Dusot starokladrubských koní a magie masopustních obchůzek se v regionu protkaném řekou Labe mísí s neodolatelnou vůní perníku a tajemstvím loutek. Tradice předků přežívají dodnes a některé z nich mají velmi silné kořeny.
Ušlechtilí koně se v Kladrubech prohánějí už po staletí. „Zdejší oboru získal v roce 1560 císař Maximilián II. Založil hřebčinec a ze Španělska přivezl koně. Rudolf II. pak nechal povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín," popisuje historii proslulého chovu tohoto unikátního teplokrevného plemene Jaroslav Drobný z Destinační společnosti Východní Čechy v Pardubicích.
Pro svou unikátnost se plemeno i komplex hřebčína staly národní kulturní památkou. A to i pro svou historii. Koně vyšlechtěné speciálně pro ceremoniální účely panovníků totiž mají svůj domov v nejstarším velkém hřebčíně na světě.
Unikátní bělouši a vraníci
„Národní hřebčín v Kladrubech bude tento a příští rok sice před plánovanou velkou rekonstrukcí pro turisty uzavřen, naše starokladrubské bělouše ale bude možné spatřit v dubnu při třídenních mezinárodních závodech spřežení," láká k návštěvě Kladrub Jaromír Štěpánek, který má na starosti propagaci. Návštěvníci ale o přítomnost ušlechtilých koní uznávaného plemene nebudou ochuzeni ani v jiný čas. Stačí přijet do pobočky kladrubského hřebčína, do Slatiňan u Chrudimi. „Sídlíme přímo v zámeckém parku, chováme tu vraníky. Za prohlídku stojí i unikátní Hipologické muzeum v prostorách státního zámku," upozorňuje Štěpánek. Jedno z největších koňských muzeí v Evropě mapuje koně v různých historických epochách. K vidění jsou i umělecká díla s námětem koně a sbírky sedel a postrojů.
 Kladrubský hřebčín bude letos pro turisty uzavřen, navštívit je ale možné pobočku ve Slatiňanech |
„Další zdejší atraktivitou je takzvaná Švýcárna," popisuje nedaleký výletní cíl Štěpánek. Interaktivní muzeum starokladrubského koně otevřelo loni město. Děti zaujmou různé hry s tematikou koňů, návštěvníci se v poutavé expozici mohou vžít do pocitů kočího anebo si vyzkoušet čistění koně. „Ke Švýcárně se mohou nechat dovézt našimi kočáry. Ve vzdálenosti dvou set metrů stojí Kočičí hrádek, součást zámku. Na skalce z křemene nechala v roce 1901 romantickou miniaturu zámku postavit tehdejší zámecká kněžna pro své děti," dodává Štěpánek.
Roubené chaloupky jako z pohádky
Atmosféru někdejšího života na vesnici podmanivě připomíná skanzen na Veselém Kopci nedaleko Hlinska. Před více než čtyřiceti lety si návštěvníci mohli prohlédnout jen tkalcovskou světničku a sušku ovoce a lnu v jediném původním stavení, které se dochovalo. Od té doby se osada rozrostla o třicet dalších usedlostí, které sem byly přeneseny z okolních obcí. Připomíná každodenní život drobných zemědělců v oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Není ale jediná.
Do Souboru lidových staveb Vysočina, spravovaný pracovníky Národního památkového ústavu, kromě znovuobnovené osady Veselý Kopec ještě patří památky lidového stavitelství ve Svobodných Hamrech s přístupným vodním kovacím hamrem, mlýnicí, barokním zámečkem a roubenou hospodou. Třetí část tohoto muzea v přírodě, které je v Pardubickém kraji ojedinělé, tvoří památková rezervace Betlém v Hlinsku, vzdáleném osm kilometrů. V roubených domcích z druhé poloviny 18. století žili převážně drobní řemeslníci.
 Památková rezervace Betlém v Hlinsku je součástí Souboru lidových staveb Vysočina |
Právě v únoru začala návštěvnická sezona masopustními obchůzkami. „Průvody masek jsou tak unikátní, že se je podařilo zapsat na prestižní reprezentativní Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO," popisuje úspěch české tradice ředitelka muzea v přírodě Ilona Vojancová.
„Zapsány byly pro svou jedinečnost ale především pro dodržování tradičního charakteru obyčeje," vysvětluje Vojancová. „Na Hlinecku máme doloženy popisy obchůzek a masek z konce devatenáctého století. V některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě."
Kdo nestihl průvod skutečný, může si masky prohlédnout a o obchůzkách se dovědět víc přímo v hlineckém Betlémě. V jedné z historických usedlostí stálá expozice, která byla otevřena na podzim, vnímavým zájemcům odhalí zdejší působivé kouzlo výjimečné tradice. „Líbit se tu bude určitě dětem, protože si ve výtvarné dílně mohou vyrobit vlastní masku," popsala ředitelka doprovodnou tvůrčí aktivitu pro děti.
Hlavně zachovat odkaz předků
O zručnosti řemeslníků vypovídá unikátní Muzeum řemesel v Letohradě, vítězný turistický cíl celých Východních Čech v soutěži turistických regionů Kudy z nudy 2009. Obdivuhodný počin majitele a ředitele Pavla Tacla zachovat v prostorách sýpky z roku 1550 odkaz předků překvapí i zcestovalé turisty. Na ploše 1 650 metrů čtverečních uvidí padesát ucelených expozic řemesel a živností z období let 1840 až 1930.
„Doporučuji nevynechat sto let starou hospodu s pozoruhodnou celodřevěnou ledničkou, kam se kromě lahví s pivem schovával i kus ledové kry. Děti určitě překvapí, v jak vybavené školní třídě školáci dříve sedávali. Lavice pocházejí z obce Hrušová a katedra z místní školy z Kunčic," vybírá dvě atraktivní prostředí Jaroslav Drobný z Destinační společnosti Východní Čechy v Pardubicích.
 Budova Muzea řemesel v Letohradě |
 Oslavy masopustu na Veselém Kopci |
Svou paměť mají i různé stroje, nářadí a další technické pomůcky, které tehdejším řemeslníkům pomáhaly v jejich provozování jejich živnosti. Nelze přehlédnout sestavu strojů na plnění vody oxidem uhličitým, dvě stě let starou brusku na české granáty nebo maketu pece, tak zvané roštovky s dolním topením, ve které se po dobu pečení chleba netopilo. Exponáty pocházejí převážně ze zdejších Orlických hor.
Brtounova chalupa v Bystré nedaleko Poličky dává nahlédnout do skromné dílničky ševce. Minimuzeum ve Vedřelově ulici provozuje město a historií dýchá samotná roubenka z roku 1723. „Jméno dostala po vlastenci a propagátoru myšlenek Karla Havlíčka Borovského Janu Brtounovi, který tu pobýval," upřesňuje Pavlína Slezáková z infocentra.
Perníkové nebe i peklo
Na medové prožitky lákají provozovatelé Perníkové chaloupky v sousedství zámku na Kunětické hoře u Pardubic. „U nás je otevřeno všem, kteří dosud nepřestali věřit na pohádky," říká s nadsázkou ředitel tohoto zážitkového muzea Luděk Šorm.
Původní lovecký zámeček majitele kunětického hradu barona Drasche proměnili provozovatelé na Muzeum perníků. Pardubicko ale podle Šorma nevonělo perníkem odjakživa. „Tradice perníků se tu rozvinula teprve v posledních stech letech. Jde tedy o poměrně mladou záležitost. A proč tady perníkáři před tím nebyli? Až do dob Marie Terezie tu bylo velké množství rybníků, ještě více než v jižních Čechách. A kde je hodně rybníků, bývá málo včelstev a je i nízká snůška medu. Vše se otočilo až na počátku dvacátého století," nabízí své vysvětlení Šorm.
 S perníkářskou tradicí se můžete seznámit v Muzeu perníku nedaleko zámku Kunětická hora |
Jen tady si návštěvníci mohou prohlédnout perníkové peklo. A jak vzniklo? „Jeníček s Mařenkou na perníkovou chaloupku nezaklepali, nepozdravili a o perník nepoprosili. Proto vlastně měli jít do pekla. A tak jsme ho tu vytvořili. Expozici jsme na letošní sezonu ještě vylepšili," popisuje Šorm neobvykle pojatou expozici.
Muzeum představuje nejrůznější druhy perníků. „Máme tu i světový unikát, což je vlastně kombinace tradičního postupu vtlačovaného do forem a reliéfu malovaného bílou polevou. Tento bílý perník tu bude dominovat hlavně na Bílou sobotu o Velikonocích," přibližuje první letošní aktivitu muzea Luděk Šorm. Turisté si z chaloupky tradičně odvážejí kromě zážitků i jedlý voňavý suvenýr.
Magický svět loutek
Východní Čechy jsou vedle perníku i Mekkou loutkářů. Právě tady v polovině 19. století téměř v každém městě a obci hrály své smutné i veselé příběhy nejrůznější ochotnické loutkářské soubory. Tradici pak předávaly dalším generacím. Proto bylo východočeské loutkářství na konci roku zapsáno na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky.
     |