Vyzkoušet si práci kováře, projet se důlním vlakem nebo usednout do stíhačky. Zkrátka místa, kde se dospělí promění v hravé děti. To nabízí technické památky v Plzeňském kraji. Tři z nich vám teď blíže představíme a zaručujeme, že se v nich nudit nebudete.
Hamr je podle Wikipedie ocelářská a kovářská dílna, která je vybavena kovacím strojem poháněným vodním kolem. Ten, kdo si ani po tomto popisu nedokáže přesně představit, co to hamr vlastně je, se může vypravit do Dobřívi u Rokycan. Na konci loňského roku tam zrenovovali vodní hamr z 19. století – a je stále plně funkční.
Jedná se o největší památku svého druhu v Česku a v celé Evropě bychom podobných staveb našli jen pár. Ostatně i proto se od roku 2010 pyšní titulem národní kulturní památka. Spravuje ji Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Dnešní zděná budova byla postavena začátkem 19. století, ale hamr v těchto místech stál už v 16. století. Ten v roce 1634 vypálili švédští vojáci. Jeho činnosti se ale podařilo obnovit – a sloužil až do roku 1956.
Hamerníci tu zpracovávali železo na polotovary, za třicetileté války vyráběli nářadí i dělové koule, v roce 1724 přešli na výrobu hřebíků a nakonec po roce 1945 tu vznikala nářadí a radlice pro pluhy.
Dochované stroje pochází z 19. století. Návštěvníci nemusí kolem nich jen procházet a představovat si, jak asi fungovaly. Vodní kola se stále točí, stroje se pohybují, ve výhních žhne oheň a místní muzejníci předvádí dovednosti někdejších hamerníků. Třeba výrobu hřebíků – a člověk se až diví, jak zdlouhavá ta výroba v 19. století byla – nejdříve se musela vykovat dlouhá tyč a pak z ní postupně odštipovat a tvarovat jednotlivé hřebíky.
Některé stroje si můžou vyzkoušet i návštěvníci. A pozor, místní průvodci říkají, že ten, kdo se při návštěvě neušpiní, jako by v hamru ani nebyl…
Dálkami geografickými i historickými to voní ve Zruči u Plzně. Atmosféra zdejšího Air parku návštěvníka pohltí hned na parkovišti. Nejenže už ze silnice uvidí pěknou sbírku letadel, ale jeden ze symbolů zdejšího muzea – letoun Tupolev TU-104 – je nainstalovaný tak, aby v horkých dnech vrhal stín na zaparkovaná auta.
Air park ve Zruči u Plzně je dílem dvou nadšenců – Karla Tarantíka a jeho syna Miloše. Letadla sbírají a zachraňují od roku 1990 a o každý ze sedmi desítek vystavených strojů se starají vlastnoručně. Zároveň se sami věnují návštěvníkům. Díky tomu se lidé o exponátech můžou dozvědět ty nejzajímavější informace – jak o historii dané značky, tak o příběhu konkrétního kusu.
Tak třeba to zmíněné „Tůčko“ 104. Tento typ letadla v 50. letech 20. století byl jedním z prvních proudových letadel, který se využíval v civilní letecké přepravě. Konkrétně ten „zručský“ TU-104 byl vyroben v roce 1958 a létal nejdříve ve flotile sovětského Aeroflotu a pak ho koupily Československé aerolinie. Cestující do světových destinací vozil do roku 1974. Poté byl převezen do Olomouce, kde se proměnil na neotřelý bar. V tomto stavu pomalu, ale jistě chátral, až ho v roce 2012 koupili otec a syn Tarantíkovi a převezli ho do svého Air parku. Tam ho zrenovovali a návštěvníci ho ocení nejen díky zmiňovanému stínu, ale i tím, že můžou nahlédnout do jeho interiéru. Stejně jako do velké části dalších vystavených letadel.
A nezůstane jen u nahlédnutí. Pokud to technický stav letadel dovolí, návštěvníci si můžou sednout do kokpitu pilota. Vyzkouší si tak například, jak se cítil pilot stíhačky MiG-21, a dokonce můžou ovládat i klapky drobného zemědělského letadla československé výroby Čmelák Z-37.
Mezi sedmdesáti stroji se zájemci seznámí i s těmi, které v Česku nikde jinde než ve zdejším Air parku nenajdou, například s Antonovem AN-30. Ten ve své době sloužil pro pořizování snímků pro leteckou kartografii. A doslova trhákem je vládní letoun TU-154M, kterým vrcholní představitelé našeho státu cestovali v letech 2000–2007.
Kromě letadel je v Air parku ke zhlédnutí i vojenská technika. Například u tanku T-34 si návštěvník udělá představu o tom, jak silná dokáže být protitanková střela. Přesně takový zásah vystavený exponát dostal na vojenském cvičišti. A při pohledu na proražený pancíř se až tají dech…
Koho láká podzemí, neměl by si nechat ujít Hornický skanzen Stříbro. Název trochu mate, protože stříbra se tu moc nenachází. Těžily se tu jiné druhy kovů, hlavně olovo. První zmínky o zdejším hornictví pochází ze 16. století, poslední těžební vozík ze zdejšího dolu vyjel v roce 1966.
Ještě na povrchu se návštěvník seznámí nejen s historií, ale i s technikou. Uvidí důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy… To vše doplňuje funkční důlní vlak. Návštěvníky vozí po 325 metrů dlouhé trati podél řeky Mže.
A poté se už zájemci vypraví do podzemí, přístupných je 700 metrů z Královské dědičné štoly Prokop. Během hodinu a půl dlouhého putování štolou návštěvník potká figuríny horníků, aby měl lepší představu o tom, jaké profese v hloubkách země pracovaly a do jakých situací se dostávaly. Nakonec průvodce ukáže i drobnou místnost, jejíž stěna je posetá minerály – kameny, které se ve zdejší štole těžily. Paradoxní je, že ačkoliv vypadají impozantně, tvůrci skanzenu je sem přinesli ze skládky důlního odpadu. Neobsahují totiž potřebné rudy, a tak je někdejší horníci vyhodili.
Hornický skanzen Stříbro není muzeem v pravém smyslu slova. Stará se o něj skupina nadšenců, kterou tvoří jeskyňáři a bývalí horníci. To expozici dává punc autentičnosti.
Areál je pro veřejnost otevřený během července a srpna. Hlavně v horkých dnech prohlídka přijde vhod. Teplota v podzemí se pohybuje kolem sedmi stupňů Celsia. Návštěvníci by si tak měli s sebou přibalit teplejší oblečení.
Pokud by ale někdo měl zájem, může si prohlídku domluvit i kdykoliv během roku. A kdo se chce předem podívat, jak to ve skanzenu vypadá, může využít i virtuální prohlídku.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
