V regionu, kde leží symbolický střed Evropy, silně ožívají stopy předků. Zachovalá stavení bezejmenných lidových stavitelů, znovuobnovené folklorní slavnosti i pocta výrazným osobnostem nabízejí poznat Vysočinu jinak než jen jako místo, kde se daří bramborám. Navíc žádný jiný kraj se nemůže pochlubit hned třemi památkami UNESCO.
Zpátky do časů roboty
Do období po třicetileté válce se vrátil před necelými deseti lety Michalův statek v obci Pohleď u Světlé nad Sázavou, jeden ze dvou skanzenů na Vysočině. Na usedlosti, ve které se hospodařilo ještě v roce 1990, se vystřídalo devět generací rodu Michalů. Od poslední majitelky koupila unikátní grunt obec a zpřístupnila ho. Ve stavení, které je v pramenech doloženo už v roce 1591, zřídili Pohleďští Selské muzeum. „Návštěvník, který k nám do statku přijde, jako by se vrátil do časů před zrušením roboty.
Akciový pivovar Dalešice láká mimo jiné milovníky filmu Postřižiny
|
Snažili jsme se statek zasadit do období let 1650 až 1850," popsal atmosféru skanzenu starosta obce Jindřich Holub. „Turisty provedeme světnicí s pecí a kachlovými kamny. Prohlédneme si i černou kuchyni a komoru, kde se skladovaly potraviny. Zavítáme také do chléva, kolny a na špejchar. Návštěva by nás měla přimět k zamyšlení nad dnešním způsobem života," naznačil starosta a zároveň průvodce skanzenem. „Otevřeno máme sice až od května do září, ale poslední letošní březnový víkend pořádáme Staročeské Velikonoce," dodal Jindřich Holub. Každodenní těžký život sedláků na statku připomínají i chovaná zvířata původních českých plemen.
Připomínka slávy sklářského řemesla
Mezi dvanácti nejvýznamnějšími technickými památkami u nás má své místo i někdejší sklářská huť v Tasicích nedaleko Bohdanče. S výrobou začala už v roce 1796. Od té doby vystřídala několik majitelů a v roce 1990 se stala kulturní památkou chráněnou státem. Přešla do soukromých rukou a dostala jméno Jakub po slavném skláři z televizního seriálu Jaroslava Dietla. Nový majitel František Milichovský pokračuje v péči předchozího vlastníka, který začal s rozsáhlou rekonstrukcí sklářského skanzenu. „Máme otevřeno celoročně. K vidění jsou mnohé unikáty," naznačila průvodkyně Marie Milichovská mladší.
Tasická sklárna patří mezi nejvýznamnější tuzemské technické památky
|
„U nás, v Tasicích, se zachránil poslední generátor, který po válce vyráběla plzeňská Škodovka. V osmdesátých letech ho všude jinde nahradili zemním plynem, ale sem, do lesní sklárny, plynovod dovedený nebyl, takže díky státní výjimce se toto unikátní technické zařízení zachránilo. Výklad přizpůsobujeme věku návštěvníků. V huti je určitě nadchnou původní trámy, umění starých mistrů tesařů. Dostaneme se i k výrobě skla, čím se sklo obarví, jak se taví. Prohlédneme si další památku, chladicí pásovou pec. Tam jsou vystavené i původní výrobky, které jiné hutě nevyráběly," popisuje Milichovská prohlídkovou trasu.
Ta nevynechá ani poslední místnost expozice, brusírnu, kde stojí i staré stroje, které nahradila moderní technika. „U nás jako v jediném muzeu se dochovala takzvaná zapalovačka z roku 1920," upozornila na další raritu. „Jsme jedno z mála muzeí, kde se návštěvníci mohou exponátů dotýkat, třeba si vzít do ruky sklářské instrumenty. Navíc do huti mohou přijít i s pejsky a huť je z osmdesáti procent přístupná pro vozíčkáře."
Prohlídka se podle zájmu turistů může protáhnout i na dvě hodiny. „O českém sklářství a jeho vývoji je stále co povídat. V létě máme posezení pod kaštanem, kde sedával Jakub sklář i herci a filmaři. A tři minuty od hutě je krásný rybník, kde se dá v létě koupat," zve k návštěvě průvodkyně Marie Milichovská mladší ze Sklářského skanzenu Tasice.
Technické památky – němý svědek minulosti
V patnácti sálech Hasičského muzea v prostorách opraveného zámku v Přibyslavi čeká na návštěvníky spousta exponátů ze světa ohně, požárů a lidí kolem nich. Seznámí se s vývojem stejnokrojů, dozví se víc o rozvoji hasičských spolků, o různých způsobech hašení, uvidí i proměnu potřebné techniky od starých stříkaček až po moderní auta.
Také v dalešickém pivovaru vsadili na historii, ale i na popularitu filmu Jiřího Menzela Postřižiny. Do časů staré parostrojní výroby piva zavede zájemce první prohlídkový okruh zdejšího Muzea rakousko-uherského pivovarnictví. „Uvidí starý pivovarský provoz a zavítají na místo, kde režisér Menzel natáčel slavnou koupací scénu s Magdou Vašáryovou," popsal prohlídku Petr Voneš z Akciového pivovaru Dalešice.
Nápady fasádníků a suvenýry z dymné jizby
Zručnost předků doznívá v četných vesničkách. Na severu Vysočiny lákají k výletu malebné roubenky, na jihu pak bohatě zdobené fasády statků. Ve vesnické památkové rezervaci v Křižánkách stojí horácká stavení. Mají bedněný štít s podlomenicí a valbičkou. K jednomu z nejhodnotnějších celků lidové architektury patří i ves Krátká, někdejší centrum výroby vlněné tkaniny.
V Michalově statku se návštěvníci vrátí do časů před zrušením roboty
|
Obdiv si zaslouží i výtvarný cit a řemeslnická preciznost fasádníků první poloviny 19. století. Štukovými ornamenty tehdy vyzdobili spoustu průčelí statků hlavně na Žďársku a Havlíčkobrodsku.
Za lidovou architekturou nemusí turisté cestovat jen na venkov Vysočiny. Staré časy už na první pohled připomíná Štáflova chalupa přímo v Havlíčkově Brodě. Stavení venkovského typu stojí v historickém centru naproti kostelu. Nejstarší část pozdně středověkého objektu pochází ze16. století. „Chalupa se před dvěma lety stala národní kulturní památkou, vlastní ji město a je přístupná," popsal možnost návštěvy Igor Domkář, který uvnitř provozuje antikvariát. „V roubeném jádru stavby se při rekonstrukci v roce 1999 našla starobylá dymná jizba s unikátním horním větracím otvorem pro odchod kouře. K nahlédnutí je i černá kuchyně. V dymné místnosti pořádáme výstavy. Nabízíme tu i rukodělné folklorní výrobky od tvůrců z regionu, například látkové panenky, píšťalky z bezu, proutěné košíky a další výrobky z přírodního materiálu," popsal suvenýry Domkář.
Coby milovník literatury radí zavítat do městyse Havlíčkova Borová, kde turisté najdou další národní kulturní památku kraje Vysočina, rodný dům Karla Havlíčka Borovského. Jako muzeum významného novináře a literáta slouží už od roku 1931. Osobnost autora Osudů dobrého vojáka Švejka zase přiblíží Památník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou. Právě tam, v malém domku v podhradí, prožil poslední dva roky svého života. Pobyt v Lipnici připomíná dochovaný nábytek a třeba také vystavené nádobí.
Festivalový hold početné židovské komunitě
Zájem o židovské tradice ožil v Třebíči díky zápisu zdejších unikátních památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. „Při zápisu jsme zakládali tradici židovského festivalu Šamajim. Letos na přelomu června a srpna se uskuteční už desátý ročník," popisuje kulturní aktivity ve městě Dagmar Juráňová, vedoucí turistických a informačních center v Třebíči. „Přes rok přibližujeme židovské svátky, připomínáme také holocaust, protože z Třebíče odcházely velké transporty, ve městě bylo velké shromaždiště.
V třebíčské židovské čtvrti se každoročně koná řada akcí
|
Loni jsme poprvé uspořádali také akci Oživené židovské město, při které uličky ghetta na tři dny ožily atmosférou meziválečného období. Vyhrávali flašinetáři, své zboží nabízeli řemeslníci. Obrovský úspěch měly kostýmované prohlídky Račte vstoupit k Bauerům. Spolupracujeme s třebíčským amatérským divadelním souborem, který pro nás dělá speciální prohlídky v domě židovské rodiny Seligmanna Bauera. Herci jsou v kostýmech, přibližují tradice, zvyky. Návštěvníci ochutnají víno, matesy a speciální chléb chalu. Letos v červenci budeme ve stejné dramaturgii pokračovat," popsala letošní atraktivní nabídku Dagmar Juráňová.
Text: Stanislava Neradová
Foto: archiv obce Pohleď, Sklářský skanzen Tasice, Městské kulturní středisko Třebíč, Akciový pivovar Dalešice