Národní kulturní památka Klášter Sázava spojená s počátky české státnosti se opět stává majetkem českého státu.
|
Pozve-li vás někdo na Sázavu, nemusí to nutně znamenat jen vodácký výlet po jedné z nejromantičtějších českých řek. Stejné jméno jako řeka, nad kterou už téměř tisíc let stojí, nese jeden z nejstarobylejších českých klášterů, založený již v roce 1032 poustevníkem sv. Prokopem a přemyslovským knížetem Oldřichem.
Dnes se již turista či poutník nemusí bát cesty divokou a pustou posázavskou krajinou, jako tomu bylo na počátku 11. století, kdy se zde usadil poustevník Prokop, první český světec svatořečený římským papežem v roce 1204, dodnes uctívaný jako český národní patron. Okolí původní jeskyně, ze které sv. Prokop vyhnal „tisíc ďáblů“, se jeho zásluhou proměnilo v benediktinský klášter, který se po celé 11. století významně podílel na vytváření křesťanských počátků české státnosti, kultury a vzdělanosti a byl mostem spojujícím křesťanský Východ a Západ. I v dalších staletích proslul klášter jako středisko duchovního života a významné poutní místo.
Jednotlivé etapy složitých osudů sázavského kláštera, tak úzce propojených s osudy českého státu, jsou v klášteře hmatatelně přítomné.
V zahradě kláštera se jistě zastavíte u základů tetrakonchy – malého kamenného kostela ve tvaru pravidelného řeckého kříže, postaveného v dobách prvního rozkvětu kláštera ve 2. polovině 11. století.
Z dálky nepřehlédnutelnou dominantou kláštera a celého kraje je gotická věž z rudé arkózy, ze které zní zpěv zvonů – Václava, Prokopa a Ludmily. Za touto věží je unikátní torzo trojlodního gotického chrámu, jehož stavba se rozvinula zvláště za vlády císaře Karla IV. Po husitských válkách klášter pustl a velkolepá stavba zůstala už navždy nedokončena.
Z doby vrcholného rozkvětu kláštera pochází i gotická kapitulní síň, jeden z nejkrásnějších středověkých prostorů v naší zemi. Fresky na stěnách dodnes dojímají vysokou uměleckou úrovní a pokorou oslavující lidské mateřství Panny Marie.
Gotické kněžiště bylo v baroku přestavěno na kostel. V bohaté výzdobě barokního kostela sv. Prokopa zaujme milostný obraz sv. Prokopa spojený se zázračným obživením světcovy tváře.
Život sv. Prokopa, raně středověké písemnictví a dějiny kláštera až do jeho zrušení na konci 18. století jsou také hlavními tématy prohlídkové trasy, která vede přízemím bývalé klášterní kvadratury.
Po zrušení kláštera byla jeho budova včetně hospodářského zázemí prodána světským majitelům. Také oni zanechali v areálu kláštera sv. Prokopa své stopy v podobě stavebních úprav.
Významnou roli v novodobém obnovování svatoprokopské úcty a tradice sehrál od třicátých let dramatického 20. století emauzský benediktin P. Method Klement. Je obdivuhodné, že se mu v dobách tak těžkých pro český národ, jako byl nacismus a padesátá léta, podařilo zahájit záchranu této vzácné památky českých národních dějin a probudit zájem archeologů, vědců i prostých věřících o toto místo. Jeho busta dnes z klášterní zdi pokojně hledí na dílo jeho pokračovatelů.
V rámci restitucí byla velká část kláštera v roce 2001 vrácena potomkům předválečných majitelů.
Dobrou zprávou pro všechny milovníky Sázavy je skutečnost, že v letošním roce český stát od restituentů celou národní kulturní památku Klášter Sázava vykoupil, což po letech vlastnických nejistot umožní, aby Národní památkový ústav středních Čech zahájil postupnou obnovu této výjimečné památky.
PaedDr. Slávka Matoušová
vedoucí správy památkového objektu