Rujana: Čechy znovuobjevená destinace cestovního ruchu

Rujana je největším německým ostrovem a významnou destinací cestovního ruchu ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko. V období socialismu byla častým, byť ne vždy zcela vyhledávaným cílem československých turistů a po čtvrtstoletí se Češi jako turisté na Rujanu – přestože dovolené na ní nepatří k nejlevnějším – opět vracejí. Nejvýznamnějším centrem cestovního ruchu je lázeňské městečko Ostseebad Binz.

Na rozloze 926 km2 žije zhruba 60 000 obyvatel, ale ročně sem přijíždí více než 1,1 mil. turistů, kteří využívají služeb 650 ubytovacích zařízení s více než 40 000 lůžky a realizují 6 mil. přenocování. Zatímco počet obyvatel se soustavně snižuje, počty příjezdů turistů dlouhodobě vzrůstají. Významným lákadlem je chladné Baltské moře, které je považováno za největší zásobárnu brakické vody na světě. V novodobé historii byl největší hrozbou pro rozvoj cestovního ruchu vir ptačí chřipky identifikovaný v roce 2006.

V roce 2017 byla ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko dosažena nejvyšší intenzita cestovního ruchu v Německu. Na 1 000 obyvatel zde připadlo 17 991 přenocování. Oblast Rujany dosahuje dokonce intenzity 86 429 přenocování na 1 000 obyvatel, což je podstatně více i například ve srovnání s Baleárskými ostrovy, kde tato intenzita dosahuje zhruba 50 000 přenocování na 1 000 obyvatel. Cestovní ruch je motorem růstu a rozvoje celého ostrova. Tato skutečnost platí zvlášť pro jeho jihovýchodní část, kde jsou soustředěna nejvýznamnější lázeňská místa. Ze statistik vyplývá, že:

• 11 % příjmů plyne z cestovního ruchu,
• 70 % všech ubytovacích kapacit je situováno v lázeňských místech Binz, Sellin, Baabe a Göhren,

největším letoviskem je Binz (5 100 obyvatel), v němž je registrováno 6 500 lůžek a ročně v něm přebývá 500 000 návštěvníků, 90 procent příjmů města pochází z cestovního ruchu.

K úspěšnému rozvoji cestovního ruchu na ostrově napomohla odpovídající dopravní infrastruktura. Ostrov má přímé železniční spojení do řady významných německých měst a zajíždějí sem i rychlovlaky ICE z Mnichova a Berlína. Významnou zásluhu na přímých spojích má spolková kancléřka Angela Merkel, která kandiduje vždy za volební obvod Stralsund-Rujana. Kancléřka se také významně zasadila o výstavbu moderního 4 km dlouhého mostu Rügenbrücke, který byl otevřen v říjnu 2007. Po silnici je ostrov s pevninou spojen také mostem Rügendamm, který byl postaven na popud Adolfa Hitlera při budování střediska Prora, kde se dosud nachází nejdelší – více než 4 km dlouhá – liniová stavba v Evropě. Lodní spojení je nejčastěji zabezpečováno ze Sassnitzu do švédského přístavu Trelleborg. Spojení je možné i přívozy. Na ostrově jsou vybudovány kvalitní cyklo- a in-line stezky. Pro turistické účely je hojně využívána úzkorozchodná železniční trať s parním provozem na trase Lauterbach–Putbus–Göhren.

Historicky přispělo k podpoře cestovního ruchu lázeňství v 1. pol. 19. století. V období 2. světové války zde byl realizován projekt KdF rekreačního města Prora, který nebyl nikdy zcela dokončen. V 50. letech 20. století byla většina podniků znárodněna a většina ubytovacích kapacit byla převedena pod odborářskou organizaci FDGB. Následovala privatizace na počátku 90. let a poté začala masivní výstavba hotelů, bungalovů a apartmánů. Historická vazba Rujany a Československa je poměrně dlouhá a zajímavá. Kdysi totiž byla Rujana oblíbeným místem Čecho­slováků, kteří v letní sezoně tvořili 10–15 procent návštěvníků. Poté mnozí občané Rujanu po pádu komunismu vyškrtli ze seznamu turistických cílů, ale dnes se sem pomalu vracejí. Návštěvu ostrovní destinace lze vřele doporučit!

Jedním z významných lákadel na ostrově je stezka korunami stromů spojená s ekologickým centrem, která byla otevřena v roce 2013. Má délku 1 250 m, výšku 40 m a je plně bezbariérová. Dalším fenoménem je pirátská show Störtebeker Festspiele odehrávající se v Rals­wieku, kde je instalováno největší hlediště pod širým nebem v Německu s kapacitou 9 000 osob. Projekt je označován jako komerčně nejúspěšnější na ostrově a Ralswiek patří při přepočtu příjmů na jednoho obyvatele mezi nejbohatší německé obce.