 |
 |
V naší zemi existuje nemnoho objektů, kde lze uzřít majestátní barokní architekturu v původní, téměř intaktní podobě. Pokud máte problém porozumět baroku jako uměleckému stylu a nedaří se vám proniknout do tajů a krás šerosvitných maleb a boubelatých skulptur, zavítejte do Břevnovského kláštera. Tam máte vše pod jednou střechou.
Klášter v Břevnově patří skutečně k nejčistším ukázkám českého vrcholného barokního stavitelství. Jeho dějiny se ovšem začaly psát o mnoho staletí dříve, konkrétně v roce 993.
Tehdy založili druhý pražský biskup Vojtěch Slavníkovec a kníže Boleslav II. při prameništi potoka Brusnice první, původně dřevěný kostel s několika málo klášterními budovami. Hrubě otesané dřevěné trámy, tzv. břevna, ze kterých byl prvotní klášter zbudován, daly vzniknout i názvu prastaré klauzury. Vojtěch poté přivedl z Itálie do Břevnova několik mnichů benediktinů, kteří se měli stát vykonavateli křesťanské „agitace“ v dosud převážně pohanských Čechách. Po vyvraždění rodu Slavníkovců (pocházel z něho i Vojtěch) v roce 995 však klášter víceméně zanikl, aby byl v první polovině 11. století obnoven. Zpustlé dřevěné budovy nahradila románská kamenná bazilika sv. Markéty s konventem. Z tohoto období si dnes můžeme prohlédnout unikátní kryptu pod současným chórem, kterou v šedesátých letech minulého století odkryli archeologové. Jedná se o jednu z nejstarších alespoň částečně dochovaných kamenných staveb na našem území.
Románská krypta pochází z první poloviny 11. století |
Klášterní sad je dnes hojně využíván k relaxaci a odpočinku |
V průběhu 13. a 14. století pak probíhala gotická přestavba, jež se dotkla většiny budov, ovšem v různé intenzitě. Konvent byl toho času v českém státě významnou církevní a kulturní institucí, disponoval velkou knihovnou, jeho prostřednictvím se u nás šířily kulty nových světců, mezi jeho příslušníky patřila řada výrazných kulturních osobností a ani hospodářské postavení kláštera nebylo bez významu. V průběhu husitských válek byly klášterní objekty zničeny a dílo zkázy dokonaly události války třicetileté. Teprve v letech 1708 – 1745 proběhlo znovuoživení zdejšího řádu, výstavba nového konventu, baziliky a částečná přestavba starších částí ve slohu vrcholného baroka. Nový klášterní komplex vznikl podle projektu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Jeho nejkrásnější součástí je bezesporu chrám sv. Markéty, na němž lze perfektně rozeznat všechny hlavní atributy baroka: monumentalitu, jež má ohromit prostého člověka, citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, freskovou klenbu evokující obraz nebe přeneseného na zem, velká plátna s náboženskou tematikou, sochy v dynamických postojích a podobně.
Hlavní oltář z roku 1718 provedl podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera řezbář Josef Dobner, plastiky vytvořil Matouš Václav Jäckel stejně jako sochy benediktinských světců po stranách chrámové lodi. Oltářní obrazy jsou vesměs originály jednoho z nejvýznamnějších malířů baroka, Petra Brandla. Klenby kryjí fresky Jana Jakuba Steinfelse z let 1719 – 1721, které budí údiv už jen proto, že je umělec vymaloval coby sedmdesátiletý kmet. Intarzované chórové lavice z 18. století od Jana Sichmüllera zdobí sochy Richarda Prachnera, kostelní varhany pocházejí z roku 1725 a jsou dílem varhanáře Tobiáše Meysnera. Jak vidno, jedna větší lahůdka než druhá.
Interiér kostela |
Barokní letohrádek Vojtěška stojí |
K rozsáhlému komplexu kláštera patří kromě kostela sv. Markéty dvoupatrové budovy vlastního konventu, soustředěné kolem tří dvorů, hospodářská stavení, prelatura a opatský letohrádek Vojtěška s kaplí nad studánkou (pramenem potoka Brusnice), kde byl klášter podle legendy založen. Na klášterní areál bezprostředně navazuje stupňovitá zahrada, ovocný sad a lesopark se hřbitovem. Tyto rozsáhlé zelené plochy se stávají vítaným cílem relaxuchtivých Pražanů. V současné době jsou některé reprezentační sály kláštera využívány také k nejrůznějším společensko-kulturním akcím (koncerty, svatby, přednášky, prezentace, rauty apod.). Součástí areálu je též hotel Adalbert (první ekologický hotel v ČR) a staročeská restaurace Klášterní šenk. Velmi populární je každoroční podzimní posvícení, pořádané již 250 let. Jeho tradice odstartovala poté, co kostel opustili v roce 1757 pruští vojáci, kteří si při dobývání Prahy zřídili v prostorách svatostánku stáj a lazaret. Zneuctěný chrám musel být tenkrát znovu vysvěcen.
Břevnovský klášter, nejstarší mužský klášter v Čechách, je se svým geniem loci jednou z nejvýznamnějších památek na naše nejstarší dějiny a zůstává připomínkou nesnadných počátků křesťanství v českých zemích. Jeho současná, barokní podoba dodnes uchvacuje svou elegancí a slohovou čistotou.
Text: Jan Pomykal
Foto: CzechTourism a Jan Pomykal