Kam směřuje české lázeňství?

Ačkoli tradice českého lázeňství sahá hluboko do historie, při letmém pohledu na aktuální čísla se může zdát, že toto odvětví není zcela ve formě. Vždyť z více než 250 lázeňských míst, která v minulosti na území České republiky fungovala, jich dnes zbylo pouhých 37, z nichž na třech se v současnosti žádné lázně neprovozují. Při bližším pohledu však odhalíme, že do systému lázeňské péče v posledních letech stále častěji pronikají nové trendy, díky nimž se snad českému lázeňství začíná blýskat na lepší časy. Jde zejména o wellness programy, které lze zjednodušeně definovat jako soubor aktivit vedoucích k pocitu pohody a uspokojení klienta. Služby wellness si mezi zákazníky získávají čím dál větší popularitu, a stávají se tak progresivní formou současného lázeňství. Lze jen doufat, že takovýchto impulzů se bude lázeňskému sektoru dostávat stále více, a ten se tak opět stane jednou z výkladních skříní turistického ruchu v Česku.

Aktuální vývoj českého lázeňství

Vyjdeme-li z analýzy lázeňství, kterou zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, a podíváme-li se na vývoj počtu hostů v objektech léčebných lázní, dojdeme hned k několika velmi zajímavým zjištěním. Například že v roce 2010 navštívilo lázně téměř 376 tisíc pacientů (hostů), přičemž podíl těch tuzemských, jejichž pobyt byl částečně nebo plně hrazen zdravotní pojišťovnou, od roku 2002 do roku 2008 postupně klesal, aby pak začal – spolu s počtem ošetřovacích dnů – opět poměrně razantně růst. Lze však očekávat, že systém hrazené lázeňské péče skrze zdravotní pojišťovny bude v souvislosti s reformou zdravotnictví v ČR pozměněn, protože v rámci úsporných opatření se řeší systémová zdravotní smysluplnost této péče a míra jejího pokrytí populace. Tato nová opatření by měla v budoucnosti na lázeňské subjekty velmi významný vliv.

Tab. 1: Nejvýznamnější hotely v Karlovarském kraji

Zdroj: TLT Benchmark

Jednou z nejzajímavějších skupin klientely jsou z hlediska svého počtu dlouhodobě především cizinci – samoplátci. V posledních dvou letech však evidujeme jejich citelný pokles: ze 154 tisíc cizinců v roce 2008 na 138 tisíc v loňském roce. Na druhou stranu od roku 2003 dynamicky roste počet tuzemských samoplátců: z 31 tisíc v roce 2003 na 139 tisíc v roce 2010. Průměrný cizinec pak stráví v českých lázních téměř 13 dnů, průměrný Čech o více než polovinu méně – 6 dnů. Celkem se v českých léčebných lázních loni realizovalo 5,7 mil. ošetřovacích dnů a z hlediska tohoto počtu jsou pak nejvýznamnější klientelou pacienti s komplexní či příspěvkovou lázeňskou péčí, kteří se na něm podíleli z 55 procent, následováni zahraničními samoplátci (32 procent). Právě kvůli vysokému podílu pacientů s komplexní či příspěvkovou lázeňskou péčí na celkovém počtu ošetřovacích dnů mohou změny v systému hrazené péče ovlivnit budoucí zaměření lázeňských subjektů, jež se budou muset více zaměřit na samopláteckou klientelu.

Karlovarský kraj tahounem českého lázeňství

Léčebné lázně nabízejí v celorepublikovém souhrnu přes 26,5 tisíce lůžek. Téměř celou polovinu z nich pak tvoří lůžka v ubytovacích zařízeních lázní Karlovarského kraje, kde se nacházejí také nejvýznamnější lázeňské resorty – v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Jáchymově a Lázních Kynžvart. Podíl Karlovarského kraje na nabídce kvalitních ubytovacích kapacit se pak u všech tříd hotelů (tří-, čtyř- a pětihvězdičkových) pohybuje v rozmezí od 12 do 14 procent. V rámci projektu TLT Benchmark zde evidujeme 117 hotelů s celkovou nabídkou 7 800 pokojů. Karlovarský kraj je také jediným mimopražským krajem v Česku, kde se nacházejí více než dva pětihvězdičkové hotely.

Porovnáme-li jednotlivé kraje v České republice z hlediska obsazenosti ubytovacích kapacit, zjistíme, že i na tomto seznamu je Karlovarský kraj jasným vítězem. Se svými 65 procenty obsazenosti totiž převyšuje celorepublikový průměr o celých 13 procent. Pro srovnání: průměrná obsazenost hotelů v Praze je 61 procent a obsazenost hotelů v lázeňských resortech mimo Karlovarský kraj je 49 procent.

Dalším prvenstvím Karlovarského kraje je průměrná cena za hotelový pokoj – ačkoli v minulém roce zde průměrná cena za pokoj činila 2 104 Kč, což znamenalo meziroční propad o 10 procent, i tak se jedná v současnosti o nejvyšší průměrnou cenu za pokoj v celé České republice. Průměrná cena za pokoj je totiž v Praze o 1 000 Kč nižší než v Karlovarském kraji, v mimopražských hotelech je pak cena nižší o 900 Kč.

Tab. 2: Srovnání průměrně dosahované ceny a průměrné obsazenosti mezi hotely s lázeňskými a wellness provozy a bez nich v roce 2010

Zdroj: TLT Benchmark

Průměrná délka pobytu v hotelech Karlovarského kraje činila loni více než osm nocí, což je o celých pět nocí déle, než je celorepublikový průměr. Zajímavé je také zjištění, že hotely, které zde nabízejí wellness služby, mají významně vyšší obsazenost (o 5 procent) a dosahujítaké vyšší průměrné ceny za pokoj (o 100 Kč) než ty, které servis tohoto typu neposkytují. Data z projektu TLT Benchmark dále ukazují, že vKarlovarském kraji nehraje téměř žádnou roli, jestli hotel nabízí, nebonenabízí konferenční služby. Obě skupiny hotelů totiž vykazují srovnatelné výsledky jak v obsazenosti, tak v průměrné ceně za pokoj. 

Tab. 3: Průměrně dosahovaná cena za pokoj (v Kč) – vybraná lázeňská města

Zdroj: TLT Benchmark

Tab. 4: Průměrná obsazenost pokojů (v %) – vybraná lázeňská města

Zdroj: TLT Benchmark

Je nesporné, že lázeňská místa jsou pro turismus velmi oblíbeným destinačním cílem. Subjekty působící v cestovním ruchu v těchto lokacíchmají zajištěn přirozený příliv klientů, kteří chtějí v lázních nabrat aobnovit svoji životní sílu, odpočinout si, zlepšit své zdraví. Lze očekávat, že pozitivní trend mírného trvalého růstu cestování za odpočinkem, relaxací a léčbou bude pokračovat. 

Text: Ondřej Špaček, Senior Advisor, KPMG Česká republika
Foto: KPMG Česká republika

www.tltbenchmark.eu