S kolem do letadla? Ale jistě!

V posledních letech přibývá těch, kteří se na svět nejraději dívají přes řídítka jízdního kola. Úměrně tomu roste i počet těch, kteří si bez svého jednostopého miláčka nedovedou představit ani zahraniční dovolenou. Zajímalo nás proto, za jakých podmínek je možné přepravovat bicykly v letadlech a jaké zkušenosti mají s leteckou přepravou kol cestovní kanceláře specializované na cyklistické zájezdy.

Hned v úvodu je nutno konstatovat, že s leteckou přepravou kol to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podmínky jednotlivých leteckých společností se od sebe často liší, stejně tak ceny. Na druhou stranu je třeba vědět, že cyklistické zájezdy v drtivé většině případů organizují lidé, kteří s tímto fenoménem mají osobní zkušenosti a vědí, co svým klientům doporučit a na jakou společnost se obrátit. Stejně tak klienti zájezdů, které mají často charakter drsnějších cyklistických expedic, nebývají žádné bábovky a na určitou míru diskomfortu bývají zvyklí. Svátečním cyklistům, kteří si hodlají o prodlouženém víkendu projet na kole Amsterdam či Kodaň, se určitě vyplatí si kolo půjčit až na místě.

S kým a za kolik
Přepravu jízdních kol nabízí prakticky každá letecká společnost. Jízdní kolo se, podobně jako další sportovní vybavení, přepravuje jako zapsané zavazadlo. Jeho přepravu je ovšem třeba objednat předem. „Z kapacitních důvodů musí být sportovní vybavení, větší hudební nástroje, objemné a velké položky zarezervovány v cestovní agentuře nebo v případě přímé rezervace přes Smart Call v den rezervace cestujícího nebo neprodleně poté,“ říká Šimon Říha, manažer projektu SmartWings. „V případě nenahlášení těchto speciálních položek včas se může stát, že nebudou přijaty k přepravě,“ dodává. Rezervaci předem vyžadují i ostatní společnosti.

A kolik se za přepravu kola platí? Na pravidelných linkách je většinou možné kolo přepravit zdarma. „Kolo se přepravuje jako kus zavazadla. Do 20 kg zdarma, nad 20 kg se platí za každé kilo nadváhy,“ informuje Ilona Vysoudilová z úseku vnitřní komunikace Českých aerolinií. Zkušenosti několika provozovatelů cestovních kanceláří hovoří o tom, že u jiných společností tomu bývá víceméně stejně. Ovšem ne vždy. Jan Odehnal z cestovní agentury Rajbas & Namche, která má zkušenosti s přepravou kol třeba na Nový Zéland, říká: „Například letecká společnost Korean Air nám v posledních letech přepravovala kola zdarma. Býval jen problém dopravit kola do Frankfurtu, protože ČSA nám přepravu kol zdarma neposkytly.“ Někdy se prý podařilo přepravu zdarma usmlouvat, jindy nezbylo než kola přepravit do Frankfurtu jinými cestami. Podobně tomu bylo v případě cesty s leteckou společností Garuda přes Amsterdam. „Garuda přepravovala sportovní náčiní do 40 kg zdarma, ale problém byl opět dostat kola do Amsterdamu,“ popisuje Odehnal. Další společnosti si za přepravu kol účtovaly různě vysoké poplatky – například Malaysian Airlines na lince z Vídně 60 eur za jednu cestu, Eva Air pak 3000,- Kč za jednu cestu.

Na linkách do Severní Ameriky jsou podle Ivana Vančaty z CK Eurocykl podmínky volnější. „Zde bývá nárok na bezplatnou přepravu dvou zapsaných zavazadel, přičemž u každého je limit 32 kg. Jedno z nich pak bývá kolo,“ popisuje své zkušenosti Vančata. I tady ovšem platí, že přepravu kol je třeba předem nahlásit, aby byla vyžádána místa.

Na charterových letech a u nízkonákladových přepravců se přeprava kol zdarma nekoná. „U charterů je účtován za kolo paušální poplatek 1000 – 2000 Kč za zpáteční přepravu,“ říká Ivan Vančata z Eurocyklu. Jeho slova potvrzuje i Vlaďka Dufková, mluvčí Travel Service: „Na charterových linkách přepravuje Travel Service jízdní kola za poplatek 1000,- Kč za zpáteční let.“ Přeprava bicyklu na pravidelných linkách nízkonákladových SmartWings pak podle ní stojí 25 eur/let.

Jak připravit kola
Každý, kdo někdy cestoval letadlem, ví, že se zavazadly se letištní personál zrovna nemazlí. Je proto nutné věnovat velkou pozornost přípravě kola před cestou. Někteří dopravci vyžadují, aby bylo kolo zabaleno, jiným stačí, jsou-li odmontovány kliky s pedály a řídítka otočena tak, aby bylo celé kolo v jedné ose. Pečlivé zabalení kola lze ale vřele doporučit! Kolo je možno přepravovat ve speciálním vaku. Ten je možné pořídit ve většině cyklistických obchodů za cenu cca 2500,- Kč. Některé cestovky vaky svým klientům půjčují – například účastníci zájezdů CK Adventura získají po složení tisícikorunové zálohy vak a návod, jak do něj kolo poskládat. V principu je třeba otočit řídítka, odmontovat obě kola, kliky se šlapkami, světla, computery, přehazovačku a další části kola a vše zajistit tak, aby bylo kolo maximálně chráněno. Určitou nevýhodou je, že vak musí cyklista vozit s sebou, pokud se cestovní kanceláři nepodaří zajistit jejich uskladnění.

Méně nákladné, avšak srovnatelný efekt poskytující je balení kola do kartonu. Nároky na demontáž kola jsou prakticky shodné jako u vaků. Krabice je pak možné získat (většinou zdarma) v cyklistických obchodech – jde o kartony, v kterých jsou kola dodávána od výrobců do obchodů. Podle Zdeňka Špringla z CK Trip dokonce většina obchodů kolo do krabice za mírný poplatek ochotně zabalí. I u krabic je po příletu na místo nutno vyřešit nerudovskou otázku „Kam s nimi?“ Například Miloš Podpěra z CK Adventura svým zákazníkům v cestovních pokynech k zájezdu do Tibetu radí: „Kolo částečně rozeberte (sundejte kliky, kola, přehazovačku, řídítka apod.) tak, aby se vám vešlo do přepravní krabice, kterou vám zadarmo rádi dají v každém cyklistickém obchodě. Tu pak po příletu do Lhasy vyhodíte. Na zpáteční let opět nějaké kartony seženeme v Káthmándú.“ Jak prosté, milý Watsone…

Na co si dát pozor
Námi oslovení pořadatelé cyklistických leteckých zájezdů se shodují, že při dodržení výše uvedených doporučení je riziko poškození kol minimální – drobné oděrky či případně prasklý drát jsou drobnosti, s kterými je třeba počítat. Úskalí leží jinde. „Jedinou vážnou špatnou zkušenost máme asi osm let starou,“ vzpomíná Zdeněk Špringl. „Na Mallorku v té době létalo v jarních měsících velké množství cyklistů, především se využívaly charterové lety. Nám konkrétně se stalo, že deseti našim klientům nebyla v Praze odbavena kola, která se na Mallorku dostala až po čtyřech dnech, přestože jsem přepravu kol avizovali při zajišťování letenek!“ Je třeba také počítat s tím, že kola jsou nestandardní zavazadla a hrozí, že nebudou naložena či přeložena včas. Podle Ivana Vančaty je proto dobré plánovat zájezdy tak, aby na přestupy vyšlo 90-120 minut.

Petr Manuel Ulrych