|
…si musíte vyrazit do Milevska. Zdejší klášterní komplex s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a kostelem sv. Jiljí je od 12. století do dnešních dob domovem řeholního řádu premonstrátů. Klášter byl založen kolem roku 1184 Jiřím z Milevska a prvním opatem se tenkrát stal mladý, teprve dvaadvacetiletý Jarloch, autor známé kroniky, která je důležitým pramenem pro české dějiny konce 12. století.
Celkový pohled na klášterní baziliku Nanebevzetí Panny Marie s opatskou kaplí vpravo |
Rozsah a monumentalita klášterního chrámu je ohromující. Na první pohled je zřejmé, že máte před sebou jeden z největších románských stavebních počinů na našem území. Ale hezky popořádku. Nejstarší stojící částí klášterního areálu je kostel sv. Jiljí uprostřed dnešního hřbitova. Je jediným pozůstatkem starší osady, která tu stála ještě před příchodem premonstrátů. Původní svatostánek měl jednoduchou podobu s věží (ta jediná se spolu se severní stěnou lodi zachovala), lodí ve stejné šíři a s obdélným kněžištěm. Kolem roku 1400 byl kostel podstatně rozšířen jižním a východním směrem. Loď byla zamýšlena jako dvojlodí, avšak kvůli husitským válkám byla dokončena pouze jižní část, takže kostel dnes vypadá asymetricky. Presbyterium dostalo novou síťovou klenbu se šestidílnými hvězdami, shodnou se zaklenutím kostela sv. Víta v Českém Krumlově. Milevský kostel byl poté vymalován renesančně, dílčím způsobem upraven barokně a regotizován. V 80. letech byl interiér těžce poškozen úpravou na smuteční síň. Podle zdejšího průvodce se v současné době intenzivně shánějí peníze na jeho rekonstrukci.
Interiér klášterní baziliky s mohutnými románskými sloupy |
Kostel sv. Jiljí – nejstarší stojící stavba klášterního areálu. Vlevo vpředu původní románská věž, za ní mladší gotická loď. |
Na konci 12. století staví premonstráti v těsné blízkosti kostela sv. Jiljí vlastní velký bazilikální chrám s dvojvěžovým průčelím a s konventem. V 60. letech 13. století nahrazuje východní část kláštera nový raně gotický závěr (původní románské základy byly vyznačeny v terénu) a úpravy postihly i samotný konvent. Důležitou novostavbou té doby je výstavná opatská kaple, jež se dochovala takřka v intaktní podobě. Ve 14. století klášter roste a bohatne. Vznikají další objekty, jiné se přestavují. Vystavěna je například tzv. latinská škola, dokládající rozkvět vzdělanosti a systém opevnění. V dalších staletích narůstá především počet renesančních a barokních budov hospodářského zázemí kláštera. V průběhu 19. a 20. století celý areál zchátral. V devadesátých letech 20. století se začal unikátní areál obnovovat. Členové řádu by rádi zrekonstruované klášterní prostory využili k vzdělávacím i komerčním účelům.
Před třemi lety proběhla oprava klášterní baziliky, v rámci níž byl uskutečněn archeologický výzkum. Ten přinesl několik zásadních objevů. Zjistilo se, že na místě baziliky stálo původně několik dřevěných staveb. Později vznikl v hlavní lodi kamenný kostel s apsidou, který je díky nálezu mince krále Vratislava II. a několika hrobů datován již do 11. století. Jedná se tudíž o úplně nejstarší kamennou kostelní stavbu v areálu Milevského kláštera. Na základě těchto nálezů je překvapující výrazná sakrální tradice místa. Dalším významným nálezem byl soubor 140 románských a raně gotických dlaždic. Jejich zdobení svědčí o širokých kulturních kontaktech premonstrátů. Unikátem jsou dlaždice s vyobrazením slona nebo velblouda, které patří k vrcholům raně gotického umění vůbec. Není divu, vždyť specializovaná výroba keramiky byla jedním z hlavních výdělečných činností zdejších mnichů. Kromě zdobených dlažeb se zhotovovaly i krásné stavební detaily (kružby, klenební žebra, části portálů), náhrobky nebo střešní krytiny.
Kromě mimořádně působivé prohlídky klášterního komplexu můžete navštívit i neméně zajímavé muzeum v západním křídle bývalého konventu. Zde lze shlédnout rozsáhlou expozici od počátku dějin Milevska po současnost.
Text a foto: Jan Pomykal
www.milevskoklaster.cz , www.milevsko-mesto.cz , www.milevskymkrajem.cz