Wellness – lék pro české lázeňství?

Lázeňská sezona se teprve rozbíhá, již nyní je však jasné, že se české lázeňství nachází na rozcestí. Říjnová vyhláška zpřísňující pravidla pro předepisování lázní „na pojišťovnu“ pravděpodobně přinese postupný úbytek klientů, zavírání některých oddělení a celkový pokles zájmu o lázeňskou léčbu. Tím se však otevírají dveře poněkud jinému typu služby, který mohou české resorty nabídnout – wellness. Programy vedoucí k pocitu uspokojení a pohody preferují zatím především cizinci. Ti jako samoplátci lázním přinášejí nemalé prostředky, kterými kompenzují ústup české klientely. Češi si na wellness teprve zvykají.

České lázně jsou věhlasné, nenacházejí se však zrovna na vrcholu. Jejich počet u nás neustále klesá – v minulosti jich na našem území bylo přes 250, dnes je to jen necelých 40 míst. Klesá také počet pacientů i ošetřovacích dnů. Od rekordního roku 2008, kdy se do lázní vydalo přes 380 tisíc pacientů, kteří zde strávili 5,8 milionu dní, se počty snížily na 360 tisíc osob a 5,4 milionu ošetřovacích dní. Mezi celkem 2,4 milionu léčebných výkonů dominovaly rehabilitace (20 procent všech úkonů), vodoléčba a masáže (17 procent) a elektrofyzikální výkony (15 procent). Domácí pacienti se nejčastěji léčili s nemocemi pohybového ústrojí (v 52 procentech) a nervovými nemocemi (18 procent). Ještě v roce 2011 přitom zhruba třetinu hostů, tedy asi 120 tisíc, tvořili pacienti tzv. na pojišťovnu. Rok 2012 však může silně zahýbat kartami. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 267/2012 Sb., upravující předepisování lázeňské péče a vydaná loni v říjnu, totiž zkrátila počet dní léčby hrazených pojišťovnou a upravila i seznam hrazených výkonů. Podle odborníků se to projeví propadem návštěvnosti lázní českými pacienty až o 40 procent.

Vývoj počtu ošetřovacích dní v lázních České republiky (v tis.)

České lázně zachraňují samoplátci

Řešení se českým lázeňským domům nabídlo samo. Zatímco Čechů na doporučení lékaře do lázní jezdí a bude jezdit stále méně, přibylo návštěv tzv. samoplátců, zejména z řad cizinců. V roce 2011 přijelo do Čech za lázeňskou péčí 133 630 zahraničních hostů, kteří tak tvořili 37 procent všech pacientů. Nejčastěji se léčili s problémy pohybového nebo trávicího ústrojí a s nemocemi z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí. Tradičně jsme oblíbenou destinací pro Anglosasy a občany zemí bývalého Sovětského svazu. Zajímavou skupinu pak tvoří návštěvníci z arabských zemí, kteří přijíždějí ve větších skupinách a tráví zde často i několik týdnů. Skupinu samoplátců samozřejmě doplňují také Češi, kterých bylo v roce 2011 přes 111 tisíc.

Vývoj počtu pacientů v České republice podle způsobu hrazení pobytu (v tis.)

Většina zahraničních, ale i domácích samoplátců přitom přijíždí do Karlovarského kraje. Ten láká především nejširší nabídkou lázeňských a wellness zařízení v zemi (53 z celkových 111 zařízení) a širokým výběrem služeb a kulturního i turistického vyžití. Mimo Karlovarský kraj se ale počet cizinců každý rok snižuje – od roku 2007 jsme zaznamenali 65procentní pokles na pouhých 9 400 osob.
 

Karlovy Vary, co jiného…

Karlovy Vary lákají zahraniční hosty již roky. Více než 90 procent cizinců, kteří se přijeli léčit do českých lázeňských zařízení, zvolilo právě tuto destinaci. Z celkového počtu lázeňských pacientů v Karlových Varech pak cizinci tvořili 77 procent. Nejčastějšími návštěvníky jsou zde Němci, následují Rusové. Nezanedbatelné procento návštěvníků tvoří i Číňané, Izraelci, Rakušané a Nizozemci. Ubytovat se mohou v jednom z 66 hotelových zařízení s celkovou kapacitou 4 594 pokojů a 8 628 lůžek. Zájem o Karlovy Vary se odráží i v ceně ubytování. Dvojlůžkový pokoj zde pořídíte v průměru za 3 318 korun. Ostatní lázeňská města přitom stejné ubytování nabízejí průměrně za 2 240 korun (ceny jsou uvedeny bez snídaně i bez DPH).

Vývoj počtu pacientů v karloVARSKÉM KRAJI podle způsobu hrazení pobytu (v tis.)

Léčba, nebo wellness?

Přesto, že domácí i zahraniční pacienti jezdí do Karlových Varů a dalších destinací shodně za lázněmi, jejich očekávání od lázeňské péče se liší. Zatímco Češi lázně stále vnímají jako léčebný dům, pro cizince znamenají spíše relaxaci. V roce 2011 měla lázeňská zařízení téměř 350 tisíc wellness hostů, tedy asi o 90 tisíc více než v roce 2009. 60 procent z nich přitom tvořili právě cizinci. A opět většina, asi 280 tisíc, jich navštívila Karlovarský kraj. Zahraniční hosté v lázních také tráví delší dobu než čeští návštěvníci – z celkového počtu 1,42 milionu přenocování připadalo 79 procent právě na cizince. A tak se čeští provozovatelé lázní musí zamyslet, jakou cestou se vydat. Příkladem jim může být Maďarsko, kde se nachází více drobnějších zařízení zaměřených na turisty, tedy s nabídkou wellness bez standardní lékařské péče. Kromě pomoci od neduhů těla by tak české lázně mohly ve větší míře začít nabízet i relaxaci.

Vývoj počtu hostů v lázeňských zařízeních z důvodu wellness v ČR (v tis.)

Autorem textu je Ondřej Špaček Associate Manager, služby pro cestovní ruch a volnočasové aktivity, KPMG Česká republika www.kpmg.cz