Lázeňství v České republice se poměrně významným způsobem podílí na rozvoji cestovního ruchu. Nedílnou součástí pobytu v lázních a součástí celého léčebného procesu jsou i stravovací služby. Stravování v lázních, tzv. režimové stravování, je upraveno pro jednotlivé pacienty a návštěvníky lázeňských zařízení individuálně, podle diagnózy, kterou určí lékař.
Podle úhrady nákladů spojených s lázeňským pobytem rozlišujeme komplexní lázeňskou péči (KLP), příspěvkovou lázeňskou péči (PLP) a lázeňskou péči samopláteckou. Přehled o počtu účastníků lázeňské péče v České republice v roce 2016 poskytuje tabulka. Dodatek redakce: Rozdílu mezi samoplátci a pacienty se věnuje text Samoplátce i pacient jsou v lázních vítanými hosty.
Foto: Shutterstock.com
V roce 2016 si lázeňskou péči zaplatilo 148 805 cizinců (40,81 %) a 110 993 tuzemců (30,44 %).
Stravování v lázních představuje specifickou formu stravování, a to především u komplexní a příspěvkové lázeňské péče:
hosté pobývají v lázeňském zařízení zpravidla delší dobu (3–4 týdny),
hosté se stravují pravidelně, čerpají tzv. plnou penzi (snídaně, obědy, večeře),
hosté by měli dodržovat předepsanou dietu a stravovací režim stanovený lékařem,
po celou dobu pobytu mají hosté v restauraci většinou své stálé místo u stolu,
hosté musejí často dodržovat stanovené časy určené pro stravování, a to především z důvodu menšího počtu míst u stolů ve vztahu k počtu lůžek; stravování pak probíhá ve dvou fázích.
Strava účastníků lázeňské péče musí odpovídat jednak požadavkům správné výživy pro jednotlivé choroby, a také požadavkům zdravotního stavu pacienta.
Stravování jako léčebná výživa využívá především dietního systému. Dietní výživu určuje a usměrňuje lékař, dietolog. Strava účastníků lázeňské péče musí odpovídat jednak požadavkům správné výživy pro jednotlivé choroby, a také požadavkům zdravotního stavu pacienta.
Stravování je v jednotlivých lázeňských domech organizováno různým způsobem. Někde je stále uplatňován tzv. tradiční způsob. Host má po celou dobu pobytu své stálé místo u stolu, na stole má jmenovku a informaci o stanovené dietě. Pokrmy na oběd a večeři si hosté volí z nabídky (stojánek na stole) s předstihem jeden až dva dny, vybírá se zpravidla ze dvou až tří jídel, snídaně jsou jednotné. Všechna jídla i nápoje jsou hostům přinášeny, servírovány.
Tab.: Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v ČR v roce 2016
Poskytnutá lázeňská péče
Celkem
Doprovod hrazený ZP
Celkem pacienti + doprovod
Na náklady zdravotní pojišťovny
Plně na vlastní náklady
KLP
PLP
Tuzemci
Cizinci
Dospělí
84 537
8 810
110 993
148 805
353 145
412
353 557
Dorost
1 674
–
26
88
1 788
264
2 052
Děti
9 157
–
105
453
9 715
5 313
15 028
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2017
Ale i v lázeňství je patrný vývoj a jsou uplatňovány trendy týkající se poskytování stravovacích služeb. V mnoha lázeňských domech je v dnešní době aplikován tzv. plný nebo částečný bufetový způsob, kdy si host pokrmy vybírá sám a je na něm, jaké množství pokrmů zkonzumuje. Jednotlivé pokrmy jsou označené, a to především proto, aby měl host přehled, pro jakou dietu jsou vhodné. Je tedy na hostovi, jak je disciplinovaný a jak dodržuje předepsaný dietní systém stravování. Vývoj v lázeňském stravování je patrný i ve vybavení kuchyňských a restauračních provozů, v nabídce jídel a nápojů, v přístupu k zákazníkům, v komunikaci s nimi, patrná je i lepší jazyková vybavenost personálu.
Návštěvníkům lázní jsou samozřejmě také k dispozici služby restauračních podniků, které plní zpravidla funkci doplňkového stravování a funkci společensko-zábavní. Jsou to různé kavárny, cukrárny, bary, pizzerie, čajovny, tančírny a mnoho jiných kategorií restauračních podniků. I zde je konzumace pokrmů a chování lázeňských hostů založeno především na jejich disciplíně ve vztahu k léčebnému procesu.
