Více výsledků...
Pohled na krkonošské hřebeny ve světle vycházejícího či zapadajícího Slunce láká stále více lidí
Foto: Shutterstock.com
Stále víc lidí vyráží na krkonošské hřebeny navečer nebo ještě za tmy, aby na vrcholu chytili západ, nebo naopak východ slunce. Podle dat Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) dlouhodobě roste nejen letní a podzimní návštěvnost, ale i obliba pozdních a nočních výstupů spojených s pozorováním slunce nad hřebeny. Tenhle text shrnuje, kam vyrazit, kdy je nejlepší čas, kde před brzkým ránem přenocovat a co k tomu říká návštěvní řád parku.
Podle analýzy mobilních dat, kterou si nechala zpracovat Správa KRNAP, dorazilo do Krkonoš mezi listopadem 2024 a koncem srpna 2025 přes 4,1 milionu lidí, z toho asi 1,6 milionu turistů, kteří v horách i přenocovali, a přes 2,5 milionu jednodenních výletníků. V průměru se tak v oblasti denně pohybovalo přes 42 tisíc lidí. Kromě toho KRNAP dlouhodobě sleduje pohyb turistů i pomocí sítě 27 automatických sčítačů rozmístěných hlavně ve vrcholových partiích a na hlavních přístupových trasách.
Mimořádně vytížené bývají i teplé podzimní víkendy: při rekordním říjnovém víkendu zaznamenaly sčítače na trase Růžohorky–Sněžka přes 3 100 průchodů za den. Roste také zájem o cykloturistiku, hlavně díky elektrokolům, nejfrekventovanější zůstává trasa Špindlerův Mlýn–Špindlerovka.
Většina lidí, kteří chtějí stihnout východ slunce na hřebeni, vyráží ještě za tmy tak, aby na vrchol dorazili těsně před rozedněním. V létě to bývá zhruba mezi 4. a 5. hodinou ráno, na podzim a na jaře později. Počítejte s tím, že výstup na hřeben typicky trvá 2 až 4 hodiny podle zvolené trasy a kondice, a naplánujte start s dostatečnou rezervou.
Na hřebenech bývá i v létě před svítáním citelně chladněji než v podhůří a vane silnější vítr, proto je potřeba vzít teplejší vrstvu navíc. Přes den se dá na Sněžku dostat i lanovkou z Pece pod Sněžkou, ta ale mimo hlavní sezonu jezdí jen od 8 hodin, takže na východ slunce nepomůže: nahoru je potřeba dojít pěšky.
Kdo nechce vyrážet uprostřed noci z podhůří, může přespat přímo na hřebeni a ráno je pak na místě dřív a s menší námahou:
Na hlavní letní víkendy je rozumné rezervovat lůžko předem, kapacita bud bývá omezená.
Návštěvní řád KRNAP samotný pohyb po značených cestách v noci nezakazuje, park je ale rozdělený na klidová území (asi 22 % jeho rozlohy), kde se smí chodit jen po vyznačených trasách. Kempovat nebo rozdělávat oheň je dovoleno jen na vyhrazených místech nebo u chaty, bivakování mimo ně není povolené. Každý návštěvník je zároveň povinen dbát vlastní bezpečnosti a přizpůsobit se podmínkám v terénu.
Prakticky to znamená hlavně: nesejít z vyznačené cesty, mít funkční čelovku, sledovat předpověď (na hřebenech se rychle mění počasí i viditelnost) a v ideálním případě jít alespoň ve dvou.
| Položka | Údaj |
|---|---|
| Nejvyšší bod | Sněžka, 1 603 m n. m. |
| Výstup na hřeben (orientačně) | 2 až 4 hodiny podle trasy |
| Lanovka na Sněžku | denně 8–18 h, v květnu až září do 19 h; nejezdí v noci |
| Web lanovky | snezkalanovka.cz |
| Přenocování na hřebeni | Luční bouda, Labská bouda, Chata Výrovka |
| Klidová území KRNAP | pohyb jen po vyznačených cestách |
Návštěvní řád KRNAP pohyb po značených cestách v noci výslovně nezakazuje, vyžaduje ale dodržování pravidel klidových území a obecné opatrnosti. Mimo značené cesty se chodit nesmí a bivakovat lze jen na vyhrazených místech.
Záleží na trase a ročním období: v létě je potřeba vyrazit tak, aby výstup (typicky 2 až 4 hodiny) skončil kolem 4. až 5. hodiny ráno. Na jaře a na podzim slunce vychází později, čas startu si podle toho posuňte.
Ne, lanovka z Pece pod Sněžkou začíná jezdit až od 8 hodin, na hřebeni před svítáním je tak potřeba dojít pěšky.
Nejblíž hřebenu jsou Luční bouda, Labská bouda a Chata Výrovka, všechny nabízejí i levnější nocleh ve vlastním spacím pytli.
Jít ve dvou nebo ve skupině je vždy bezpečnější. Pokud jde někdo sám, měl by mít funkční čelovku, teplé oblečení, sledovat počasí a někoho doma informovat o trase a plánovaném návratu.
Hory, turistika a výlety autem jsou pro mě nejlepším způsobem, jak si odpočinout od každodenního shonu. Při cestách si všímám délky tras, převýšení, parkování i podmínek přímo v terénu. Ve svých článcích proto nabízím ověřené informace, realistické hodnocení náročnosti a praktické rady pro běžné turisty.
Parní vlaky se vrátily na trať pod Králickým Sněžníkem. Jízdní řád, ceny a tipy na výlet Králickým expresem 2026.
Jurta, týpí, ubytovací soudek nebo glamping: přehled netradičního ubytování v českých kempech, konkrétní tipy a orientační ceny.
Cyklostezky podél Bečvy, památky Kroměříže, plavby po Baťově kanále a lázně Luhačovice: tipy na aktivní letní dovolenou na Východní Moravě.