Jedna z nejmonumentálnějších památek Plzeňského kraje, benediktinský klášter v Kladrubech, prochází výraznou proměnou. Pomalu ale jistě se rodí původní krása jeho nového konventu, která se lidem představí už v příští sezoně. Průčelí rozlehlého objektu sice skrývá lešení, současný návštěvnický provoz to však vůbec neomezuje.
Nový konvent, největší část areálu s obrovským nádvořím, získal nedávno novou střechu a specializovaná firma právě dokončuje opravy vnitřních fasád. Už teď je jasné, že klášter napřesrok nabídne lidem nevídaný (a návštěvníkům po léta skrytý) pohled z nádvoří obklopeného souborem mohutných budov. V konventu vystavěném na čtvercovém půdorysu byly kdysi mnišské cely, pozdější majitel Alfréd I. Windischgrätz jej využíval k hospodářským účelům, fungoval tu také pivovar. Po válce byly v objektu zřízeny byty, kanceláře a sklady. „Před rokem 1999 se podařilo z peněz Phare a ministerstva kultury opravit plášť baziliky. Zpřístupnění dvora konventu bude další velkou novinkou po deseti letech,“ řekl kastelán Milan Zoubek. Z konventních budov se v současné době využívají dvě křídla. Ve východním je knihovna Windischgrätzů a v severním lapidárium. Objekt tedy návštěvníci mohli poznat jen z malé části zevnitř. „Součástí práce na fasádách je také zajištění statiky budovy a odvodnění dvora,“ vysvětlil Zoubek.
Na jedné z dokončených fasád se již skví restaurované sluneční hodiny. Nádvoří samo ještě nese stopy stavebních prací. „Aby byla budova a nové fasády chráněné proti vlhkosti, vybudovali jsme po celém obvodu široké okrajové chodníky z lomového kamene. Drenáž svádí vodu do původního barokního kanálu, který odvádí okapovou vodu. Jeho páteřní štola jde napříč nádvořím,“ popisuje úpravy Josef Michalčík z firmy Bankovní stavby, která na konventu pracuje. Zedníci pracují v přísné shodě s památkáři. Snaží se například zachovávat maximum původních omítek, které se zpevňují speciální vápennou směsí.
Areál kladrubského benediktinského kláštera, který roku 1115 založil král Vladislav I., navštíví ročně 22 tisíc lidí. K prohlídce zvou mimo jiné zvučná jména – původní románskou baziliku přestavěl ve stylu barokní gotiky Jan Blažej Santini-Aichel, nový konvent byl dostavěn roku 1770 podle projektu K. I. Dient-zenhofera. Zrušil jej Josef II. a na začátku 19. století klášterní komplex získali Windischgrätzové.
Text: -iDNES.cz-; -japo-
Foto: CzechTourism
