Do oblak i do podzemí v Plzeňském kraji

Vyzkoušet si práci kováře, projet se důlním vlakem nebo usednout do kokpitu stíhačky: tři technické památky v Plzeňském kraji (Vodní hamr Dobřív, Air park Zruč u Plzně a Hornický skanzen Stříbro) nabízí přesně tohle a v roce 2026 pořád fungují. Stačí si jen předem ověřit otevírací dobu, protože ne všechny jsou přístupné denně.

Vodní hamr Dobřív: jak se dřív vyráběly hřebíky

Hamr je podle Wikipedie ocelářská a kovářská dílna vybavená kovacím strojem poháněným vodním kolem. Kdo si pod tím nic nepředstaví, měl by zajet do Dobřívi u Rokycan, kde stojí největší dochovaný vodní hamr svého druhu v Česku i v Evropě. Od roku 2010 má titul národní kulturní památka a spravuje ho Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech (součást Západočeského muzea v Plzni). Dodatek redakce: Další památky obce popisuje text Neobyčejné památky obce Dobřív.

Dnešní zděná budova pochází z počátku 19. století, samotný hamr ale na místě stával už v 16. století. V roce 1634 ho vypálili švédští vojáci, provoz se ale podařilo obnovit a hamr sloužil až do roku 1956. Hamerníci tu zpracovávali železo na polotovary, za třicetileté války vyráběli dělové koule, od roku 1724 hlavně hřebíky a po roce 1945 nářadí a radlice pro pluhy.

Dochované stroje pochází z 19. století a nejsou jen k pohledu: vodní kola se točí, ve výhních žhne oheň a muzejníci předvádí dovednosti někdejších hamerníků, třeba právě výrobu hřebíků. Některé stroje si můžou vyzkoušet i návštěvníci, prohlídky probíhají každou celou hodinu kromě poledne.

Na rok 2026 počítejte s jednou komplikací: v hamru právě probíhá náročná oprava vantroků (dřevěných žlabů přivádějících vodu na kolo), takže se může posunout začátek sezóny i jednotlivé prohlídkové termíny. Průběh oprav si můžou zájemci prohlédnout i osobně, součástí 33. Hamernického dne 16. května 2026 bylo právě sledování postupu prací.

Kam pro více informací? zcm.cz/o-muzeu/objekty/vodni-hamr-dobriv

Air park Zruč u Plzně: stín Tupolevu na parkovišti

Air park ve Zruči u Plzně je dílem dvou nadšenců, Karla Tarantíka a jeho syna Miloše, kteří letadla sbírají a zachraňují od roku 1990. O každý ze sedmi desítek vystavených strojů se starají vlastnoručně a sami se také věnují návštěvníkům, takže se dozvíte nejen obecnou historii typu, ale i konkrétní příběh daného kusu.

Symbolem muzea je Tupolev TU-104: v horkých dnech je nainstalovaný tak, aby vrhal stín na zaparkovaná auta. Tenhle konkrétní kus v 50. letech létal ve flotile sovětského Aeroflotu, pak ho koupily Československé aerolinie a do světových destinací vozil cestující až do roku 1974. Po letech coby bar v Olomouci ho v roce 2012 Tarantíkovi koupili a zrenovovali.

Pokud to technický stav dovolí, návštěvníci si můžou sednout do kokpitu, vyzkoušet si třeba pocit pilota stíhačky MiG-21 nebo ovládat klapky zemědělského letadla Čmelák Z-37. K vidění je i stroj, který jinde v Česku nenajdete, Antonov AN-30 pro leteckou kartografii, nebo vládní TU-154M, kterým čeští politici cestovali v letech 2000 až 2007. Kromě letadel je v areálu i vojenská technika, například tank T-34 s viditelným zásahem protitankové střely.

Kam pro více informací? airpark.wz.cz (otevírací doba, ceník, kontakt; způsob platby na místě doporučujeme ověřit předem)

Hornický skanzen Stříbro: 700 metrů pod zemí

Koho láká podzemí, neměl by si nechat ujít Hornický skanzen Stříbro. Název trochu mate, protože stříbro se tu ve skutečnosti moc netěžilo, hlavně olovo. První zmínky o zdejším hornictví pochází ze 16. století, poslední těžební vozík vyjel z dolu v roce 1966. Skanzen nevede žádná státní instituce, ale parta nadšenců (jeskyňáři a bývalí horníci), což mu dává punc autentičnosti.

Na povrchu se návštěvník seznámí s technikou: důlní vozy, vrtací kladiva, výklopníky i nakladače, a hlavně s funkčním důlním vláčkem, který jezdí po 325 metrů dlouhé trati podél řeky Mže. Do podzemí pak vede 700 metrů přístupné Královské dědičné štoly Prokop, prohlídka trvá zhruba devadesát minut a průvodce cestou ukáže i figuríny horníků a stěnu posetou minerály (ty sem paradoxně přivezli ze skládky důlního odpadu, protože bez rudy nebyly k těžbě zajímavé). V podzemí je stálých 7 až 8 stupňů Celsia, vyplatí se teplejší oblečení a pevná obuv.

Provoz skanzenu je celoročně možný jen na základě osobní nebo telefonické objednávky, a to nejméně dva dny předem: bez rezervace se sem nedostanete v žádném měsíci. Skupina musí mít 5 až 30 lidí a děti se berou od 4 let. Kdo chce nahlédnout dopředu, může využít virtuální prohlídku na webu spolku.

Kam pro více informací? hornickyspolekstribro.cz

Autor Martin Dvořák

Hory, turistika, výlety autem a příroda

20 let zkušeností s horskou turistikou · 18 navštívených zemí

Hory, turistika a výlety autem jsou pro mě nejlepším způsobem, jak si odpočinout od každodenního shonu. Při cestách si všímám délky tras, převýšení, parkování i podmínek přímo v terénu. Ve svých článcích proto nabízím ověřené informace, realistické hodnocení náročnosti a praktické rady pro běžné turisty.