K cestovnímu ruchu lze přiřadit také vinařství, ale jeho úprava představuje odlišný, v podstatě samostatný právní institut. Bohužel je však i pro vinařství charakteristická nestabilita právní úpravy.
Základem české právní úpravy vinařství je zákon z 29. dubna 2004 č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který nahradil starší stejnojmenný zákon z roku 1995. O problematice již autor psal v předchozích třech letech v číslech červenec/srpen, takže zde do detailů nemá smysl zabíhat. Zákon upravuje v jednotlivých hlavách vinohradnictví, vinařství, registr, evidenční knihy, vinařský fond, výkon státní správy a správní delikty. Zákon je se svými téměř pěti desítkami paragrafů, které jsou leckdy velmi podrobné, značně rozsáhlý. Způsob právní úpravy je místy až překvapivě detailní a často se vkrádá myšlenka, proč se mnohé prvky nevložily raději do prováděcích vyhlášek. Na zákon navazuje řada nařízení a vyhlášek hlavně od ministerstva zemědělství.
Zákon z roku 2004 byl již dvanáctkrát novelizován, což i v poměrech našeho obecně nestabilního právního řádu není malé číslo. Nejrazantnější novela však přišla na počátku tohoto roku, kdy byl 17. ledna přijat zákon č. 26/2017 Sb., novelizující zákon o vinohradnictví a vinařství i některé další předpisy, který je účinný od 1. dubna. Rozsah této novely je opravdu značný a na ni navazuje nová prováděcí vyhláška č. 88/2017 Sb. Jak jsou již odborníci cestovního ruchu obecně běžně zvyklí, tak novelizace byla způsobena nutností reagovat na nové předpisy EU (např. povolování výsadby révy), které jsou u vinařství velmi početné a komplikované. Vinohradnictví a vinařství je začleněno do zemědělství, spadá tedy pod onu (v mnohém smutně) proslulou společnou zemědělskou politiku EU.
Novela ale také reagovala na dlouhodobou kritiku nejen ze strany vinařů, týkající se nedostatečné regulace nebalených výrobků z révy a sudového vína, které představuje nemalou (a často velmi obskurní) část trhu s vínem v České republice. Jde tedy o boj proti černému trhu, hlavně se sudovým vínem. Technické prostředky kontroly prodeje jsou komplikované, přičemž při přípravě novely se zvažovaly různé metody evidence, které jsou často byrokraticky náročné. Efektivita nového systému, který vlastně s velkým zpožděním reaguje na dobře známé problémy, je dosud nejasná a mnozí vinaři jsou spíše skeptičtí.
Zákon o vinohradnictví a vinařství z roku 2004 byl již dvanáctkrát novelizován, což i v poměrech našeho obecně nestabilního právního řádu není malé číslo.
Z dalších aktuálně diskutovaných problémů je třeba zmínit alespoň vinařské cyklostezky a otázku nulové tolerance alkoholu. Jak je totiž časté u cestovního ruchu, tak vliv mohou mít právní normy velmi různorodého charakteru, zde tedy dopravní předpisy i praxe jejich aplikace. Při zahájení letošní sezony cyklostezek na rozdíl od minulých let začala policie provádět časté kontroly účastníků, což dráždí organizátory těchto akcí ale i představitele samosprávy. Ačkoli se tedy do vinařských cyklostezek v posledních letech investovaly nemalé prostředky, tak zájem cyklistů může znatelně ochladnout, protože česká právní úprava na rozdíl od většiny států EU netoleruje vůbec alkohol. Diskutuje se o novele, která by připustila na místních komunikacích 0,8 promile, což odpovídá i některým sousedním státům.
Právní úprava vinařství je tedy vcelku jen málo stabilní a právě v současnosti, na počátku roku 2017, prošla velkými změnami. I když je vinařství z právního hlediska upraveno odděleně od předpisů cestovního ruchu, analogie bohužel existují – převládají časté změny, a to mnohdy pod vlivem práva EU. Stačí připomenout alespoň připravované výrazné změny kvůli nové směrnici k zájezdům, dále snahy spojit poplatky týkající se turismu v zákoně o místních poplatcích a stále neutichly diskuse o léta připravovaném zákoně o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Ale změny se týkají i souvisejících dílčích odvětví jako je právě vinařství nebo památková péče, kde vzniká zcela nový zákon – dle kritiků horší než současný z roku 1987. Tato nestabilita práva pak mimo jiné klade nemalé nároky na podnikatele působící v turismu. Reálný přínos rozsáhlých změn je přitom často diskutabilní, takže lze hovořit snad až o krizi právní úpravy cestovního ruchu.
Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
