když se škrtnou, přestanou Češi jezdit do lázní, ale budou užívat více prášků. Mimochodem, německé zdravotní pojišťovny přispívají svým klientům na pobyt v našich lázních, ale české pojišťovny by neměly dát Čechům nic? To je tedy příklad vhodný následování… To bychom mohli všichni celkem rychle skončit. Přes Sdružení lázeňských míst proto tento záměr kritizujeme a napadáme, a doufáme, že neprojde. Kousek od nás za hranicemi vzniklo v Bavorsku a Sasku za přímé podpory státu několik menších, ale moderních lázeňských míst. V Česku stát nedal nic…
Můžete se při rozvoji města a cestovního ruchu v něm spolehnout alespoň na místní podnikatele, nebo máte ke spolupráci s nimi nějaké výhrady?
Vynikající je spolupráce s několika subjekty ve městě. Ostatní se „vezou“ a prakticky nepřicházejí s žádnou iniciativou. Ovšem kritiky je dost. Mezi tahouny a významné partnery municipality bych zmínil na prvním místě Léčebné lázně Mariánské Lázně, CUP VITAL, Hotely Olympia a Krakonoš, zahradnické firmy a městské firmy Technický a dopravní servis a Lázeňské lesy. A úzce spolupracujeme s podnikatelskými subjekty zastoupenými v Komisi lázeňství a cestovního ruchu při Radě města.
 Výdaje na udržování lázeňského místa výrazně převyšují příjmy města z lázeňství |
Jaké plány na podporu cestovního ruchu má město pro příští měsíce?
Předali jsme lyžařský areál firmě Snowhill, která provozuje další čtyři střediska v České republice, od toho si slibujeme větší propagaci a rozvoj. Spustili jsme nový městský web se spoustou informací pro turisty včetně rezervačního systému www.marianskelazne.cz . Zadali jsme zpracování projektu přístavby venkovního bazénu vedle stávajícího městského plaveckého areálu; chceme se pustit do revitalizace území bývalých kasáren a vybudování zóny klidu.
Jaké příležitosti a naopak i hrozby pro další rozvoj turismu ve městě vidíte?
Vidím velký potencionál rozvoje turismu na Mariánskolázeňsku a to nejen v lázeňství a wellness, ale především v turistice sportovně rekreační s návazností na golf, cyklistiku, nordic walking, pobyt v přírodě a agroturistiku. Nabízí se využití Mariánských Lázní jako základny, kde si mohou hosté vybrat z nepřeberného množství ubytovacích kapacit, podle své kapsy a nároků, od penzionů po pětihvězdičkové hotely. Vyzkoušet nějaké ty procedury pro své zdraví a odplavení stresu a pak se kochat pohybem a pobytem na čistém horském vzduchu uprostřed překrásné divoké přírody, kopců, lesů, rašelinišť a jezer.
A hrozby? Raději o nich nebudu mluvit, pouze naznačím, že za nebezpečné považuji zejména nevhodné státní zásahy nebo naopak ignoranci.
Zmínil jste nové webové stránky města. Kromě jiného se na nich návštěvníci mohou dočíst, že se při rozvoji města snažíte klást „výrazný akcent na čisté životní prostředí, údržbu a rozšiřování městské zeleně, sportovišť, rekreačního využití okolních lesů“. Můžete prosím tato slova demonstrovat konkrétními příklady?
V současné době probíhá další etapa rekonstrukce a revitalizace městských lázeňských parků v centrální části, máme studie a projekty celkem za 100 milionů. Na jednotlivé etapy průběžně žádáme o dotace, případně realizujeme z vlastních zdrojů. Ve spolupráci s vedením CHKO Slavkovský les a Český les a Lesy ČR budujeme nové naučné stezky na Kladské a v okolí s informačními tabulemi. Tamtéž se připravuje otevření Domu přírody. Byly nově vyznačeny stovky kilometrů cyklotras a vycházkových tras, které vedou z centra města do nejkrásnějších přírodních lokalit obou chráněných oblastí. Host, který přijede do Mariánských Lázní, tak zároveň přijíždí do krásné zdravé přírody, která se mu otevírá množstvím značených cest, vyhlídek, přírodních rezervací, výletních restaurací, památek a hlubokých lesů na hřebenech tisíc metrů nad mořem vysokých kopců; připomínám, že lesů nesežraných kůrovcem. Ze sportovišť, která mají větší význam pro cestovní ruch, bych zmínil 18jamkové golfové hřiště v majetku města a nové golfové hřiště v kynžvartském zámeckém parku, který je od Mariánských Lázní co by kamenem dohodil. Město koupilo lyžařský areál se dvěma sjezdovkami a strojově udržuje běžecké tratě.
 Přírodní zábavní park Prelát |
 Na Kladské buduje město s partnery naučné stezky |
Návštěvnost lázeňských měst se vlivem demografických, ekonomických, sociologických a dalších faktorů v posledních letech mění. I do Mariánských Lázní určitě více než dříve směřují třeba rodiny s dětmi. Čím pro ně může být město atraktivní? Máte pro ně kromě toho, o čem jste již hovořil, připraven i další program, který je ve městě udrží?
Ano, v poslední době se nám posouvá věk našich hostů ke střední věkové hranici a to jsou právě hosté, kteří mají děti. Mimo zajímavé výlety po okolí Mariánských Lázní, jako jsou hrady Loket a Bečov či zámek Kynžvart, můžeme už přímo ve městě nabídnout žhavé novinky pro zábavu všem generacím. Mám na mysli třeba nové lanové centrum vedle tenisových kurtů u Lesního pramene či přírodní zábavní park Prelát v Úšovicích. To je volně dostupný areál v přírodě s množstvím dřevostaveb (jako jsou prolézačky, houpačky, lanovka, hrad, chaloupka strýčka Toma), s jezírky s mlýnským kolem a vodními hračkami, s ohništěm a dalšími atrakcemi. Zde je možné strávit půlden nebo celý den v krásné přírodě, a podle mého názoru jde o opravdu unikátní záležitost.
Další den je možné v horní části města navštívit park miniatur Boheminium, kde jsou dokonalé miniatury historických památek České republiky. Dokonalé provedení a parkové úpravy činí z tohoto areálu jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí ve městě, hned vedle zpívající fontány. Vedle parku miniatur je areál před hotelem Krakonoš, kde je možné spatřit kamenný betlém, obří šachy a další zajímavosti. Kousek vedle je jízdárna, jezdecký areál a stáje pro koně.
 Starosta Král je zastáncem zápisu města do UNESCO bez památkové rezervace |
 O další rozvoj lyžařského areálu ve městě se má postarat firma Snowhill |
Velmi se v posledních měsících diskutuje o možném zápisu západočeských lázní na seznam světového dědictví UNESCO. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Chápete ho jako jednoznačný přínos, nebo vnímáte i nějaká rizika, třeba možné zhoršení podmínek pro investory?
Pokud jde o UNESCO, začínají zde převládat rozporuplné pocity. Na jedné straně nadšení z dobré značky, reklamy a turistů, na straně druhé nová omezení pro investory a další klacek do rukou fundamentalistických památkářů. Víte, my nepotřebujeme vymalovat skanzen, ale přestavět staré „fabriky“ z 19. století na nové moderní provozy s komfortem 21. století. Jinak nebudeme konkurenceschopní. Autobusové zájezdy jednodenních nebo několikahodinových turistů nás nezachrání. Navíc je to zátěž pro infrastrukturu a klid lázní. Když UNESCO, tak bez památkové rezervace a nebo v menším rozsahu, než je navrženo.
A měl by být podle vás do seznamu zapsán pouze západočeský lázeňský trojúhelník, nebo jste spíše zastáncem tzv. řetězového zápisu, tedy modelu, který počítá se zápisem i dalších evropských lázní?
Řetězový zápis nechápu, je to jako sněhová koule. Původní nápad krajských úředníků zapsat tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník měl určitou logiku. Ještě bych chápal německý pojem „módní lázně 19. století“. Tyto lázně spojuje podobná architektura i doba největšího rozkvětu. Napadají mne Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně, Baden-Baden, Bad Homburg a chorvatská Opatia.
Na stránkách tohoto vydání informujeme mj. o tom, že kraj připravuje založení destinační agentury, která by sjednotila a zaštítila propagaci turistického potenciálu kraje. Vnímáte to jako potřebné?
Je to krok správným směrem. V Rakousku to funguje léta, a i díky tomu to dotáhli na turistickou velmoc.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Město Mariánské Lázně a CzechTourism