Zájezdy za sportem – hit posledních let

Jak Česká republika pomalu, ale jistě dohání čtyřicetileté zpoždění ve svém ekonomickém vývoji, tak se do nebývalé pestrosti rozvíjí i její trh se zahraničními zájezdy. Své kupce si nacházejí produkty, které by ještě před patnácti lety byly takřka neprodejné. Pokud by je vůbec někdo uměl sestavit a nabídnout. Stále více českých turistů například přichází na chuť zájezdům na závody Formule 1, utkání NHL či lákavá fotbalová utkání. Podívejme se, jaká specifika s sebou tento tržní segment nese.

Výlet do historie

Kdo jako první vypravil autobus s českými fanoušky na některé zahraniční sportovní klání, se už dnes nejspíš vypátrat nepodaří. Jisté ale je, že se jedná o poměrně mladý trh. Vždyť i největší specialista na tento typ zájezdů, slánská cestovní kancelář SLAN tour, se pořádání zájezdů za sportem věnuje teprve dvanáctým rokem. První zkušenosti získala při organizování zájezdů českých fanoušků na kvalifikaci fotbalového mistrovství Evropy do Skotska v roce 1995. Zároveň je třeba konstatovat, že na rozdíl od Německa, Velké Británie a některých jiných západoevropských zemí u nás neexistuje cestovní kancelář, pro kterou by tento druh zájezdů byl výlučnou doménou. Je to svým způsobem logické – český trh je relativně malý, a přestože se zájem o zájezdy za sportem kontinuálně zvyšuje, jen stěží by se takový specialista uživil. Zájezdy pro sportovní fanoušky jsou proto v nabídkách českých cestovních kanceláří vždy pouze doplňkem, byť různě důležitým.

Stále více českých fanoušků žádá po cestovních kancelářích zajištění zájezdů na zápasy kanadsko-americké NHL

V polovině devadesátých let byla největší poptávka po fotbalových utkáních české reprezentace v zahraničí, případně po cestách na Mistrovství světa v hokeji v Německu, Švédsku a dalších evropských zemích. S přibývajícími lety se škála sportů rozšiřovala, k zatím největšímu rozmachu došlo v uplynulých dvou letech. Běžné jsou již zájezdy na Letní i Zimní olympijské hry, evropské fotbalové a hokejové šampionáty, slušná poptávka je po cestách na utkání kanadsko-americké NHL, závody Formule 1 a další sportovní události. Podle majitele CK SLAN tour Ladislava Pešky jde hlavně o sporty, kde mají lidé šanci uzřít výkony českých sportovců. Zájem o Formuli 1 tak kulminoval v době, kdy se v jejím světě snažil uplatnit Tomáš Enge. Dnes naopak jdou na dračku cesty na závody seriálu Moto GP – především díky výkonům Lukáše Peška. Z obdobných důvodů mají úspěch zájezdy za tenisem. A současné výkony českých běžkařů by mohly probudit zájem o zatím málo obvyklý segment zájezdů za zimními sporty. Radost pořadatelům sportovních zájezdů dělají i tuzemští fotbalisté – dobře se prodávají nejen zájezdy na utkání naší fotbalové reprezentace či pohárová utkání tuzemských celků, ale také na ligová utkání anglických, italských, španělských či německých klubů, ve kterých působí čeští hráči.

Kdo je typický zákazník?

Definovat typického účastníka zájezdů za sportem není úplně jednoduché. Jisté ale je, že z většiny tvoří klientelu zájezdů za sportem muži. Z hlediska motivace pak jde o dvě hlavní skupiny. První představují skalní fanoušci, pro které je sledování sportu hlavním koníčkem a kteří, pokud jim to finance dovolí, neváhají třeba i několikrát do roka vyjet podpořit své oblíbence také na zahraniční kolbiště. Druhou skupinou jsou pak ti, pro něž je zájezd za sportem jakousi třešničkou na dortu nebo novým zážitkem, který chtěli vyzkoušet. Ladislav Peška ze SLAN touru pak přidává ještě jeden postřeh: „Fenoménem posledních let je korporátní klientela. Stále více firem chce nějak netradičně ocenit své zaměstnance či partnery a některé sportovní zájezdy se k tomu přímo nabízejí.“

Mnoho lidí si zájezdy za sportem automaticky asociuje s partami hlučných výrostků, v jejichž zavazadlech o sebe cinkají lahve fernetu a plechovky s pivem a po kterých musí řidiči autobusů své plechové miláčky týden mýt a opravovat. To je ale podle všeho do značné míry falešný stereotyp. Jistě, ne všichni klienti zájezdů za sportem jsou mírumilovní beránci, ale už s ohledem na vyšší finanční náročnost mnoha takových podniků je mezi klienty větší procento distingovaných manažerů než zamindrákovaných „hooligans“. Je třeba si uvědomit, že zájezd na utkání NHL vyjde v průměru na 30 tisíc korun. Určité negativní zkušenosti se sportovními fanoušky sice přiznává i Ladislav Peška, problémových klientů je však podle něj mizivé procento. V určitých ohledech jsou podle něj naopak účastníci zájezdů za sportem vděčnější a věrnější klientelou než účastníci běžných zájezdů. A ocenit dokážou nejen sportovní událost jako takovou, ale i poznávací části takovýchto cest. Jen málokdy se totiž zájezdy pořádají „na otočku“, většinou je na programu i prohlídka města či návštěva vybraných turistických atraktivit. Určité riziko vidí Peška spíše v jiné oblasti. Mezi účastníky zájezdů za sportem je podle něj větší procento těch, kteří nemají s cestováním takové zkušenosti, často se do zahraničí vydávají úplně poprvé. Z toho pak plynou do určité míry vyšší nároky na práci průvodce takové skupiny. Zde je výhoda specialistů na zájezdy za sportem, kteří mohou ve svém týmu držet průvodce zvláště vhodné pro práci s tímto druhem klientely. To se pochopitelně týká zájezdů kolektivních, v praxi však převažují zájezdy individuální. Zvláště pak, pokud se jedná o exkluzivnější sportovní události.

Specifika zájezdů za sportem

Připravit zájezd na vrcholnou sportovní událost není žádná legrace, z organizačního hlediska bývají takové cesty někdy náročnější než klasické pobytové či poznávací zájezdy. Už proto, že se často musejí připravovat s mnohem delším časovým předstihem. „Už loni jsme například začali připravovat zájezdy na zimní olympiádu 2010, která se odehraje v kanadském Vancouveru,“ říká Ladislav Peška ze SLAN touru. Dlouho dopředu však musí hledět nejen cestovní kancelář, ale i ti, kteří by se rádi na to které utkání vypravili. U sportovních „megaakcí“ je totiž třeba dlouho dopředu rezervovat vstupenky, letenky či ubytování. Pro cestovní kancelář z toho vyplývají zvýšené nároky na práci s klientelou, kterou musí těmto zákonitostem naučit.

Na druhou stranu existuje řada sportovních zájezdů, které musejí být vypsány rychle, mnohdy téměř ze dne na den. K tomu dochází například u zájezdů na pohárová utkání českých fotbalových týmů, kde nelze předem kalkulovat s jistotou postupu do dalšího kola apod. O tom, jak problematické může být takto narychlo zajistit vstupenky, letenky, ubytování či další služby, se netřeba rozepisovat. Oproti pořadatelům klasických pobytových zájezdů či víkendových pobytů v evropských metropolích však mají organizátoři zájezdů za sportem jednu drobnou výhodu – nemusejí se tolik bát konkurence v podobě přímých rezervací přes internet. V řadě případů totiž koncový zákazník nemá šanci získat vstupenky na dané sportovní utkání. To se týká například zápasů některých anglických fotbalových klubů. Ochozy jejich stadionů totiž často bývají vyhrazeny pouze držitelům sezonních permanentek. Případně jsou fanoušci různými způsoby tlačeni k tomu, aby si současně se vstupenkou museli od daného klubu koupit i ubytování a další doplňkové služby. Podobně vstupenky na NHL si mohou koupit jen američtí či kanadští rezidenti. Na rozdíl od běžného klienta umí specializovaná cestovní kancelář najít cesty, jak se k těmto vstupenkám dostat. Nedojde-li proto k nějakým nepředvídatelným změnám, měla by pořadatelům zájezdů za sportem kvést pšenka i v budoucnu.

Perličky z letošní nabídky

Laik by řekl, že hlavními kasovními trháky letošního roku by pro pořadatele zájezdů za sportem měly být Letní olympijské hry v Pekingu a fotbalové mistrovství Evropy v Rakousku a Švýcarsku. Leč opak je pravdou. V případě olympiády se v zákulisí hovoří o jednom velkém průšvihu, a to především kvůli nedostatku vstupenek. Ten se týká nejen českého trhu, ale prakticky všech zemí s výjimkou Číny. O důvodech, které vedly organizační výbor olympiády k nastavení takovýchto regulí, lze pouze spekulovat. Aktuální situace je taková, že do volného prodeje se v České republice dostanou řádově desítky, maximálně stovky vstupenek. Zájezdy na olympiádu se nicméně připravují. Stejně tak i na návazné akce po jejím skončení, tedy na zářijové XIII. Letní paralympijské hry či na říjnové I. Světové hry duševních sportů (bridž, dáma, go a šachy), které může zajistit například CK China Tours. Pokud jde o fotbalové EURO 2008, zájezdy na jeho utkání jsou pochopitelně v plánu, ale i zde je potíž s poměrně malými kvótami vstupenek, které byly České republice přiděleny. Spíše než o masových událostech, na které by cestovní kanceláře vypravovaly desítky autobusů či leteckých speciálů, je v souvislosti s letošním rokem lépe hovořit o desítkách „běžných“ sportovních akcí probíhajících v průběhu celého roku. Ladislav Peška ze SLAN touru hovoří například o zájezdech na Formuli 1 do Maďarska, italské Monzy či do Barcelony, o zájezdech na tenisový French Open či Wimbledon, hokejová utkání NHL a další podniky.

Výhled do budoucna

Odborníci se shodují, že český trh se zájezdy za sportem kopíruje vývoj tohoto odvětví v Německu, Anglii a dalších vyspělých trzích. V budoucnu se tak nejspíš v nabídkách tuzemských touroperátorů objeví cesty za divácky méně běžnými sporty (dostihy, basketbal, lyžování, golf), za jinými sporty se pak bude cestovat do nových a často exotických destinací.

Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Jason Antony